Jak stabilizovat a rozvíjet chov prasat v ČR?

Součástí konference, kterou pod názvem Ekonomika zemědělských komodit a podniků v evropském srovnání uspořádal Ústav zemědělské ekonomiky a informací ve spolupráci s vydavatelstvím Profi Press, s. r. o., byly i diskuse. Na otázky týkající se propadu stavů prasat v tuzemsku, ale i možností, které by restartovaly ekonomiku produkce vepřového masa, odpovídali předseda představenstva akciové společnosti Proagro Nymburk Ing. Josef Luka a ředitel Svazu chovatelů prasat Ing. Jan Stibal.

„Od našeho vstupu do Evropské unie klesly početní stavy prasat o 65 %. Drtivá většina podniků s chovem prasat nebyla připravená konkurovat v prostředí společného trhu. Konkurenceschopnost domácích chovatelů prasat ztěžovala i odlišná struktura podniků specializovaných na produkci zástavových selat a vepřového masa, které neměly půdu a nemohly tak čerpat dotační podpory. Nerovné podmínky pro podniky s chovem prasat a levné dovozy vepřového masa za dumpingové ceny vidím jako hlavní příčiny současného neutěšeného stavu. Je však třeba konstatovat, že prakticky ve všech zemích, které vstoupily do Evropské unie, zaznamenaly propady početních stavů chovaných zvířat,“ spatřoval důvody snížení početních stavů prasat Ing. Josef Luka.
Názor předsedy představenstva Proagro Nymburk, a. s., který je od roku 2017 současně ve funkci předsedy Svazu chovatelů prasat podpořil Ing. Jan Stibal. Úřadující ředitel SCHP na úvod konstatoval, že naši chovatelé prasat se dostali do vysoce konkurenčního prostředí evropského trhu, kde je nadprodukce vepřového.
„Evropa musí exportovat šest až osm procent produkce vepřového masa. Důvodem, proč je cena u nás nižší, než je cenový průměr EU, je velký objem dováženého vepřového masa, přičemž v Evropě je pár zemí, které exportují maso za extrémně nízké ceny. Další důvod jde na vrub jateckému průmyslu, který co do objemu zdaleka nedosahuje úrovně běžných gigantických provozů ve střední Evropě. Středně velké, spíše lokální jatky vykazují poměrně vysoké náklady, což jim ve spojení s nízkou efektivitou a prakticky nulovou šancí uplatnit se v zahraničí mimo evropský trh znemožňuje konkurovat. Pokud jde o chovatelské výsledky, podle mezinárodního srovnání InterPig se naši chovatelé nemají za co stydět. Užitkovost prasnic vyjádřená počtem odstavených selat za rok byla v roce 2016 ve vybraných chovech na úrovni 29 odchovaných selat, zatímco průměr EU byl o 1,5 selete nižší. Bezkonkurenčně nejlépe se naši chovatelé umístili při vyhodnocení přírůstku ve výkrmu s hodnotou 854 gramů za den, kterou o 30 gramů převyšovali německé farmáře na druhém místě. Přestože z hlediska produkce jsme konkurenceschopní, ekonomické analýzy ukazují na potřebu optimalizovat vysoké náklady, které jsou v porovnání s nejlepšími evropskými producenty vyšší,“ odpověděl Ing. Jan Stibal.*
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec

Komentáře ke článku 1

  • V.Zuzák

    Dobrý den!
    Ale proč jsou ekonomické náklady na produkci vyšší u domácích producentů oproti vyspělým evropským,šlo by jít do podrobné analýzy? A vyčíslit rozdíly v nákladech,kde bych našel informace?
    Děkuji za odpověď, Václav Zuzák

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *