V samém srdci Žďárských vrchů, v obci Sklené, jež se nachází na bývalé zemské hranici, takže její větší část leží na Moravě a okraje v Čechách, hospodaří v naprosté symbióze s přírodou společně se svou rodinou člen ASZ Žďár nad Sázavou – Jiří Kunc. V Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy se v nadmořské výšce mezi 600 až 780 metry věnuje pastevnímu chovu masného skotu, pěstování krmných plodin a obilnin za příkladné péče o půdu, jež obnáší mimo jiné pravidelnou aplikaci hnoje na pozemky, vápnění a také zadržování vody v krajině.
Kuncovi budují ve spolupráci s CHKO Žďárské vrchy mokřady, tůně a rybníky, které přispívají k revitalizaci krajiny. Není divu, že tento přístup oslovil odbornou komisi programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina, která udělila této farmě stříbrnou medaili.
Rod Kunců hospodaří ve Skleném již od roku 1902, dědeček Jiřího Kunce tu dokonce sedlačil až do roku 1984, ačkoliv se samozřejmě nevyhnul nejrůznějšímu ztěžování hospodaření v podobě neustálé výměny pozemků a podobně. Tatínek sedláka pak požádal o restituce a začal obhospodařovat 12 hektarů navrácených polí, věnoval se chovu skotu a také hodně službám v lese. „Museli jsme si tehdy vzít úvěr v Komerční bance s úrokem 21 % a ručili jsme naším domem. Pamatuji si, že jsme jednou neměli na splátku, tak nám ji navýšili o dalších 10 %. Ale hospodařilo se, a to bylo hlavní. Obraceč a žačku jsme měli, dokoupili jsme větší traktor a rozmetadlo, postupně se dařilo navyšovat výměru asi v sedmi katastrech…,“ vzpomíná na nelehké začátky pan Kunc starší.
Skot půdě prospívá
Od roku 2000 se Kuncovi začali zabývat i poskytováním zemědělských služeb, zejména senážování a lisování a o deset let později hospodářství po svém otci převzal v rámci dotačního titulu Předčasné ukončení zemědělské činnosti jeho syn Jiří. „A pokud tomu Bůh dá, tak i já ho předám potomkům,“ říká.
V počátcích hospodaření se na statku choval český strakatý skot, poté plemeno blonde d'Aquitaine, a dnes se tu daří stádu plemene charolais o počtu 28 matek, jejichž bezproblémové telení si chovatel nemůže vynachválit. Zároveň tu probíhá i výkrm sedmdesátky býků na hluboké podestýlce, který je situován v jedné ze dvou stájí na kraji obce. Jednu z nich Kuncovi zakoupili a zrekonstruovali, druhou postavili ze dřeva z vlastního lesa. V roce 2014 rodina investovala i do koupě starého statku v obci a zemědělské půdy, která k němu náležela. V letošním roce slouží usedlost k ubytování osmi ukrajinských uprchlíků.
Chovu masného skotu je přizpůsobena i skladba pěstovaných plodin – kromě trvalých travních porostů na 105hektarové výměře jde o jednoduchý osevní postup zejména krmných plodin, který v kombinaci s navracením hnoje a vápněním ornou půdu nedegraduje. Na 65 hektarech pěstují Kuncovi pšenici, ječmen, a jako jedna z nejlepších plodin se v posledních letech osvědčil oves dodávaný do mlýnů v Německu a Švýcarsku, odkud putuje v podobě chutného pečiva do obchodního řetězce Kaufland. Řepku a kukuřici byste zde hledali marně, nechybí ale brambory na menší výměře. A i přes vysokou nadmořskou výšku kolem 700 metrů se daří u pěstovaných obilovin dosahovat špičkových výnosů. „Půda nám naši péči vrací. Po hnojení hnojem, kterého máme až až, po pravidelném vápnění začíná fungovat jako malé perpetuum mobile. Stačí malinko postrčit a ten koloběh v půdě a krajině funguje naprosto bezvadně. Běžně dosahujeme výnosu 8 t/ha, v případě ovsa 6,5 t/ha,“ informuje hospodář.
