Akciová společnost Druhá Poběžovická patří mezi ty podniky, které mají živočišnou výrobu postavenou na chovu prasat. Stejně jako mnoho jiných dospěli k závěru, že cesta ke konkurenceschopnosti vede přes investice do zlepšení zdravotního stavu v chovech a do modernizace provozů. Na v pořadí druhé zmiňované podmínce chovatelé z plzeňského regionu již zapracovali, když letos na jaře ve spolupráci s firmou Bauer Tábor postavili porodnu a ustájovací kapacitu pro odchov selat.
“Zemědělství v Poběžovicích má svou dlouhou historii. Již v roce 1949 se v okolí zakládala družstva, které se postupně slučovala do JZD Poběžovice. Po transformaci družstva v roce 1992 se nástupnickou organizací stala Poběžovická, a. s., která založila v roce 1998 dceřiný podnik Druhou Poběžovickou, a. s. A to je podnik, o kterém si budeme povídat,” řekl na úvod předseda představenstva Ing. Josef Halovič.
Jmenovaná zemědělská akciová společnost hospodaří v nadmořské výšce 430 až 580 metrů s průměrným ročním úhrnem srážek 650 mm. Z celkových 3300 ha obhospodařované zemědělské půdy je 100 ha travních porostů. “Na orné půdě jsou pro nás rozhodujícími plodinami ozimá pšenice a řepka. Okrajově pěstujeme jarní obiloviny a kukuřici na zrno. U obilovin dosahujeme průměrné výnosy 4,8 až 5 tun z hektaru,” pokračoval předseda.
Hovězí a vepřové
Živočišná výroba podniku je zaměřena na chovu skotu bez tržní produkce mléka a již zmiňovaných prasatech. Pokud jde o produkci hovězího masa, pak základní stádo představuje 441 plemenic a 19 chovných býků. Plemeníci jsou zástupci tří plemen, a to masný simentál, aberdeen angus a charolais. “Celkem máme 1039 kusů hovězího, včetně matek a dále jednoletých a dvouletých jalovic, vysokobřezích plemenic a skotu ve výkrmu,” vypočítal hlavní zootechnik podniku Václav Novák.
“Naším druhým pilířem živočišné výroby jsou prasata. Ještě v nedávné minulosti jsme je dělali v počtu 400 prasnic v uzavřeném obratu stáda. Protože jsme se potýkali se zdravotním stavem, a to jak u selat, tak i prasnic, museli jsme celou situaci přehodnotit. Přistoupili jsme k depopulaci celého chovu a k likvidaci původních třech poroden. Zainvestovali jsme do nové porodny a odchovny selat a z chovu Náhlov jsme nakoupili chovné prasničky. Aby byl výčet úplný, zbývá dodat, že před drůbeží krizí jsme také chovali kuřata a krůty,” doplnil Ing. Halovič a dodal: “Máme 45 zaměstnanců, mechanizací jsme slušně vybavení, stejně tak jsou na solidní úrovni technologie využívané v živočišné výrobě.”
Pohodlí pro prasnice i selata
Moderní technologie ustájovacích kapacit nejen splňují požadavky na welfare prasat, ale současně umožňují dosáhnout vyšší užitkovost a produktivitu práce. Partnerem poběžovických chovatelů pro realizaci dvou nových hal se stala firma Bauer Tábor, která se zaměřuje na stavby na klíč.
“Z výběrového řízení byla firma Bauer Tábor jasným favoritem. Splňovala naše požadavky nejen z pohledu našich finančních možností limitovaných osmnácti miliony korun, ale proti dalším dvěma firmám, jež se přihlásily do výběrového řízení, nabídla takový ventilační systém, který zajistí zvířatům optimální stájové mikroklima po celý rok,” vysvětlil hlavní zootechnik.
Princip zmiňovaného ventilačního systému, o němž je řeč, spočívá v tom, že zvlášť zohledňuje požadavky zvířat na teplotu a vlhkost stájového prostředí v chladném a teplém období roku. “Standardní systémy nemohou splnit vysoké požadavky zvířat na stájové mikroklima. Prasata vyšlechtěná na vysokou produkci jsou tak náchylná na vlivy prostředí, že bez kvalitního větrání, vytápění a chlazení nebude možné dosáhnout srovnatelnou efektivnost jako na farmách s kvalitně řízeným mikroklimatem,” zdůraznil jednatel dodavatelské firmy Ing. Karel Líkař.
Doslova na zelené louce vyrostla porodna prasnic s kapacitou pro120 kusů. V přízemní stáji se sedlovou střechou a o rozměrech 62 x 12 m je deset sekcí s dvanácti porodními boxy. Zatímco prasnice je ustájena na litinových roštech, pod selaty je plast. Doupata pro selata v porodních kotcích jsou vybavena infralampou. Samozřejmou součástí prostoru kotce vyčleněného selatům je i krmítko pro přikrmování.
Každá sekce má jak vlastní řízení mikroklimatu, tak podroštový systém. Z van pod kotci se kejda svádí do přečerpávací jímky, odkud pokračuje do nadzemní ocelové jímky, vybavené kompletní technologií míchání a čerpání kejdy. Skladovací kapacita jímky je šest měsíců. Porodna je vybavená technologií suchého krmení.
Kapacita pro odchov selat
Druhou novostavbou na farmě prasat v Mutěníně je odchovna selat, která přes spojovací krček navazuje na porodnu. Ustájovací kapacita, která je stavebně řešena jako předchozí stáj pro prasnice těsně před porodem a krátce po něm, je bezmála 53 metrů dlouhá a 14,5 metru široká. Dispoziční řešení haly rozdělené na osm sekcí po osmi boxech s 25 selaty umožňuje ustájení 1600 odstávčatům do hmotnosti 25 až 30 kg. Boxy jsou vybaveny doupaty s elektrickými podlahovými topnými deskami, které selatům zajišťují optimální tepelnou pohodu. Suchá krmná směs se selatům zakládá do krmných automatů, složených z plastového zásobníku a tubusu a žlabu z nerezové oceli. V přední části odchovny je sociální a technické zázemí.
“Naším záměrem je vylepšit ekonomiku chovu prasat snížením ztrát, a to jak v podobě vysokých nákladů na veterináře, tak v nízké užitkovosti prasnic, která se pohybovala kolem osmnácti odchovaných selat. Nakoupené prasničky genetiky PIC z náhlovského chovu jsme do porodny naskladnili na Josefa, tedy 19. března. Dosud se nám oprasilo prvních 41 prasniček a podle prvních výsledků, které jsou na úrovni 11,2 živě narozených selat ve vrhu a ztrátami do tří procent, jsme se mílovými kroky přiblížili našemu cíli 22 až 23 odchovaných selat na prasnici za rok. Ovšem proto, aby vše fungovalo podle našich představ, bychom potřebovali ještě jalovárnu. A pokud jde o selata, tak pro docílení plánované roční produkce 9500 vykrmených prasat musíme co nejdříve najet na odstav v třítýdenních cyklech. To znamená, že každých jednadvacet dnů bychom měli zařazovat do výkrmu pět set selat o hmotnosti pětadvacet kilogramů,” řekla na závěr zootechnička Jaroslava Hojdová.
