Jak na produkci píce?

Na třech místech České republiky se uskutečnily semináře společností Seed Service, s. r. o, a Sano – Moderní výživa zvířat, spol. s. r. o, které se věnovaly trvalým travním porostům a výživě dojnic s přihlédnutím k ekonomickým ukazatelům.

Jako první vystoupil Oldřich Zavřel ze společnosti SEED SERVICE. Připomněl, že trvalý travní porost by měl být základním zdrojem objemných krmiv pro skot. „V ideálním případě zajistí kvalitní objemnou píci, čímž se dá snížit objem výroby píce na orné půdě, a také se dosáhne v průměru nižší výrobní ceny objemných krmiv. Dnešní ekonomická doba bohudík tlačí chovatele do toho, aby vyráběli kvalitní krmiva na loukách a na orné půdě produkovali ve větší míře tržní plodiny. Trvalé travní porosty tak přestávají být popelkami podniku. Ale to znamená uplatňování pratotechniky odpovídající místním podmínkám a změnám klimatu. Nezapomínejme na potenciál trvalých travních porostů,“ konstatoval Zavřel a dodal, že v případě extenzivního neošetřovaného, starého porostu můžeme očekávat výnos sušiny se špatnou stravitelností mezi jednou až třemi tunami na hektar a rok, u polointenzivních hnojených porostů je to mezi třemi a šesti tunami, a u intenzivních hnojených a obnovených porostů se dá dosáhnout výnosu šest až 11 tun sušiny s dobrou stravitelností na hektar a rok.

„Není reálné obnovovat 100 procent trvalých travních porostů. Historicky se louky zakládaly tam, kde nebylo možné půdu využívat jako ornou, například v blízkosti lesa, na svazích a podobně. U takových pozemků se vyplatí spíše extenzivní využívání,“ konstatoval přednášející s tím, že by si každý zemědělec měl rozdělit svoje TTP právě podle možné intenzity využívání. Na ty extenzivní doporučil využívat dotační tituly, u intenzivních, které jsou investičně rentabilní, pak hnojení a obnovu.

Kvalitní pastva

„Pastviny jsou zatíženy také velkou chybovostí. Nejlíp fungoval pastevec. Rozeznal, kdy má zvířata přehnat někam jinam. Často se dělá kontinuální pastva, kdy jsou zvířata po dlouhou dobu na jednom místě. V tomto případě dochází k selektivnímu spásání až likvidaci kulturních trav, a tedy namnožení přízemních výběžkatých rostlin. Kombinovaná pastva je taková, kdy se sklidí první seč na senáž, a pak se pase.

Regenerativní pastva (oplůtkový systém) je dnes velmi moderní. Pase se zhruba na osmicentimetrové strniště, pak se zvířata převádí na jiný pozemek. Zde je ale nutné zmulčovat nedopasky, rozvláčet výkaly a nechat to obrůstat. Je důležité naplánovat pastvu tak, aby rostliny nebyly staré, vymetané a nestravitelné,“ uvedl Oldřich Zavřel.