Výživa dojnic v robotických stájích má svá specifika. V principu jde zejména o to motivovat krávy chodit na dojení co nejčastěji. S častějším dojením lze totiž očekávat vyšší produkci mléka, přičemž rozdíl při dvojí a trojí návštěvě dojicího robota může představovat 12 až 14 % mléka. O praktických zásadách výživy na farmách využívajících robotické dojení hovořila na akci pro chovatele mléčného skotu v Chotovinách Ing. Marcela Kusáková ze společnosti Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o.
V přednášce konzultantky společnosti se sídlem v Horních Počernicích také zaznělo, že klíčem k požadované produkci mléka je optimální kondice dojnic. Tomu by mělo přispět neustále založené krmivo ve žlabu, ale….
„Zavedená praxe chovatelů v Nizozemsku je taková, že do míchanice (TMR) dávkují málo koncentrátu s tím, že základní dávku granulí dostanou dojnice v robotu. Tímto způsobem motivují krávy chodit do robota. Aktivitu krav ovlivňuje i struktura a obsah sušiny TMR. Ze suchého mixu budou krávy separovat koncentrát a nebudou tak mít potřebu chodit do robota. Podobně budou krávy reagovat i na špatnou délku řezanky, ať už bude dlouhá či krátká. Neochota krav chodit do robota může souviset také s vysokým podílem energie v krmné dávce. Produkční účinnost mixu na žlabu měla být o pět až sedm kilogramů nižší, než odpovídá průměrné užitkovosti stáda. Co se týká nastavení denních dávek granulí v robotu, tzv. motivační množství by mělo být okolo dvou kilogramů granulí, přičemž jejich maximální denní dávka by neměla být vyšší než osm kilogramů. Z hlediska výživy je klíčové nastavení rozdojové fáze. Na vrcholu laktace je kráva až 35. den laktace, ale maximální objem krmné dávky přijme až po devadesátém dnu laktace. Z toho vyplývá, že dávkování granulí podle užitkovosti již od prvního dne laktace je špatné rozhodnutí. Tímto krokem riskujete u krav jednak metabolické poruchy, ať už v podobě ketózy či acidózy, jednak i velmi špatnou perzistenci laktace,“ vysvětlila Ing. Marcela Kusáková.
Z dalších faktorů ovlivňujících návštěvu krav v robotu konzultantka společnosti Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., jmenovala dispoziční řešení stáje, ale i genetiku související zejména s délkou, postavením a rozmístěním struků, dále počet dojnic na robota, podíl prvoletek ve stádu, který by neměl být vyšší než 30 %, kvalitu objemného krmiva, pohodlnost lehacích boxů a v neposlední řadě i management farmy.
„Neméně zásadní pro to, aby krávy chodily do robota je, že budou mít zdravý pohybový aparát. Pravidelná korekce paznehtů stáda dojnic by se měla dělat třikrát do roka, a to při zasušení, dále v 70. až 90. dnu laktace a ve 170 až 190 dnech laktace. Akutní případy by se měly dělat bezodkladně. Funkční úprava paznehtů a koupele jsou pro prevenci zdraví končetin naprosto zásadní. Pokud krávě zajistíte pohodlné ležení, podpoříte nejen tvorbu mléka, ale také dorůstání paznehtní rohoviny. Na to, aby to všechno správně fungovalo má vliv i samotné nastavení robota. A to s ohledem na povolení dojení, maximální dávku granulí na jednu návštěvu, rychlost dávkování granulí a počet a dobu proplachů,“ shrnula na závěr Ing. Marcela Kusáková.*
