Několik studií ukazuje, že mikroorganismy vstupují do mléka z různých zdrojů a jakmile jsou v mléce, mohou hrát řadu rolí, jako je usnadnění fermentace mléka (např. Lactococcus, Lactobacillus, Streptococcus, Propionibacterium a populace hub), způsobit kažení (např. Pseudomonas, Clostridium, Bacillus a další sporulující nebo termodurické mikroorganismy), podporovat zdraví (např. laktobacily a bifidobakterie) nebo způsobují onemocnění (např. listerie, salmonely, Escherichia coli, Campylobacter a houby produkující mykotoxiny).
Proto je složení a rozmanitost komunity mikrobioty dobrým měřítkem kvality mléka, a to jak z hlediska kažení nebo bezpečnosti potravin, tak z hlediska výsledných důsledků pro přímou spotřebu a následné zpracování.
Automatický (robotický) dojicí systém (AMS)
Rozdíly ve značce dojicího robota, postupy přípravy struků a čištění zařízení byly zkoumány jako hlavní faktory pozorovaných rozdílů v kvalitě mléka. Informace týkající se postupů řízení (např. systémy používané pro výrobu krmiv a zařízení na krmení, systémy ustájení a dojení a postupy dojení a čištění zařízení) byly shromážděny prostřednictvím dotazníku a návštěv zemědělských podniků.
Mikrobiální variace
Pět nejvíce dominantních bakterií ve vzorcích cisternového mléka byly Pseudomonas, Acinetobacter, Streptococcus, neklasifikované Peptostreptococcaceae a Staphylococcus. Dominantní rody se také lišily mezi farmami. U mléka z farem, které vykazují větší rozdíly mezi odběry vzorků, se dominantní rody lišily ve větší míře. Všechny farmy s AMS a dojírnami měly volné ustájení. Byl pozorován jasný rozdíl v mléčné mikroflóře mezi AMS a farmami s vaznými stájemi, zatímco mléčná mikrobiota z farem s dojírnou se mezi systému nelišila. V důsledku toho se výzkumníci v následných srovnáních zaměřili na rozdíly mezi dvěma dominantními typy farem (AMS a dojírny). Celkový počet bakterií byl vyšší v mléce z farem AMS. Zvýšení počet bakterií je ve většině případů spojen s nedostatky v procesu přípravy struků. Předchozí studie, ve kterých mléko z farem AMS vykazovalo vyšší počet bakterií než mléko z farem používajících dojírnu se připisovalo rozdíly v mytí struků, chybějícímu kroku sušení před dojením a problémům s čištěním zařízení u AMS. Studie, které zjistily zlepšení mikrobiologické kvality AMS mléka, to připisovaly zavedení správných hygienických postupů dojení, včetně pravidelného čištění struků a čištění násadců, jakož i časté sanitaci potrubí na mléko a velkoobjemových nádrží.
Rozdíly mezi značkami AMS
Mezi farmami AMS byla nejvlivnějším faktorem pro složení mikrobiální komunity v cisternovém mléce značka dojicího robota. Cisternové mléko od dvou značek (A a B) vykazovalo jasné rozdíly. Vědci připisují rozdíl v mléčné mikroflóře rozdílům v postupu používaném pro přípravu struků před dojením. Roboty značky A měli systém, ve kterém byly struky čištěny v mycích strukových násadcích vlažnou vodou a poté sušeny foukaným vzduchem, zatímco roboty značky B používaly k čištění struků dva paralelní válcové kartáče. Při porovnání mikrobiální rozmanitosti vykázalo mléko z farem používajících roboty značky A vyšší druhovou bohatost než mléko z farem používajících roboty značky B. Dospělo se k závěru, že rozdíly v přípravě struků před dojením a čištěním zařízení s největší pravděpodobností přispívají k rozdílům v mikroflóře v bazénu pozorovaným mezi typy farem i uvnitř farem. U farem s AMS má značka robotů významný podíl na rozdílech v mikrobiálních populacích. Obecně platí, že mikrobiální komunita v bazénovém mléce odráží události probíhající ve stádě a rutiny spojené s dojením a manipulací s mlékem. Je náročné předvídat nebo kontrolovat mikrobiální komunitu, ale změna rutin spojených s přípravou struků a čištěním dojicího zařízení, bez ohledu na typ použitého systému dojení, by mohla poskytnout určitý stupeň kontroly.
Tento článek je založen na původním článku Li Sun, Åse Lundh, Annika Höjer, Gun Bernes, David Nilsson, Monika Johansson, Mårten Hetta, Anders H. Gustafsson, Karin Hallin Saedén a Johan Dicksved. 2022. "Systém dojení a postupy před dojením mají silný vliv na mikrobiální komunitu v bazénovém mléce", Journal of Dairy Science.
Dairy Global
