Jak zlepšit ekonomiku mléčné farmy? 

Mezinárodní konferenci zaměřenou na ekonomiku chovu dojeného skotu uspořádala nedávno společnost Schaumann ČR, s. r. o. Jednatel Jiří Kuník přivítal všechny zúčastněné a uvedl hlavní myšlenku konference: „Co udělat pro to, aby chovy s mléčným skotem byly efektivní.“

Budoucnost chovu mléčného skotu v ČR nastínil první přednášející – Ing. Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. Mimo jiné zmínil, že ministerstvo zemědělství dokončilo Strategii českého zemědělství do roku 2030 se kterou není příliš spokojen. Zemědělská produkce na jeden hektar je v ČR zhruba na úrovni 60 % průměru Evropské unie, což je samozřejmě ovlivněno řadou aspektů. „Podstatné je to, že tato nízká produkce s sebou nese vysokou závislost na dotacích. Zatímco české zemědělství bez dotací je ztrátové, průměrné evropské zemědělství bez dotací je ziskové. Klíčová otázka budoucnosti společné zemědělské politiky tedy bude, je jaký bude rozpočet,“ zdůraznil Martin Pýcha.

Na jedné straně tedy zemědělci říkají, jestli chcete udržet konkurenceschopnost, my chceme vykompenzovat vyšší náklady na produkci v porovnání se zeměmi ze třetího světa, ze kterých se potraviny dovážejí – potřebují tedy dotace udržet. Naproti tomu politici říkají, že budou muset krátit rozpočet na zemědělskou politiku kvůli jiným prioritám – například zbrojení. Eurokomisař Christophe Hansen říká, že udělá vše pro to, aby rozpočet na zemědělskou politiku navýšil. Ale bude rád, když udrží stávající míru rozpočtu.

„Já jsem přesvědčen, že tady v budoucnosti bude obrovský tlak, abychom snížili závislost na dotacích a zvýšili příjem zemědělců z realizace jejich tržní produkce. Jinými slovy, zemědělci budou muset více utržit za svou vlastní práci. Nejenom, kolik vyprodukují, ale jestli dokáží tu produkci lépe prodat než v současné situaci. To je podle mě ten základní narativ, který by měl být ve strategii zemědělství,“ vyjádřil se Martin Pýcha.   

Slabinou ČR jsou mlékárny

„Co je bohužel slabinou České republiky?  Jsou to právě mlékárny, respektive dovoz mléčných výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Saldo agrárního zahraničního obchodu říká, že my vyvážíme syrové mléko, ale dovážíme mléčné výrobky. Dnes jsme v situaci, že stále více mléčných výrobků se do České republiky dováží.

Úspěch se pozná při pohledu do silážní jámy

Specialista na výživu a chov skotu Schaumann Agri Interinational  Dipl. Ing. Dirk Breer posluchačům prozradil, jak se pozná úspěšný chovatel skotu. A to sice v silážní jámě…

„Realizační cenu mléka jako chovatelé příliš ovlivnit nemůžete, ale podíváme se na to, co vy můžete sami změnit k dosažení efektivity chovu. Ano, asi hádáte správně, jsou to náklady související s výživou,“ uvedl Dirk Breer, který navštěvuje české chovy a zná je. Jak řekl, existují podniky, které jsou i při nízké ceně ziskové a některé podniky zase mohou dostávat za mléko kolik chtějí, a stejně jsou v červených číslech.

„Největší nákladem na vaší farmě jsou v první řadě siláže a senáže. Druhou nejvyšší položkou jsou náklady na jádro a třetí na obnovu stáda. Tady buď vyděláváte nebo naopak ztrácíte. Při výrobě siláže je např. silážní aditivum je jedním z mnoha složek. Důležité je také kvalita sklízeného rostlinného materiálu, jak dlouho sklizeň trvá, kvalita dusání, navážení … prostě k výrobě dobré nebo špatné siláže vede mnoho kroků. A v každém z těchto kroků můžete ušetřit peníze,“ vysvětlil přednášející a demonstroval příklady dvou siláží z různých porostů – povedené a špatné. „Mezi těmito dvěma porosty (objemnými krmivy) je rozdíl 4500 eur na hektar mléce. Když máte průměrnou velikost farmy 115 hektarů v České republice, tak si vynásobte a odhadněte ztrátu na 100 hektarů. Je už rozdíl 450 tisíc eur!

Nová generace MOOML

Ing. Dušan Kořínek, PhD., obchodní ředitel SCHAUMANN ČR s.r.o. informoval o novinkách v systémů MOOML, který je v praxi již značně rozšířen. Jde o moderní online systém, který představuje komplexní řešení pro správu a organizaci chovu skotu. Tento systém integruje data z různých zdrojů, včetně kontroly užitkovosti, reprodukčních záznamů a dojírenských systémů, což umožňuje chovatelům efektivně řídit své stádo z jednoho místa. Kombinace desktopové aplikace a mobilní aplikace pro zařízení s operačním systémem Android umožňuje uživatelům mít přístup k datům přímo v terénu – ve stáji, na pastvině či na dojírně. ​Systém automaticky načítá data z kontroly užitkovosti, reprodukčních záznamů a je schopen se propojit s různými dojírenskými systémy. „Nový MOOML umí vše, co potřebujete, např. jednoduše zapíšete léčení do telefonu, to se automaticky přenese do Deníku nemocí a léčení na portál ČMSCH,“ sdělil přednášející.    ​

Vliv práce veterináře na ekonomiku farmy

Další přednášející MVDr. Martin Vlček, Ph.D., objasnil chovatelům skotu, které zdravotní problémy nebo veterinární zákroky jsou nejdražší a kde lze smysluplně ušetřit.

Martin Vlček je zastánce a dá se říci i český průkopník vztahu, kdy chovatelé s veterináři uzavřou paušální smlouvu. Veterinář tedy dostává pevnou částku měsíčně. „Tato varianta oboustranně výhodná v tom směru, že veterinář v tomto systému je motivovaný k tomu, aby vlastně na té farmě nebyl. Je motivovaný k prevenci, aby všechno fungovalo. Ale stávalo se nám, že chovatel měl představu, že v paušálu je absolutně všechno. A pak se samozřejmě stalo to, že třikrát za den volal, abych přijel ošetřit pupek nebo k porodu s podloženou nožičkou. Výši paušálu máme tedy aktuálně nastavenou v návaznosti na tom, jaká se na konkrétní farmě dělá práce. Ty farmy, které chtějí návštěvu dvakrát týdně mají paušály vyšší, než ty, kterým stačí třeba jednou týdně. Samozřejmě chirurgické zákroky, jako např. císařské řezy, jsou extra náklady,“ vysvětlil stručně fungování této veterinární péče MVDr. Vlček.

Více najdete v Našem chovu 5/2025.