03.11.2019 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jak jsem se ve Finsku začal zajímat o klima

Před časem byli zemědělští novináři z 27 zemí EU (s Velkou Británii se již nepočítalo) pozváni do Finska. Protože všichni nedorazili, v Helsinkách se sešlo v polovině října 15 redaktorů z nejrůznějších agrárních médií EU (Německo, Francie, Rakousko, Nizozemsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a další) včetně exotického Lukáše Prýmase z českého Našeho chovu. Exotického proto, že jsem byl asi jediný, kterého nijak zvlášť nezajímala klimatická změna. Všichni ostatní toho byli plní a také připravený program ve Finsku tomu odpovídal. Takže i mě to pak začalo zajímat.

Pro uspokojení klimaalarmistů mají Finové připravenou teorii, že les svým růstem slouží jako úložiště pro CO2 z atmosféry.  Finové totiž své lesy obhospodařují poměrně intenzivním způsobem a když je třeba, tak také kácí a těží kvalitní dřevo. Proto propagují mladý les do 80 let – jen ten má nevyšší přírůstky zelené hmoty a ukládá CO2. Teorie dobrá, ale stejně mi to nesedí – když se to dřevo vytěží a spálí, tak stejné množství CO2 zase do atmosféry unikne. Ale zní to hezky.

Vzkaz z Finska pro chovatele – v Helsinkách se rozhodli ve studentských jídelnách, školkách domech s pečovatelskou službou pro zákaz podávání hovězí masa. Má prý výraznou uhlíkovou stopu. Rozumní lidé včetně navštívených farmářů nad tím kroutili hlavou.

Je třeba ale objektivně připustit, že finští farmáři klimatickou změnu vnímají na vlastní kůži. „Klimatická změna je tady bezesporu – máme delší periody srážek, sucha, extrémy v teplotách. Je to dramatické, ale musíme se přizpůsobit. V roce 2018 bylo ve Finsku extrémní sucho, v tomto roce 2019 byly extrémní teploty,“ říká majitel farmy Gårdskulla Gård Gustav Rehnberg, s tím, že je ve finále téměř jedno, jestli je to změna přirozená nebo je uspíšená vlivem člověka. Max Schulman zabývající se rostlinnou výrobou podotkl, že jsou historické důkazy pěstování vinné révy na území Finska, takže teplo už tu bylo…

Co mě více znepokojilo, byla informace o kvalitě vody v Baltu. Chovatel skotu poblíž pobřeží upozornil na to, že poblíž jeho farmy se v moři nachází i tzv. mrtvá zóna, kde není žádný život. Chybí zde kyslík, protože byl spotřebován přemnoženými mikroorganismy, které vznikly vypouštěním odpadních látek s přemírou dusíku a fosforu. Biologové znají tento jev pod pojmem eutrofizace. Jde o velké znečištění lidskou činností. V hloubkách mrtvých zón dokáží žít jen metanogenní bakterie produkující metan, což je jeden ze skleníkových plynů. A jsme zase o klimatu.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down