Není žádným tajemstvím, že prasata mají dobrý čich. Cítí ale všechno? A jak pachy ovlivňují jejich chování? Výzkumníci ve Švédsku si kladou za cíl tyto otázky rozluštit a dozvědět se více o tom, co prasata motivuje, pokud jde o čichové vjemy.
To, že prasata mohou hledat a nacházet lanýže pomocí čichu, je dobře známé a dokonce i dětské knihy zmiňují skvělý čich prasat. Čich se vyvíjí v raném věku selete a čichové podněty hrají důležitou roli v sociální komunikaci. Je proto překvapivé, že využití pachů v praktickém chovu prasat, v moderní produkci vepřového masa, se dostalo jen malé pozornosti. Vědecké studie se zaměřily především na chutnost krmiva pro zvýšení jeho příjmu, na pachy (kančí pach/androstenon) ke stimulaci říje prasnic a podobně. Neexistují předchozí studie, které by zkoumaly širší čichové schopnosti prasete, pouze jedna porovnávala zájem prasat o různé pachy. Zajištění komplexnosti prostředí, například prostřednictvím podestýlkového materiálu či předmětů k obohacení ustájení, vytváří pro prasata více příležitostí k vyjádření přirozenějšího chování, což má pozitivní vliv na jejich welfare. Problematickým aspektem obohacování prostředí je často rychlé navykání na poskytnutý podnět. Pachy mohou být způsobem, jak obohatit prostředí prasat, a to buď jen samotné, nebo zvýšením a potenciálním prodloužením zájmu prasat o materiály nebo předměty sloužící k obohacení chovu. V projektu financovaném Švédskou výzkumnou radou pro udržitelný rozvoj (známou jako Formas) zkoumal tým vědců čichové schopnosti prasat, jejich reakce na pachy a také možnost využití pachů k obohacení života prasat.
Do experimentu byla zařazena prasata zařazená do výkrmu (n = 192; 32–110 dní věku, průměrná tělesná hmotnost 64,9 ± 10,1 kg) křížených komerčních švédských plemen (Yorkshire x Hampshire n = 149, Duroc x Yorkshire n = 8, Landrace x Hampshire n = 35) pocházejících z 52 vrhů. Prasata byla přesunuta do vhodných boxů s otvory, do nichž byl po aklimatizaci prasat vháněn pach. Používalo se 12 různých vůní a parfémů (esenciální oleje: červený pomeranč, anýz, zázvor, skořice, levandule, borovice a mateřídouška i syntetické parfémy: jablko, vanilka, jasmín a pižmo).
Výzkumníci zaznamenávali, jak často a jak dlouho prasata čichala ke každému otvoru v jejich boxu. Stejný pach byl prasatům prezentován třikrát za sebou (pokaždé po dobu jedné minuty). Vždy, když se objevil pach opakovaně, doba čichání se zkrátila. Když se však potom objevil jiný pach, doba čichání se prodloužila, což naznačuje, že jej prasata rozpoznala jako nový pach. Jinak řečeno, byla prasata schopna detekovat a rozlišovat mezi různými pachy.
Velký zájem o pachy
Čichání spolu s dalším chováním, které prasata vykazovala, naznačovalo silný zájem o pachy. Prasata byla testována ve dvojicích, ale v každém otvoru bylo místo pouze pro jedno prase na očichávání pachů. Některá prasata odtlačovala nebo kousala svého „kolegu“, aby ho odehnala od ohrady a udržela si přístup k otvoru. Výrazně více bylo tohoto agresivního chování u pachového otvoru než u otvoru, který byl jen kontrolní. To naznačuje fakt, že prasata považují pachy za zajímavé. Jde-li však o celkovou dobu čichání podle pachu, prasata strávila nejvíce času čicháním „vůně“ jablek a jasmínu, zatímco nejmenší množství času strávila očicháváním vůně borovice a červeného pomeranče. Výzkumníci také zjistili, že většina prasat vykazovala známky motivace „žrát“ nebo ochutnávat pachy. Projevovali se kousání a olizování místa kolem pachového otvoru, přestože neměli přístup ke zdroji zápachu. Jasmínová vůně vyvolala mnohé z tohoto chování podobného krmení, resp. žraní. Prasata se navíc nemohla dočkat, až si budou otírat hlavy, krky a celé tělo o pachový otvor.
Někdy se prasata po přičichnutí k pachu dokonce začala válet, podobně jako se to často děje u psů. Všech 12 pachů vyvolalo u prasat otírání se o otvor, ale vanilka toho vyvolala nejméně. Tření se o otvor a válení jako reakce na zápach nebylo u prasat dosud popsáno, a tyto behaviorální reakce proto vyžadují další zkoumání. Pro prasata to navíc může být způsob, jak se chránit před hmyzem, kožními infekcemi nebo parazity. Může to však být také známka vzrušení, hry nebo komfortního chování.
Výsledky této studie souhrnně poukazují na pachy nesociálního původu, které vyvolávají okamžitý zájem prasat. Nic nenasvědčovalo tomu, že by nějaký konkrétní zápach nebo typ zápachu byl pro prasata zajímavější a obecně všechny pachy vyvolávaly jak čichání, tak agonistické i „krmné“chování. Dalším krokem projektu je zjistit, zda by bylo možné použít obohacování (enrichment) chovů pachem v komerční produkci prasat. V současné době probíhají pokusy v konvenčním švédském stádě. V tomto experimentu tým vybral pět nejslibnějších pachů. Jsou nastříkány na slámu, kterou prasata běžně dostávají jako materiál pro obohacení chovu, a tým doufá, že zjistí, zda přidání zápachu může zvýšit obohacující hodnotu slámy. Projekt poběží do konce roku 2024 a vědci doufají, že po skončení výzkumu budou mít příležitost ho dále rozšiřovat, včetně studií ekonomiky obohacování pachem, stejně jako možnost obohacování pachem pro další skupiny v chovu prasat, jako jsou chovné prasnice.
Zdroj: Pig Progress*
