Mléko a mléčné produkty jsou základním zdrojem výživy pro podstatnou část populace. Není snadné udržet požadavek ekonomické profitability zemědělských farem současně se zvyšováním koncentrace zvířat a požadavkem neustálého nárůstu užitkovosti. Vyšší mléčná produkce je spjata úzce s genetickou selekcí, ale i optimální výživou a řízením stáda.
Ing. Růžena Seydlová, Ph.D., Výzkumný ústav mlékárenský, s. r. o., MVDr. Petr Urban, Českomoravský svaz chovatelů, a. s.
Nárůst koncentrace dojnic a brakace vytvářejí požadavek zvýšeného počtu prvotelek zařazovaných do stáda, které by měly splňovat nejvyšší možnou hygienickou kvalitu mléka s jednoznačným akcentem na zdravotní stav. Kritéria farmy s předpokladem ekonomického růstu a požadovaných jakostních znaků mléka jsou zcela nekompromisní. Procento zastoupení klinických a subklinických mastitid by mělo být nižší než 20 % a z nich pak zastoupení environmentálních původců maximálně 20 %. Více než 70 % dojnic na 1. laktacích by mělo mít počet somatických buněk nižší než 100 000 v 1 mililitru mléka. Při 1. kontrole užitkovosti by mělo vykazovat maximálně 20 % otelených jalovic hodnotu PSB vyšší než 100 000. Splnit tyto požadavky je výsledkem cíleného řízení zdravotního stavu prvotelek/dojnic s jednoznačným důrazem zejména na preventivní opatření.
Z přehledu hodnot PSB z kontroly užitkovosti je patrný mírný pozitivní vývoj, a to jak v celkových aritmetických, tak vážených průměrech, nicméně na shora uvažovaná kritéria limitů ani jedna z hodnot nedosáhne. Relativně vyšší PSB do 40 dnů po otelení mohou být chápány jako fyziologické, kdy v různé míře doznívají stresové vlivy otelení, adaptace a režimu dojení. V dalších úsecích laktace pak dochází k relativnímu poklesu. Od 201. dne laktace se ovšem PSB navyšuje. Reálným důvodem není konec laktace, ale mastitidní historie dojnic na 1. laktacích, negativní vliv prostředí stájí a úroveň managementu. Jednoznačným cílem by se měl stát aritmetický průměr PSB u dojnic na 1. laktacích do 150 000, na 2. a dalších do 200 000 v 1 mililitru mléka.
Prvotelkám zařazovaným do stáda za vybrakované dojnice by se měla věnovat cílená pozornost, aby se mohly stát vektorem ozdravění stád, jistotou objemu a kvality produkce. Měla by se věnovat snaha vytvoření konkrétních kontrolních ozdravovacích programů pro prvotelky podle identifikovaných patogenů v jednotlivých chovech. Nutností je zabezpečení čistých slamnatých, denně obměňovaných ploch na telení stejně jako hygiena mléčné žlázy na maximální úrovni. V souboru dalších výše v textu zmiňovaných požadavků by se tak měly vytvořit podmínky pro výrobu mléka s vysokým hygienickým standardem.*
Hodnocení PSB (v tisících) u prvotelek podle kontroly užitkovosti (2012–2015)
|
1–40 |
41–100 |
101–200 |
201–305 |
305 a více |
celkem |
2012 |
aritmetický průměr |
313
|
243
|
249
|
258
|
312
|
265
|
vážený průměr |
279
|
223
|
231
|
239
|
278
|
241
|
2013 |
aritmetický průměr |
240
|
190
|
204
|
221
|
281
|
220
|
vážený průměr |
218
|
175
|
191
|
206
|
249
|
201
|
2014 |
aritmetický průměr |
265
|
207
|
210
|
222
|
263
|
225
|
vážený průměr |
240
|
193
|
197
|
209
|
241
|
208
|
2015 |
aritmetický průměr |
259
|
201
|
201
|
213
|
254
|
217
|
vážený průměr |
234
|
186
|
188
|
199
|
234
|
200
|
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2016.