Jak využít potenciál robotů

Robotické dojení dnes představuje jednu z nejrychleji se rozvíjejících technologií v chovu dojeného skotu. Přináší řešení nedostatku pracovních sil, zvyšuje flexibilitu práce a může významně přispět ke zlepšení welfare zvířat. Samotná instalace dojicího robota však úspěch nezaručuje. Klíčovou podmínkou je ochota krav navštěvovat robot dobrovolně a pravidelně.

Právě této problematice byl věnován první webinář ze série odborných vzdělávacích online seminářů pořádaných společností ED&F Man, které předcházejí mezinárodní konferenci Milk The Future 2027, plánované na únor příštího roku.

 Přednášejícím byl profesor Trevor DeVries z University of Guelph v Kanadě, jeden z předních světových odborníků na chování, výživu a welfare dojnic v automatických dojicích systémech.

„Hovoříme-li o dobrovolném robotickém dojení, je jeho principem to, že kráva sama rozhoduje o tom, kdy navštíví dojicí robot. Právě pravidelnost těchto návštěv určuje nejen efektivitu využití technologie, ale také produkční výsledky stáda,” konstatoval přednášející v úvodu.

„Naše výzkumy provedené na více než 150 kanadských farmách ukázaly, že průměrná frekvence dojení dosahovala 2,8 dojení za den. Přestože řada chovatelů očekávala přechodem na robotické dojení přiblížení ke třem dojením denně, výsledky mezi jednotlivými podniky se výrazně lišily. Některé farmy dosahovaly více než tři dojení denně, zatímco jiné se pohybovaly pouze kolem 1,8 dojení.

Právě tato variabilita významně ovlivňuje užitkovost. Na rozdíl od klasické dojírny nejsou intervaly mezi jednotlivými dojeními zcela pravidelné, což může snižovat produkci mléka. Zkušenosti z kanadských studií ukazují, že pro dosažení stejné produkce jako při klasickém dvoufázovém dojení je v robotických systémech potřeba alespoň 2,4 dojení denně, zatímco pro efekt srovnatelný se třemi dojeními denně je zapotřebí frekvence přesahující tři návštěvy robota s podojením,” sdělil Trevor DeVries.

Frekvence a efektivita

Vyšší četnost dojení nepřináší pouze vyšší denní nádoj, ale zlepšuje také efektivitu využití krmiva. Profesor DeVries představil výsledky studií, podle nichž krávy s vyšší frekvencí dojení vykazovaly lepší produkci mléka na kilogram přijaté sušiny.

Zvláštní význam má častější dojení v rané laktaci. Již dřívější výzkumy prokázaly, že intenzivnější dojení během prvních týdnů po otelení podporuje vývoj mléčné žlázy, zvyšuje vrchol laktace a zlepšuje její perzistenci. Zatímco v klasických dojírnách může být diferenciace frekvence dojení podle fáze laktace organizačně obtížná, robotické systémy tuto možnost nabízejí prakticky bez dodatečných nároků na pracovní sílu.

Komfort krav rozhoduje

Jedním z nejdůležitějších sdělení přednášky bylo konstatování, že největší rozdíly mezi úspěšnými a méně úspěšnými robotickými farmami nevysvětluje samotný robot ani výživa, ale úroveň welfare zvířat.

Analýzy kanadských podniků ukázaly, že nejlepších výsledků dosahují stáje s prostornými lehacími boxy, kvalitní měkkou podestýlkou, nízkou obsazeností, dostatečně širokými chodbami a účinným systémem ventilace. Takové prostředí umožňuje kravám efektivně využívat čas na odpočinek, příjem krmiva i návštěvy robota.

Profesor DeVries upozornil zejména na význam zdraví končetin. Kulhající krávy navštěvují robot méně ochotně, vyžadují častější přivádění obsluhou a vykazují nižší produkci mléka. Již mírné poruchy pohybu zvyšují pravděpodobnost, že bude nutné krávu k robotu přivést, více než dvojnásobně. Současně se snižuje frekvence dojení i celková mléčná užitkovost.