Jak zlepšit ekonomiku produkce mléka

Na semináři ve Žďáře zaměřeném na výrobu a využití travních senáží vystoupil také Ing. Antonín Žižka ze společnosti Sano. Tématem bylo propojení agronomických postupů, technologie sklizně a konzervace s ekonomikou produkce mléka. Přednáška zdůraznila, že kvalita objemných krmiv dnes rozhoduje nejen o užitkovosti, ale především o stabilitě zdraví stáda a rentabilitě podniku.

Travní senáž dnes neplní pouze roli „náhradního“ objemného krmiva. V mnoha podnicích se stává strategickou složkou krmných dávek, zejména tam, kde je omezeno pěstování kukuřice (eroze, ochranná pásma), dochází k tlaku na snížení nákladů krmných dávek, je cílem zvýšení dlouhověkosti a zdravotního stavu stáda nebo podnik pracuje s trvalými travními porosty (TTP) s produkčním potenciálem.

Jak uvedl Ing. Žižka: „Náklady na výrobu kvalitní a nekvalitní senáže jsou velmi podobné — rozdíl je ve výsledném efektu na produkci a ekonomiku.“

Klíčový parametr

Přednášející opakovaně zdůraznil význam parametru stravitelnosti vlákniny po 30 hodinách (NDFD30). Tento ukazatel má přímý vztah k příjmu sušiny, produkci mléka, energetické využitelnosti krmiva a ekonomice krmné dávky.

Praktické dopady:

• zvýšení NDFD o 1 jednotku → +0,12 kg příjmu sušiny,
• zvýšení NDFD o 1 jednotku → zhruba +0,2–0,25 kg FCM,
• rozdíl mezi špičkovou a špatnou travní senáží může znamenat +4 litry mléka na krávu a den.

Ekonomický přepočet z praxe ukazuje přínos až +40 Kč na krávu a den a řádově desítky tisíc Kč na hektar podle kvality porostu a sklizně.

Výnos vs. kvalita

Největší technologickou chybou bývá opožděná sklizeň. V posledním týdnu před metáním dochází k prudkým změnám:

• roste výnos sušiny (zhruba +10 %), ale z pohledu kvality je to nevýznamné,
• klesá stravitelnost vlákniny (o 3,5 procenta),
• snižuje se obsah energie (−0,6 MJ NEL/kg sušiny),
• zvyšuje se lignifikace,
• ztěžuje se následná regenerace porostu.

Každý den zpoždění znamená přibližně pokles stravitelnosti o 0,5 jednotky. Z pohledu produkce mléka je tedy výhodnější sklízet dříve s mírně nižším výnosem, ale vyšší nutriční hodnotou.

Doporučená výška strniště při seči je zhruba deset centimetrů. Dodržení této výšky přináší několik zásadních efektů:

• nižší obsah popelovin (3–5 % vs. 5–10 %),

• menší kontaminace půdními bakteriemi,
• nižší riziko výskytu klostridií a máselného kvašení,
• lepší fermentace a nižší pH,

• rychlejší regenerace porostu (+20–30 %),
• vyšší počet sečí za rok,
• vyšší retence vody v půdě,
• protierozní ochrana.

Z pohledu živin představuje ponechané strniště také návrat dusíku do systému (zhruba 20–30 kg N/ha).