23.05.2015 | 12:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jak lze molekulární genetiku využít ve šlechtění skotu?

Šlechtění v chovu skotu je neustávající proces, avšak realizace se setkává s množstvím komplikací. Převážná část ekonomicky důležitých vlastností je ovlivněna velkým množstvím genů, prostředím ve kterém se zvíře vyskytuje a ostatními vlivy, které nejsme schopni eliminovat. Dalším problémem je i nízká dědivost některých vlastností.

Díky těmto skutečnostem jsou tradiční postupy šlechtění (selekce) méně účinné a pomyslné dveře se otevírají novým metodám. Elegantním řešením zmíněných problémů ve šlechtění zvířat by mohla být markery asistovaná selekce (MAS) a genomické hodnocení zvířat.

Co je to jednonukleotidový polymorfismus?

Výraz polymorfismus vychází z řecké předpony poly- (mnoho, více) a morphos (tvar). Jednonukleotidový polymorfismus (SNP – z anglického single nucleotide polymorphism) vzniká záměnou jednoho páru nukleotidů (základní stavební prvky DNA) za jiný (Obr. 1). Právě tyto záměny mohou způsobit významné změny v užitkovosti zvířat, například zvýšení či snížení odolnosti vůči patogenům, zkrácení délky mezidobí či vyšší dojivost. Tyto změny v DNA se využívají jako značky (markery) při markery asistované selekci zvířat.

Jak je možné SNP využít?

Sledování jednonukleotidového polymorfismu není v českých chovech již žádnou novinkou. Již od roku 2004 mohou chovatelé využívat například služby zjištění genotypu svých zvířat a to nejenom u krav. Velice výhodné je například zjištění genotypu z hlediska obsahu mléčných bílkovin, které je nejen velmi populární ale také užitečné. Další zajímavou možností je zjištění genotypu u Booroola genu který zvyšuje plodnost bahnic a to až o 1,5 jehněte/vrh. Zkrátka nepřicházejí ani chovatelé koní, kteří mohou nechat svoje zvířata testovat z hlediska genotypů pro barevné varianty.

Jaká je budoucnost?

Molekulární genetika má v chovu hospodářských zvířat široké uplatnění. V posledních letech začíná pozornost vědců cílit na funkční vlastnosti zvířat (plodnost, zdraví), které významně ovlivňují ekonomiku chovu. Jelikož se selekce pomocí SNP zdá být klíčová právě při šlechtění vlastností s nízkou dědivostí, a ve světě jsou již známy genotypy, které příznivě ovlivňují tyto vlastnosti, probíhá v současnosti intenzivní výzkum i na populaci českých krav.

V dalších letech se ve šlechtění skotu předpokládá pokračování v trendu genomické selekce zvířat. Genomika počítá s využitím velice hustých molekulárních čipů, díky kterým je možné zjistit, jaké bodové mutace (SNP) v genetickém kódu zvíře má. Na základě těchto informací lze vypočítat genomickou plemennou hodnotu. Díky genomickým datům je možné zkrátit generační interval, a to i díky vyšší přesnosti odhadu PH u mladých býků. Proto jsou SNP v tuto chvíli velmi významným nástrojem šlechtění zvířat. Nové – genomické hodnocení se zatím využívá jen u býků, ale rozšíření těchto metod se předpokládá i na krávy a jalovice.

Nemá to nějaký háček?

Stejně jako většina postupů se i MAS setkává s určitými omezeními. Její úskalí spočívá především v malém množství mutací, na které jsme se doposud zaměřili (Muhasin Asaf et al., 2014). Vyhodnocení většího množství vzorků samostatně může být časově i finančně náročné. Proto budoucnost této metody spočívá v genomické selekci, kdy je možné v rámci jedné analýzy zjistit několik tisíc variant SNP, přičemž nezbytností je pravidelné sledování jednotlivých SNP a vyhodnocování jejich vztahu k vybraným vlastnostem.

Závěrem

Využití metod molekulární genetiky nachází uplatnění v chovu hospodářských zvířat již dnes. Jejich užití se však nepochybně bude dále rozvíjet. V současné době se pozornost věnuje jak zařazení genomických dat do hodnocení zvířat, tak zjišťování dalších příznivých mutací a jejich asociací s důležitými nebo zajímavými vlastnostmi. Zdá se tedy, že situace, kdy molekulární genetika významně přispěje k zušlechťování a řešení problémů českých stád již není pouhou hudbou vzdálené budoucnosti a výsledky světového snažení budou využitelné i pro české chovatele.

 

Literatura je k dispozici u autorky

 

Ing. Kateřina Ječmínková, 1)2)

Ing. Jitka Kysel'ová, Ph.D. 1)

1) Výzkumný ústav živočišné výroby – Praha Uhříněves

2) Česká zemědělská univerzita Praha

Kontakt: Jecminkova.Katerina@vuzv.cz

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down