Náš chov se zeptal ředitele společnosti ADW Feed Ing. Michala Kabelky:
Jak funguje hydrotermický proces?
Jde o hydrotermické vločkování. Zrno se po určitou dobu napařuje při teplotě vyšší než 90 °C a následně se při průchodu mezi dvěma válci rozmáčkne. Vzniká vločka, která se svými vlastnostmi výrazně odlišuje od původních krmných surovin, zejména strukturou, využitelností, chutí a tvarem.
Co se tedy stane v zrnu při hydrotermickém vločkování?
Jednak dochází k mechanické změně struktury zrna, ale především dochází ke změnám struktury živin. Rozbitím matrice proteinů obalujících škrobové granule se zpřístupňují živiny, což vede k jejich lepší stravitelnosti. Dále dochází k tzv. zmazovatění škrobů během napařování. Proces se také nazývá želatinizace - zvyšuje rozpustnost škrobu v bachoru.
Nativní dusíkaté látky obsažené v zrnu se po této úpravě stávají by-passovými.
Jaké zrniny se dají hydrotermicky vločkovat?
Dnes víme, že prakticky všechny – máme vyzkoušeno vločkování kukuřice, pšenice, ječmene, tritikale, žita ,ovsa, hrachu , pelušky, potravinářského bobu i sójových bobů.
Z pohledu výroby, ale i zařazení vloček do výživy podle druhu hospodářských zvířat je nutné různými způsoby upravovat jednotlivé komodity. Záleží na délce propaření, teplotě i tloušťce vločky. Právě tyto aspekty ovlivňují rozpustnost a využitelnost živin. Nemalé prostředky věnuje ADW i na vývoj a výzkum v této oblasti. Rozhodně stojí za zmínku testování produktů ve výzkumném Ústavu živočišné výroby v Nitře, spolupráce jak s Mendelovou univerzitou v Brně, tak i s Českou zemědělskou univerzitou v Praze.
Pro jaká zvířata jsou tyto vločky určené?
Vločka se může krmit všem hospodářským zvířatům.
Pro přežvýkavce obohacujeme vločky dusíkem z močoviny, což je určité know-how naší firmy. Takové vločky se s úspěchem zařazují do směsné krmné dávky dojnic. Dusíkaté látky společně s využitelným škrobem vedou k významnému zvýšení mikrobiálního proteinu, ale to už je spíše na odbornou debatu mezi specialisty výživáři. Dochází totiž k optimálnímu sladění trávení škrobů a pohodových dusíkatých látek. Rozpouštění je postupné, škrob a dusíkaté látky se vzájemně doplňují – pH bachoru se díky pozvolnému uvolňování škrobu výrazně nemění, což přispívá k udržení maximálního počtu bachorové mikroflóry.
Celý článek nejdete v NCH 4/2016
