Mléko a mléčné produkty jsou základním zdrojem výživy pro podstatnou část populace. Není snadné udržet požadavek ekonomické profitability zemědělských farem současně se zvyšováním koncentrace zvířat a požadavkem neustálého nárůstu užitkovosti. Vyšší mléčná produkce je spjata úzce s genetickou selekcí, ale i optimální výživou a řízením stáda.
Ing. Růžena Seydlová, Ph.D., Výzkumný ústav mlékárenský, s. r. o., MVDr. Petr Urban, Českomoravský svaz chovatelů, a. s.
Nárůst koncentrace dojnic a brakace vytvářejí požadavek zvýšeného počtu prvotelek zařazovaných do stáda, které by měly splňovat nejvyšší možnou hygienickou kvalitu mléka s jednoznačným akcentem na zdravotní stav. Kritéria farmy s předpokladem ekonomického růstu a požadovaných jakostních znaků mléka jsou zcela nekompromisní. Procento zastoupení klinických a subklinických mastitid by mělo být nižší než 20 % a z nich pak zastoupení environmentálních původců maximálně 20 %. Více než 70 % dojnic na 1. laktacích by mělo mít počet somatických buněk nižší než 100 000 v 1 mililitru mléka. Při 1. kontrole užitkovosti by mělo vykazovat maximálně 20 % otelených jalovic hodnotu PSB vyšší než 100 000. Splnit tyto požadavky je výsledkem cíleného řízení zdravotního stavu prvotelek/dojnic s jednoznačným důrazem zejména na preventivní opatření.
Z přehledu hodnot PSB z kontroly užitkovosti je patrný mírný pozitivní vývoj, a to jak v celkových aritmetických, tak vážených průměrech, nicméně na shora uvažovaná kritéria limitů ani jedna z hodnot nedosáhne. Relativně vyšší PSB do 40 dnů po otelení mohou být chápány jako fyziologické, kdy v různé míře doznívají stresové vlivy otelení, adaptace a režimu dojení. V dalších úsecích laktace pak dochází k relativnímu poklesu. Od 201. dne laktace se ovšem PSB navyšuje. Reálným důvodem není konec laktace, ale mastitidní historie dojnic na 1. laktacích, negativní vliv prostředí stájí a úroveň managementu. Jednoznačným cílem by se měl stát aritmetický průměr PSB u dojnic na 1. laktacích do 150 000, na 2. a dalších do 200 000 v 1 mililitru mléka.
Prvotelkám zařazovaným do stáda za vybrakované dojnice by se měla věnovat cílená pozornost, aby se mohly stát vektorem ozdravění stád, jistotou objemu a kvality produkce. Měla by se věnovat snaha vytvoření konkrétních kontrolních ozdravovacích programů pro prvotelky podle identifikovaných patogenů v jednotlivých chovech. Nutností je zabezpečení čistých slamnatých, denně obměňovaných ploch na telení stejně jako hygiena mléčné žlázy na maximální úrovni. V souboru dalších výše v textu zmiňovaných požadavků by se tak měly vytvořit podmínky pro výrobu mléka s vysokým hygienickým standardem.*
Hodnocení PSB (v tisících) u prvotelek podle kontroly užitkovosti (2012–2015)
1–40 | 41–100 | 101–200 | 201–305 | 305 a více | celkem | ||
2012 | aritmetický průměr |
313 |
243 |
249 |
258 |
312 |
265 |
vážený průměr |
279 |
223 |
231 |
239 |
278 |
241 |
|
2013 | aritmetický průměr |
240 |
190 |
204 |
221 |
281 |
220 |
vážený průměr |
218 |
175 |
191 |
206 |
249 |
201 |
|
2014 | aritmetický průměr |
265 |
207 |
210 |
222 |
263 |
225 |
vážený průměr |
240 |
193 |
197 |
209 |
241 |
208 |
|
2015 | aritmetický průměr |
259 |
201 |
201 |
213 |
254 |
217 |
vážený průměr |
234 |
186 |
188 |
199 |
234 |
200 |
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2016.