Ačkoliv jsou kozy poměrně nenáročná stvoření, tak je jejich výživě a krmení nutné věnovat dostatek pozornosti, protože pro jejich stravování platí obdobná pravidla, jako pro výživu a krmení jiných přežvýkavců, ale i některé výjimky. Důležitá je zejména v období březosti, aby se zabránilo řadě problémů v okoloporodním období.
Pohled na chov koz se v posledních desetiletích podstatně změnil. Zájem spotřebitelů o zdravé výrobky z kozího mléka se dramaticky zvýšil, protože kozí mléko je spojováno s řadou zdravotních benefitů a díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem je pro člověka snáze stravitelné. S vyšší poptávkou stoupl i zájem o chov koz, a tedy i potřeba odpovídajících znalostí o jejich výživě a krmení v různých fázích produkčního života.
Kozy, stejně jako jiní přežvýkavci, vyžadují stravu bohatou na vlákninu, a tak většinu jejich krmné dávky tvoří objemná krmiva – čerstvá či konzervovaná – v případě potřeby doplněná o jádro, jež je zdrojem koncentrované energie. Kromě toho potřebují i dostatek minerálů a vitamínů, zejména vápník, fosfor, hořčík, sůl, draslík, železo, jód, zinek, měď a selen.
Čerstvá píce je během pastevní sezóny nejběžnějším krmivem, avšak je třeba počítat s tím, že kozy nejsou takovými ochotnými konzumenty, jako třeba ovce, které spásají porost v podstatě bez výběru a systematicky, zatímco kozy jsou spíše takoví selektivní „okusovači“, kteří si na pastvině hodně vybírají. Inu, ne nadarmo se říká „mlsný jako koza“. Na druhou stranu kozy milují některé rostlinné druhy, které se běžně považují za plevele, a toho někteří chovatelé využívají a stádo koz jim pomáhá při biologické likvidaci vybraných druhů nežádoucích bylin, křovin i dřevin.
Seno je hlavním objemným krmivem pro kozy v zimním období, případně v době, kdy je nedostatek čerstvé píce či není možné využívat plochy travního porostu k pasení. Nejběžněji se krmná dávka zakládá na lučním seně, které bývá nejčastěji zkrmováno ad libitum přímo z balíků umístěných v krmištích nebo dávkováno do jiných zásobníků (jeslí) či zakládáno na krmný stůl. Používá se též vojtěškové seno, jež je skvělým zdrojem bílkovin, vitamínů a minerálů a představuje výborné krmivo zejména pro dojené kozy, protože má též vysoký obsah vápníku. Nicméně ve velkochovech je možné k výživě koz využívat i travní senáže.
Vojtěškové pelety jsou skvělou alternativou vojtěškovému senu, protože redukují plýtvání. Avšak je třeba nezapomenout, že kozy pro správnou funkci předžaludků potřebují určité množství tzv. strukturních krmiv s dostatečně dlouhými částicemi, například stébly sena, takže zkrmování samotných pelet nebývá vhodné.
Obiloviny, které jsou běžně zkrmovány ovcím či skotu, mohou být do krmné dávky koz zařazovány v různých variantách, a to jako celá zrna, šrot, vločky či peletky. Důležité je podávání odpovídajícího množství, které vychází z kvality objemných krmiv. Překrmování obilovinami může být u koz stejně škodlivé, jako u jiných druhů zvířat, protože může způsobit nežádoucí zvyšování kondice (ztučnění) a závažné zdravotní problémy zejména v okoloporodním období, jež mohou být příčinou úhynu matky i mláďat, ale i metabolické problémy v průběhu dalších fází produkce.*
