Jak propojená data mění řízení farmy

Na první pohled je ZD Čížová nedaleko Písku podobné mnoha dalším podnikům s produkcí mléka. Tři farmy, stovky krav českého strakatého plemene, každodenní koloběh dojení, krmení a péče o zvířata. Za běžným provozem se však v posledních měsících odehrála změna, která není na první pohled vidět. Změnil se způsob, jakým zootechnici se stádem pracují. Místo jednotlivých databází dnes mají k dispozici propojený systém informací, který spojuje údaje o reprodukci, zdravotním stavu, užitkovosti i monitoringu aktivity zvířat. Data však sama o sobě nestačí. Jak během návštěvy farmy několikrát zaznělo, rozhodující je člověk, který je dokáže správně interpretovat.

V Zemědělském družstvu Čížová došlo v průběhu posledního roku k propojení několika moderních nástrojů pro řízení stáda. Vedle manažerského programu HERDEplus zde využívají monitorovací systém SCR Allflex a na farmě Kožlí byla uvedena do provozu nová dojírna Allflex. Přesto během návštěvy farmy zaznívalo stále stejné sdělení – technologie sama o sobě nic nevyřeší. Rozhodující je člověk, který dokáže informace správně vyhodnotit a převést je do každodenní práce se zvířaty.

Tři farmy

ZD Čížová hospodaří přibližně na 3500 ha zemědělské půdy a patří mezi významné producenty mléka v jihočeském regionu. Chovají plemeno české strakaté, celkem se jedná přibližně o 2300 kusů skotu, z toho okolo 750 dojených krav. Produkce je rozdělena mezi tři hospodářství, přičemž dvě farmy (Kožlí a Zlivice) se věnují výrobě mléka a Drhovle slouží pro odchov jalovic a výkrm býků. Takové uspořádání umožňuje specializovat jednotlivé provozy, současně však klade vysoké nároky na organizaci práce i předávání informací o zvířatech.

Vedoucí živočišné výroby Zuzana Beňová vysvětluje, že právě organizace podniku byla jedním z důvodů, proč začali hledat nový způsob řízení dat.

„Na každé farmě jsme používali jiný program. Informace byly rozdělené a při přesunech zvířat jsme ztráceli kontinuitu. Potřebovali jsme systém, který nám umožní sledovat celý podnik jako jeden celek, ale současně zachová samostatnou práci jednotlivých zootechniků.“

Právě zde se ukázal význam centralizovaného manažerského systému. Hlavní zootechnik dnes získává přehled o všech třech farmách současně, zatímco zootechnici jednotlivých středisek pracují pouze se svou databází. Historie každého zvířete však putuje společně s ním bez ohledu na to, na které hospodářství je právě přesunuto.

Kvalita mléka

Mléko z Čížové dodávané do provozovny Goldsteig v Chamu se pyšní certifikací Q++, která kromě parametrů mléka hodnotí také welfare zvířat. Nestačí tedy pouze nízký počet somatických buněk nebo dobré mikrobiologické ukazatele. Hodnotí se například čistota krav, kvalita lehacích boxů, větrání stájí, prostor pro zvířata i další welfare kritéria, jejichž plnění pravidelně ověřují audity. Splnění těchto podmínek přináší podniku významné ekonomické zvýhodnění.

Přestože se dnes často hovoří o nových technologiích, Zuzana Beňová upozorňuje, že jedním z největších úspěchů posledních let nebyla investice do hardwaru, ale změna pracovních návyků.

„Ve spolupráci se společností Eurofarm systems, konkrétně s Ing. Janou Motykovou, jsme se nejdříve zaměřili na somatické buňky. Bylo jasné, že musíme změnit některé zažité postupy při dojení. Instalovali jsme automatické meziproplachy, více jsme se věnovali školení obsluhy, a hlavně jsme začali důsledně kontrolovat, zda se pracovní postupy opravdu dodržují.“

Výsledky se podle ní dostavily poměrně rychle. Počet somatických buněk se podařilo významně snížit a kvalita mléka se stabilizovala. Právě tato zkušenost podle ní potvrzuje, že ani nejmodernější technologie nenahradí kvalitně nastavenou rutinu práce.

Největší investicí jsou lidé

Snad žádné téma se během návštěvy farmy neopakovalo tak často jako personální situace. Podobně jako mnoho dalších podniků se i ZD Čížová potýká s nedostatkem pracovníků.

„Dříve jsme měli zaměstnance, kteří na farmě pracovali celý život. Dnes odcházejí do důchodu a najít stejně zkušené lidi je stále složitější. Vyzkoušeli jsme i agenturní pracovníky, ale ani to není dlouhodobé řešení.“

Podle vedoucí živočišné výroby se problém netýká pouze počtu lidí, ale především jejich zkušeností. Moderní technologie mohou práci výrazně usnadnit, současně však vyžadují pečlivé dodržování pracovních postupů.

„Naším cílem je, aby každá směna probíhala stejně. Krávy nesmějí poznat, jestli je na stáji pondělí nebo neděle, ranní nebo odpolední směna. Jen tak můžeme dosahovat stabilních výsledků,“ podotýká Zuzana Beňová.

Právě proto podnik věnuje velkou pozornost pravidelnému vzdělávání zaměstnanců. Do školení se nezapojují pouze vlastní pracovníci, ale také specialisté firem Sano a Eurofarm, kteří přímo ve stáji vysvětlují správné pracovní postupy a pomáhají řešit konkrétní situace z provozu.

Management stáda

Před několika lety představoval počítačový program na mnoha farmách především elektronickou evidenci zvířat. Dnes je situace zcela jiná. Množství informací, které podnik získává z kontroly užitkovosti, monitorovacích systémů nebo veterinárních záznamů, je natolik rozsáhlé, že bez kvalitního manažerského softwaru se již efektivní řízení stáda prakticky neobejde.

Právě proto se v Čížové rozhodli zavést HERDEplus, který propojuje údaje z jednotlivých středisek a umožňuje sledovat každé zvíře od narození až po vyřazení.

„Nejde jen o to, že máme všechna data na jednom místě. Důležité je, že s nimi můžeme skutečně pracovat. Když řešíme zdravotní problém nebo reprodukci, nemusíme otevírat několik různých programů. Veškerou historii máme na jediné kartě zvířete,“ vysvětluje Zuzana Beňová.

Každá mléčná farma dnes produkuje obrovské množství dat. Kontrola užitkovosti, veterinární zákroky, inseminace, otelení, brakace, laboratorní výsledky nebo údaje z monitorovacích systémů představují tisíce informací, které mají smysl pouze tehdy, pokud je dokáže zootechnik rychle vyhodnotit. Právě s tímto cílem se ZD Čížová rozhodlo zavést manažerský software HERDEplus.

Jak vysvětluje Ing. Jana Vachoušková ze společnosti Sano, nejde o běžný evidenční program.

„HERDEplus je především manažerský software. Jeho úkolem není pouze shromažďovat informace, ale pomáhat zootechnikovi při rozhodování. Čím více kvalitních dat do systému vstupuje, tím přesnější analýzy může nabídnout.“

Na první pohled se může zdát, že jde pouze o elektronickou kartu zvířete. Ve skutečnosti však představuje mnohem více. Zootechnik zde najde kompletní historii každé krávy – reprodukci, zdravotní stav, výsledky kontroly užitkovosti, přesuny mezi farmami, veterinární zákroky, léčbu, brakaci i údaje z monitorovacích systémů.

„Dříve jsme museli informace hledat v několika různých programech. Dnes otevřeme jednu kartu a máme všechno před sebou. To je obrovská úspora času,“ potvrzuje Zuzana Beňová.

Tři farmy, ale jeden pohled

Velkou výhodou systému je možnost propojit více hospodářství v rámci jednoho podniku.

ZD Čížová provozuje tři samostatná střediska. Jalovice během života několikrát mění místo ustájení – rodí se na jedné farmě, odchov probíhá na druhé a jako březí jalovice se vracejí zpět do produkčního stáda. V minulosti bylo nutné jejich historii předávat prakticky ručně.

Dnes se kompletní karta zvířete přesouvá automaticky.

Jakmile zootechnik odešle jalovice na jiné hospodářství, příslušný zootechnik okamžitě získává všechny informace – od narození přes léčbu až po reprodukční historii. Nemusí nic přepisovat ani dohledávat.

„Pro nás je to obrovská výhoda. Když přijde březí jalovice zpět na produkční farmu, okamžitě víme, čím prošla, jaké měla zdravotní problémy nebo jak probíhala její reprodukce,“ říká Zuzana Beňová.

Ukáže to nejdůležitější

Jednou z funkcí, kterou zootechnici oceňují nejvíce, je možnost přizpůsobit si pracovní prostředí vlastním potřebám. Každý uživatel si může vytvořit vlastní úvodní obrazovku – tzv. dashboard. Ten obsahuje přehled nejdůležitějších ukazatelů, které daný pracovník potřebuje sledovat.

Vedoucí živočišné výroby sleduje především ekonomiku stáda, počty otelení, brakaci nebo výsledky jednotlivých farem. Zootechnik na konkrétním středisku si naopak zobrazí seznam krav určených k inseminaci, upozornění na zdravotní problémy nebo pokles produkce mléka.

„Každý má trochu jinou práci. Proto není důvod, aby všichni viděli stejné údaje. Každý si dashboard nastaví podle toho, co potřebuje po příchodu do kanceláře vidět jako první,“ vysvětluje Ing. Jana Vachoušková.

Součástí dashboardu jsou také tzv. widgety – grafické panely zobrazující například reprodukci, zdravotní stav, přehled alarmů nebo ekonomické ukazatele. Chovatel tak nemusí složitě vyhledávat jednotlivé sestavy, ale nejdůležitější informace má okamžitě před sebou.

Při rozhovoru zazněla myšlenka, kterou všechny tři odbornice několikrát zopakovaly.

Sebelepší software není schopen správně vyhodnotit situaci, pokud nemá k dispozici kvalitní vstupní data.

Monitorovací systém SCR sice upozorní na změnu aktivity nebo přežvykování, ale pokud zootechnik do systému nezapíše, že kráva byla léčena, měla paznehtářský zákrok nebo jiný zdravotní problém, nebude analýza nikdy úplná.

„Software pracuje s tím, co mu člověk předá. Pokud údaje nezadáváme důsledně, nemůžeme očekávat správné výstupy,“ uvedla hlavní zootechnička.

Právě proto klade ZD Čížová velký důraz na pečlivé vedení evidence. Podle Zuzany Beňové si zaměstnanci postupně uvědomili, že nejde o administrativu navíc. „Když informace zapíšeme jednou správně, vrátí se nám to při každém dalším rozhodování.“

Upozorní včas

Významným zdrojem informací je monitorovací systém SCR Allflex dodávaný na náš trh společností Eurofarm systems.

Na farmách ZD Čížová je využíván v různých podobách podle technického vybavení jednotlivých provozů. Jalovice jsou sledovány pomocí monitorovacích obojků, které slouží především k detekci říje. Na produkčních farmách jsou využívány modernější obojky sledující aktivitu, příjem krmiva a přežvykování. Nejnovější technologie byla instalována při rekonstrukci farmy Kožlí.

Z pohledu zootechnika však není nejdůležitější samotné množství dat, ale jejich interpretace.

„Dříve jsme si změn často všimli až ve chvíli, kdy kráva začala méně dojit. Dnes systém upozorní na změny příjmu krmiva nebo přežvykování mnohem dříve. To nám dává čas reagovat ještě před rozvojem klinických příznaků,“ vysvětluje Zuzana Beňová.

Podle Ing. Jany Vachouškové představuje právě propojení monitoringu se softwarem HERDEplus největší přidanou hodnotu.

„SCR dokáže velmi přesně sledovat zdravotní stav zvířete. HERDEplus zase poskytuje manažerský pohled na celý chov. Teprve propojením obou systémů získává zootechnik opravdu komplexní informace.“

V praxi to znamená, že údaje o aktivitě, přežvykování nebo zdravotních upozorněních nejsou uzavřeny pouze v monitorovacím systému, ale automaticky se zapisují do karty zvířete. Zootechnik tak při rozhodování o léčbě, inseminaci nebo brakaci pracuje s úplnou historií dané krávy, nikoliv pouze s aktuálním alarmem.

Reprodukce začíná u jalovic

Velkou pozornost věnuje podnik reprodukci. Právě zde se podle Zuzany Beňové začínají první přínosy monitorovacího systému projevovat. Jalovice dostávají monitorovací obojky přibližně v patnácti měsících věku a do reprodukce jsou zařazovány okolo 16. –17. měsíce. Přesnější detekce říje umožňuje lepší načasování inseminace a zvyšuje pravděpodobnost zabřeznutí. „U jalovic už dnes vidíme zlepšení reprodukčních ukazatelů. Je to první oblast, kde se přínos monitoringu začal výrazně projevovat,“ sdělila hlavní zootechnička a dodala, že neméně důležitá je skutečnost, že systém pomáhá rozhodovat, které jalovice budou zařazeny do základního stáda. Díky propojení údajů o matce, užitkovosti i zdravotní historii lze jednotlivá zvířata hodnotit komplexněji než dříve.

Začátek formuláře

Konec formuláře

Nová dojírna

Na farmě Kožlí proběhla v loňském roce rozsáhlá rekonstrukce dojírny. Součástí modernizace byla instalace nové rybinové dojírny Allflex pro 2 × 8 krav, která nahradila původní technologii. Přestože hlavním cílem bylo zvýšení komfortu zvířat a získávání kvalitnějších dat, velmi rychle se ukázalo, že z modernizace profitují i lidé. „Poprvé jsme zažili situaci, kdy i samotní dojiči po rekonstrukci říkali, že je nová dojírna lepší,“ usmívá se Zuzana Beňová.

Právě reakce zaměstnanců podle ní nejlépe potvrzuje, že při návrhu technologie nebylo myšleno pouze na výkon, ale také na ergonomii práce. Obsluha oceňuje jednoduché ovládání, přehledné zobrazování informací i nízkou hmotnost dojicích strojů.

Jak upozorňuje Jana Motyková ze společnosti Eurofarm systems, dnešní technologie již dávno nestojí na tom, kolik funkcí nabízí.

„Důležité je, aby obsluha dostala přesně tu informaci, kterou v danou chvíli potřebuje.“

Proto je ovládání dojírny záměrně jednoduché. Na displeji se zobrazují pouze údaje důležité pro samotné dojení, zatímco ostatní informace zpracovává software na pozadí.

Významnou roli hraje také správná identifikace zvířat. Anténa na každém dojicím místě načítá krávu individuálně, takže obsluha okamžitě vidí případné nesrovnalosti. Eliminují se tak chyby, které se u starších systémů občas objevovaly při nesprávném přiřazení dojivosti konkrétnímu zvířeti.

Jak informovala Jana Motyková, Eurofarm systems při návrhu dojíren využívá komponenty různých výrobců a vybírá vždy řešení, které nejlépe odpovídá konkrétnímu stádu. Na farmě v Kožlí byly použity silikonové strukové návlečky, které se lépe přizpůsobují rozdílné velikosti a tvaru struků českého strakatého skotu.

Podle Jany Motykové už dnes nestačí uvažovat pouze o technických parametrech dojírny.

„Každé plemeno i každé stádo má svá specifika. Jinou rychlost spouštění mléka, jiný tvar vemene nebo jinou velikost struků. Technologie by tomu měla odpovídat.“

Právě správná kombinace dojicích jednotek, návleček, podtlaku a nastavení jednotlivých parametrů významně ovlivňuje nejen rychlost dojení, ale především zdraví vemene.

Servis nekončí montáží

Během diskuse několikrát zaznělo, že úspěch nové technologie nespočívá pouze v její instalaci. Stejně důležitý je následný servis a pravidelné školení zaměstnanců.

Pravidelná školení umožňují sjednotit pracovní postupy, což je při vysoké fluktuaci zaměstnanců stále důležitější. Na farmách dnes není výjimkou, že se během roku několikrát obmění část personálu. Technologie proto musí být maximálně intuitivní a současně musí být zajištěno průběžné vzdělávání pracovníků.

Data a zkušenosti

Během návštěvy ZD Čížová zaznělo mnoho technických detailů o monitoringu, softwaru nebo nové dojírně. Přesto nejdůležitější myšlenka byla překvapivě jednoduchá.

Digitalizace sama o sobě nezvyšuje užitkovost ani nezlepšuje zdravotní stav stáda. Dokáže však dát zootechnikovi informace ve správný okamžik. A právě čas je dnes jednou z nejcennějších komodit moderní mléčné farmy.

Jak upozorňuje Ing. Jana Vachoušková, propojení různých zdrojů dat představuje budoucnost řízení chovů. Samostatné programy již nestačí. Smysl mají až tehdy, když spolu komunikují a vytvářejí ucelený obraz o každém zvířeti.

Stejný pohled sdílí i Zuzana Beňová. Za největší přínos nového systému nepovažuje jen samotné množství informací, ale skutečnost, že jsou přehledné, dostupné a umožňují rychle reagovat na vznikající problémy. „Technologie nám pomáhá rozhodovat. Ale pořád platí, že od počítače musíte vstát a jít za tou krávou.“

Právě tato věta možná nejlépe vystihuje současný vývoj moderní živočišné výroby. Budoucnost mléčných farem nebude stát pouze na stále dokonalejších senzorech a sofistikovanějších algoritmech. Jejich skutečná hodnota se projeví teprve tehdy, když budou sloužit zkušeným lidem, kteří dokážou propojit čísla na monitoru s každodenní prací ve stáji.