31.05.2012 | 10:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jak efektivně odchovávat telata

Výsledky výzkumu i z chovatelské praxe dokazují, že jakékoli zanedbání péče o tele v období mléčné výživy má dlouhodobé následky, které se negativně promítají do ekonomiky chovu. Ať už v podobě mrtvě narozených nebo uhynulých telat, dále zvýšených nákladů na jejich léčbu nebo následně nižší užitkovosti. Cesta ke snížení ztrát telat není jednoduchá a podle uznávaného specialisty Roberta J. van Sauna, který před domácím publikem vystoupil v polovině května na semináři firmy Fides Agro, spol. s r. o. vyžaduje komplexní řešení.

Z prezentace profesora Pensylvánské univerzity dále vyplynulo, že největší podíl na ztrátách telat mléčných plemen v prvním roce života mají průjmová a respiratorní onemocnění. Zatímco respiratorní onemocnění souvisejí se nevyhovujícím ustájením, průjmová jsou odrazen špatné hygieny a nízké kvality mleziva.
„Onemocnění telat je interakcí mezi imunitním stavem, patogenem, výživou a prostředím. Nejenom léčba, ale i prevence musí být založena na spolehlivé diagnostice. Vedle poznání hlavního původce onemocnění je důležitou informací i doba jeho pravděpodobného výskytu. Infekční onemocnění dýchacích cest jsou vedle průjmů nejčastější příčinou ztrát v chovu telat. Na jejich ztrátách se podílejí bezmála třiadvaceti procenty a mají nejdelší dopad na následnou užitkovost. Například u jalovic, které prodělaly respiratorní onemocnění hrozí v porovnání s jejich zdravými vrstevnicemi dvakrát vyšší riziko brakace během první laktace. Současně se u nich prodlužuje věk při prvním otelení o dva až šest měsíců. Dehydratace je nejzávažnější následek průjmu a léčba musí být zaměřena na obnovení adekvátní rov¬nováhy tekutin. Dříve než přikročíme k rehydratační terapii je důležité rozpoznat stupeň dehydratace. Napájením rehydratačními roztoky dodáváme průjmujícím telatům elektrolyty s obsahem sodíku, draslíku a chlóru, dále pufry kompenzující metabolickou acidózu a konečně i energii ve formě glukózy. Také v této době telata samozřejmě napájíme mlékem a podle závažnosti zvážíme podporu léčby průjmového onemocnění antibiotiky nebo protizánětlivými analgetiky,“ doplnil dále.
V závěru svého vystoupení van Saun ještě doplnil, že léčba respiratorních onemocnění se bez antibiotik neobejde. Detaily jejich použití jsou zpracovány veterinárním lékařem, který musí zároveň sledovat i odpověď telat na jejich podání. Při závěrečné rekapitulaci zopakoval zásady pro udržení zdraví telat. V této souvislosti doporučoval standardizované postupy pro vyhodnocování závažnosti onemocnění, podle nichž se snáze rozpoznají zvířata, která vyžadují léčbu.

Kokcidióza telat
Zdravotní problematika odchovu telat byla předmětem vystoupení privátních veterinárních lékařů – MVDr. Jiřího Kutala a MVDr. Jiřího Davídka, kteří se ve svých prezentacích věnovali nejpalčivějším onemocněním telat – kokcidióze a bronchopneumonii.
„Na onemocnění trávicího traktu se dívám z druhé strany. Podle zhodnocení faeces (výkalů) se dá nejen usoudit, ve které části trávicího traktu problém nastal, ale i kteří původci jsou za tento stav zodpovědní. Jinými slovy můžeme stanovit diagnózu a strategii léčby. Trus je tak podobně jako bachorová tekutina, krevní sérum, moč nebo i mléko zdrojem informací,“uvedl svou přednášku MVDr. Kutal.
Trávení a resorpce probíhá v tenkém a tlustém střevě. Nedochází-li k fyziologickému trávení v první části trávicího traktu, pak je v trusu větší podíl vody, nestrávené zažitiny a krve a mohou se objevit i části sliznice. Při problémech v tlustém střevě je v hlenově vodnatém trusu větší množství hlenu a nestrávená krev.
„Pokud jde o kokcidie, jejich diagnostika není složitá, avšak vzhledem k velkému množství vylučovaných oocyst v různých fázích vývoje a spor je obtížné stanovit prognózu. Kokcidiózu skotu způsobuje protozoární parazit rodu Eimaria, respektive E. alabamensis, E. bovis, E. zuernii. Toto výrazně polyfaktoriální onemocnění, které vzniká pozřením vysporulovaných oocyst se po zákazu používání monensinátu jako aditiva pro skot projevuje spíše klinicky. Používaná antikokcidika kokcidiózu neléčí, ale pomáhají vytvářet imunitu zvířete a snižují infekční tlak v prostředí. Jejich aplikace má význam v době, když se kokcidióza projevuje v subklinické formě. Klinickou kokcidiózu je však třeba léčit jako enteritidu, tzn. parenterálním podáním antibiotik, rehydratačními roztoky a podobně. Pro dosažení dobrého terapeutického efektu je však stěžejní načasování. V létě, kdy je rychlá sporulace a infekce se rychle šíří převládá preventivní aplikace. V zimě se kokcidióza léčí jako enteritida. Je však třeba si uvědomit, že toto obecné konstatování je třeba napasovat na konkrétní stáj, na každý kotec a na každé tele,“ vysvětlil privátní veterinární lékař.

Bronchopneumonie telat
O významu bronchopneumonií u nejmladších kategorií skotu hovořil MVDr. Jiří Davídek. Zmiňované respiratorní onemocnění, které se podepisuje až pod 21 % úhynů telat před odstavem a pod 51 % uhynulých odstavených telat způsobuje významné ekonomické ztráty. Ty zahrnují jak cenu léčby a náklady za práci, tak zhoršení ekonomiky v důsledku nižší reprodukční a mléčné užitkovosti a zvýšené brakace. Původci bronchopneumonií se rozdělují na primární, jež zánět startují (většinou viry – PI3, BRSV, BVD, případně nejčastěji vyskytující se patogen Mycoplasma bovis) a sekundární, kteří se na takto připravených místech dále rozmnožují a zhoršují průběh onemocnění. V tomto případě silný zánět plicní tkáně vyvolávají bakterie, nejčastěji se jedná o druhy Pasteurella multocida, Manheimia hemolytica, popřípadě Arcanobacterium pyogenes nebo Histophilus sommi.
Onemocnění se u postižených telat projevuje depresí, snížením příjmu krmiva, horečkou, obtížným dýcháním, kašláním či výtokem z nosu.
„Počáteční stádium bronchopneumonie je velmi těžko rozpoznatelné. Příjem krmiva se nesnižuje, telata se jen déle krmí. Navíc ani nemusí kašlat. Protože viry pronikají do těla přes sliznice dýchacích cest, je důležité zajistit slizniční imunitu. Modifikovaný živý virus je pro stimulaci buněčné imunity efektivnější, než inaktivovaná vakcína. Vakcíny proti bakteriálním infekcím nejsou schopné zabránit vzniku onemocnění, mohou však klinické příznaky velmi zmírnit. Základem minimalizace rizik onemocnění je dobrá péče o tele bezprostředně po narození. Včasným podáním dostatečného množství kvalitního mleziva tele získává pasivní imunitu, která výrazně snižuje závažnost průběhu onemocnění. Důležitou roli hraje i přesun telat do dobře nastlaných individuálních boudiček, v nichž se mohou tzv. zahnízdit, čímž se předchází chladovému stresu. Diskutovanou otázkou je prostupnost slunečních paprsků přes střechu boudiček. Při ohřátí boudy v zimě začne na stěnách z důvodu velkého teplotního rozdílu kondenzovat voda. Tímto způsobem sprchovaná telata se podchladí a vystavují se zápalu plic. V teletnících lze docílit snížení počtu bakterií šířených vzduchem vhodně provedenou ventilací k jednotlivým kotcům. Při rychlosti proudění čtyř metrů za sekundu se dosáhne optimální kapacity 25,5 m3 na jedno tele. Pokud jde o samotnou léčbu, tak základem jsou účinná antibiotika, například tetracyklinové řady, která se nasadí okamžitě při prvních příznacích. Součástí léčby by měla být i nesteroidní antiflogistika, která se v perakutních případech aplikují do žíly. Při přemísťování telat z individuálních boudiček do skupinových kotců pak podáváme antibiotika všem telatům bez ohledu na klinické příznaky onemocnění,“ radil v závěru svého vystoupení MVDr. Davídek.
Zbývá ještě doplnit, že seminář zahájil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, který na grafech a tabulkách přítomným dokumentoval nepříznivý vývoj českého zemědělství. Po všech stránkách povedenou chovatelskou akci naopak uzavřel ředitel pořadatelské společnosti MVDr. Ivo Paulík, jež se ve své přednášce věnoval prevenci průjmových onemocnění telat.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down