Na semináři pro chovatele koz v Libranticích, které uspořádalo Krajské sdružení Královéhradeckého kraje Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., se hovořilo také o zdravotní problematice koz. S možnými zdravotními komplikacemi, ale i nezbytnou péčí o zvířata v období okolo porodu seznámil asi padesátku účastníků uvedené chovatelské akce MVDr. Ivo Tejnil, který nejen že provozuje praxi v chovech hospodářských zvířat, ale je i chovatelem malých přežvýkavců.
V úvodu své přednášky MVDr. Tejnil konstatoval obecně platnou zkušenost, která odkazuje na to, že k tomu abyste nemuseli řešit zdravotní problémy u svých zvířat, musíte mít zvládnutou prevenci. A u dojných plemen koz, jejichž nároky jsou s ohledem na dosahovanou užitkovost poměrně vysoké, to platí dvojnásob.
Zdravotních problémů v chovech koz je poměrně dost a podle přednášejícího se nejčastěji odvíjejí od špatného krmení.
„Častou chybou je nízké dávkování selenu. Pokud zvýšíte dávky selenu v době tři až čtyři týdny před porodem, kůzlata budou životaschopná bez toho, že byste jim ho museli aplikovat. Pro bezproblémový průběh porodu je také zásadní, aby koza měla k dispozici dostatek kvalitního krmiva, z něhož by mohla čerpat nejen potřebnou energii, ale i zdroj vápníku. K přesnějšímu doladění krmné dávky je ideální, když znáte počet plodů, který zjistíte sonografickým vyšetřením v 50. až 80. dnu březosti. V neposlední řadě doporučuji, abyste měli plně vybavenou lékárničku, včetně potřeb nezbytných při řešení komplikovaného porodu. Pro podporu novorozených mláďat je vhodné, když můžete v případě potřeby sáhnout po náhražce kolostra či sondě. To je hrozně důležité proto, aby mláďata neupadla do hypoglykémie a nepřestala přijímat potravu,“ uvedl přednášející veterinář.
Za nejproblematičtější metabolická onemocnění dojných plemen koz v době březosti MVDr. Ivo Tejnil jmenoval ketózu a hypokalcemii.
Každý chovatel by měl mít přehled o termínu předpokládaných porodů zvířat ve stádu.
„Důležité je, abyste věděli, kdy začít s porodem pomáhat. Komplikace můžete očekávat, jestliže odtekla plodová voda, zvíře dlouho bolestivě tlačí, ale ve vulvě ani v porodních cestách není žádné mládě. Vaše pomoc ale bude potřeba i tehdy, jestliže mládě, které už je v porodních cestách, není ve fyziologické poloze, anebo je příliš velké. Kdy a jak zasáhnout? Asi 30 minut po prasknutí plodových obalů doporučuji provést vaginální vyšetření. Vždy dodržujte maximální hygienu a použijte lubrikaci. Pokud je vše v pořádku, postup opakujte za dalších třicet minut. U koz ale postupujte velmi opatrně, protože mají velmi křehkou dělohu a mohlo by dojít k jejímu protržení a poškození pánevních nervů. Další problém je v tom, že kozy jsou na rozdíl od ovcí či skotu velmi citlivé na bolest. Z toho důvodu řešte složitější případy ve spolupráci s veterinárním lékařem, který zvířeti podá léky na utlumení bolesti,“ zdůraznil MVDr. Tejnil.
V chovatelské praxi se osvědčuje podat matce poporodní nápoj, který obsahuje pohotovou energii, vápník, vitamín D a vlákninu, která podpoří restart bachoru.
„Do osmi hodin po porodu by měla vypudit placentu a za dva až čtyři týdny dochází k odtoku očistek. Při nestandardním porodu nebo i při deficitu selenu, vitamínu A či infekčních abortech a hypokalcemii může dojít k zadržení placenty. Pokud je zvíře klinicky v pořádku a nemá teplotu, je lepší vyčkat, případně ve spolupráci s veterinářem aplikovat hormonální přípravek. Jestliže však má zvíře teplotu 39, 40 °C a odchází z něj zapáchající výtok, je nezbytné nasadit antibiotika, aby se zabránilo sepsi. Zdravotní komplikace související se zánětem vemene jsou u koz problém. Kvůli variabilnímu množství somatických buněk v mléce totiž prakticky nelze diagnostikovat subklinickou formu mastitidy. Zvířata, která jsou náchylnější k mastitidě doporučuji brakovat, protože jsou ve stádech zdrojem infekce,“ konstatoval dále.
Co se týká ošetření novorozeného mláděte, nejprve je třeba ošetřit pupek, důkladně mládě vysušit a do dvou hodin ho napojit kvalitním mlezivem. Během prvních čtyřiadvaceti hodin po porodu by kůzle mělo vypít 200 až 250 ml mleziva.
„Matku s mláďaty doporučuji umístit do porodního kotce s čistou podestýlkou a se založeným krmivem. Se zanedbanou hygienou ve stáji souvisí neonatální průjmy kůzlat, vyvolané E. coli, rotaviry či kryptosporidiemi. Deficit selenu a vitamínu E se u novorozených mláďat projeví nutriční svalovou dystrofií. Samotná léčba je po všech stránkách náročná, ale můžete onemocnění předejít výživou matky v období před porodem. A pokud jde o odrohování kůzlat, zákrok lze provést jen u zdravých kůzlat. U kozlíků by to mělo být co nejdříve, respektive jak je viditelný základ růžku, což je asi ve dvou týdnech věku. K zákroku můžete použít odrohovávací louhovou pastu nebo kauter, ať už elektrický, tak plynový, který se dříve zahřeje na požadovanou teplotu. V prvním případě musíte kůzlata oddělit na několik hodin od matky. Jde totiž o to, že pasta je žíravina a pokud by se kůzle dotklo ošetřenou částí hlavy vemene matky, zaděláte si na velký problém. Jsem zastáncem kauterizace, ale aby kůzle netrpělo, je nejlepší dělat zákrok v celkové anestezii, kterou já osobně ještě vylepšuji lokální anestezií k základu rohu. Po ošetření podám kůzleti antidotum a do tří minut je na nohách,“ dodal na závěr svého praktického vystoupení MVDr. Tejnil.*
