Investice, které musí dávat smysl

ZD Hraničář Loděnice na Opavsku patří k podnikům, které se v posledních letech pustily do rozsáhlé modernizace živočišné výroby. V Neplachovicích postupně vzniká provoz odpovídající současným požadavkům vysokoužitkového stáda, přičemž značnou část technologií podnik řeší ve spolupráci se společností LUKROM, spol. s r. o., a jejím zástupcem Tomášem Mikulcem. Spolupráce přitom nezačala současnou velkou investicí – rozvíjí se už řadu let a prošla několika farmami i různými kategoriemi skotu.

ZD Hraničář Loděnice hospodaří podle ředitele a předsedy představenstva Ing. Tomáše Kramného přibližně na 2500 hektarech zemědělské půdy. Zemědělská výroba představuje zhruba 70 % činnosti podniku, dalších 15 % připadá na pomocnou a přidruženou výrobu, zejména kovovýrobu a žárové zinkování, a přibližně stejný podíl tvoří produkce energie z obnovitelných zdrojů. Podnik provozuje bioplynovou stanici a fotovoltaické elektrárny. Diverzifikace podle vedení významně pomáhá stabilizovat ekonomiku zejména v letech, kdy se některému odvětví zemědělské výroby nedaří.

Podnik má zhruba 95 zaměstnanců, a kromě hlavního hospodaření vlastní také společnost S-Profit Agro, s. r. o., v Jindřichově, vzdáleném přibližně 40 kilometrů. Ta hospodaří v ekologickém režimu a zaměřuje se na extenzivní masnou produkci. Chová přibližně 250 krav bez tržní produkce mléka a kolem 200 ovcí.

Právě schopnost kombinovat jednotlivé činnosti dává Hraničáři podle Ing. Kramného prostor také pro další investice. A to je v současnosti nejvíce vidět v živočišné výrobě.

Neplachovice procházejí proměnou

Hlavním střediskem mléčného skotu jsou Neplachovice. Rekonstrukce zde není jednorázovou stavbou, ale postupnou přeměnou prakticky celého provozu. Celkový objem investic vedení podniku odhaduje zhruba na 170 milionů korun, přičemž první část představující přibližně 80 milionů korun již byla dokončena. Následovat mají další etapy včetně modernizace dojení a porodny.

Nová stáj umožní přesunout část dojnic ze starších objektů a následně rekonstruovat také původní produkční stáje. V nich se počítá mimo jiné s novými podlahami a pryžovými povrchy v krmišti, změnou systému odklizu kejdy a přechodem od podestýlání slámou k využití separátu.

Součástí celkové koncepce je také přechod ze stelivového na kejdový provoz. Vybudovány byly tři zakryté kejdové jímky a podnik investoval také do aplikační techniky. Opatření mají mimo jiné přispět k omezení emisí amoniaku.

Dlouhodobý partner

Spolupráce ZD Hraničář Loděnice se společností LUKROM není spojena pouze s aktuální modernizací Neplachovic. Podle zástupců podniku trvá bezmála deset let a postupně se rozšiřovala podle toho, jaké objekty a technologie bylo právě potřeba řešit.

Mezi první společné realizace patřily úpravy ve Vávrovicích. Následovala například rekonstrukce stájí společnosti S-Profit Agro v Jindřichově. Právě tam je dobře patrný přístup, který Hraničář při investicích preferuje – pokud je původní objekt konstrukčně použitelný, není podle vedení důvod jej automaticky bourat a nahrazovat novostavbou.

Starý objekt v Jindřichově byl proto v podstatě odstrojen na nosnou konstrukci. Podnik vlastními silami provedl část bouracích a stavebních prací, vznikla nová střecha a podlaha a LUKROM dodal potřebnou technologii. Původně uvažovaná investice v řádu 25 milionů korun se podle Ing. Kramného podařila realizovat výrazně úsporněji. Výsledkem je funkční zimoviště pro masný skot, které odpovídá potřebám extenzivního provozu.

Podobný princip se promítá i do dalších společných projektů. LUKROM pro podnik zajišťuje zejména hrazení, branky, napáječky, rolovací vrata a další prvky stájových technologií, mimo jiné i šnekové přihrnovače krmiva Butler. Nejde tedy jen o dodávku jednotlivých výrobků, ale o postupné technologické vybavování objektů podle konkrétních podmínek farmy. Třešničkou na dortu je pak dodávka strojního vybavení farmy, například manipulátoru značky JCB a nebo pomocníků na pole značky HORSCH.

Významnou roli v této spolupráci má Tomáš Mikulec ze společnosti LUKROM, který s pracovníky Hraničáře řeší konkrétní technická provedení přímo podle situace ve stájích. Právě znalost provozu je při postupných rekonstrukcích důležitá – nové technologie se totiž často musí přizpůsobit existujícím konstrukcím, pohybu zvířat i návaznosti na další části farmy.

Klade nároky na prostředí

Hlavní zootechnik Ing. Lukáš Matýsek má v Neplachovicích na starosti stádo přibližně 650 dojnic. Aktuální užitkovost podle něj přesahuje 12 500 kg mléka. Průměrný počet somatických buněk se dlouhodobě pohybuje přibližně mezi 150 a 180 tisíci na mililitr. Obsah tuku se obvykle pohybuje kolem 4,1 %, obsah bílkovin zpravidla mezi 3,35 a 3,40 %.

Při takové užitkovosti je stále důležitější komfort zvířat. Modernizace proto zahrnuje také ventilaci, napájení, zastínění či úpravu povrchů, po kterých se krávy pohybují. Některé zásahy se přitom uskutečňovaly přímo za provozu – například instalace ventilátorů ve starších stájích probíhala postupně po jejich jednotlivých částech.

Právě bezpečný a pohodlný pohyb krav je jedním z detailů, které Hraničář řeší společně se zástupci dodavatele V provozu se například diskutují použití pryžových povrchů na komunikačních trasách a v místech, kde hrozí uklouznutí nebo kde budou zvířata po dobu rekonstrukce procházet provizorními koridory. I zdánlivý detail, jako je výška schodu nebo povrch v zatáčce před dojírnou, může při každodenním přesunu stovek krav znamenat rozdíl v komfortu a bezpečnosti zvířat.

Méně přesunů mezi skupinami

Změna dispozice stájí má přinést také jednodušší organizaci stáda. V současnosti jsou dojnice rozdělovány do skupin podle fáze laktace a zvláštní pozornost podnik věnuje prvotelkám. Podle Ing. Matýska se osvědčuje oddělovat je zejména v období nejvyšší produkce od starších krav.

Do budoucna se zvažují větší skupiny kolem 150 krav a jednodušší systém krmných dávek. Důvodem není pouze organizace krmení. Každé přemístění dojnice mezi menšími skupinami totiž naruší sociální hierarchii a několik následujících dní může mít negativní dopad také na příjem krmiva a produkci mléka. U větších skupin by podle zkušeností, z nichž podnik vychází, mohl být tento efekt méně výrazný.

Významné zjednodušení má přinést také zkrácení tras. Krávy se v současnosti dojí třikrát denně a kvůli dispozici starší farmy musí nachodit značné vzdálenosti. Rekonstrukce by měla jejich každodenní přesuny citelně omezit.

Od telat k vysoké produkci

Pozornost věnuje podnik také odchovu telat a jalovic. Jalovice se poprvé zapouštějí zpravidla mezi 12. a 13. měsícem věku, samozřejmě s přihlédnutím k jejich hmotnosti a tělesnému vývoji. Intenzivní odchov začíná již mléčnou výživou s vyšším obsahem sušiny a živin.

K tomuto systému podnik dospěl i na základě vlastního porovnání několika způsobů mléčné výživy. U intenzivněji odchovávaných zvířat se následně podle Ing. Matýska projevil náskok také v mléčné užitkovosti – prvotelky dosahovaly podle výsledků sledování přibližně o 1000 až 1500 litrů mléka více. Proto se podnik tohoto způsobu odchovu drží i nadále.

Dobré výsledky vykazuje rovněž reprodukce. Mezidobí se pohybuje přibližně kolem 395 dní. Podnik přitom nepoužívá plošné synchronizační programy. Hormony se uplatňují především u problémových zvířat na základě výsledků sonografického vyšetření, zatímco říje jsou stále více vyhledávány prostřednictvím monitoringu aktivity.

Další kroky

Investice v Neplachovicích nekončí. V plánu je nová dojírna, porodna a další úpravy starších objektů. Cílem není postavit jednu reprezentativní novou stáj, ale postupně přetvořit celé středisko tak, aby jednotlivé části provozu na sebe navazovaly.

Právě zde se podle Ing. Kramného ukazuje význam dlouhodobé spolupráce s dodavatelem, který farmu zná. Pro ZD Hraničář Loděnice je přitom rozhodující, aby investice nebyla samoúčelná. „Technologie musí především fungovat v konkrétním provozu, zlepšit podmínky zvířat, usnadnit práci zaměstnancům a současně ekonomicky dávat smysl,“ uzavírá ředitel Zemědělského družstva Hraničář Loděnice.