20.06.2012 | 05:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jak zvládat tepelný stres

Nizozemec Fred de Cocq si i na druhé setkání chovatelů prasat, které ve Stříteži u Jihlavy uspořádala společnost De Heus, připravil aktuální témata agrárního sektoru. Zatímco v první části svého vystoupení specialista na chov prasat hovořil o kastraci kanečků, ve druhé rozebral možnosti přispívající ke zmírnění tepelného stresu u všech kategorií prasat.

Prasata se nepotí, při vyšších teplotách zrychleně dýchají, vyhledávají kontakt s chladným povrchem a omezují příjem krmiva. Následky tepelného stresu se negativně promítají do přírůstku selat, produkce mléka, reprodukce prasnic a v horším případě mohou vyústit náhlou mortalitou.
„Nejlepším ukazatelem podmínek ve stáji je chování zvířat. Následkům tepelného stresu u prasat se dá předejít přijetím řady opatření, která zahrnují nejen oblast mikroklimatu, ale i krmení, napájení, managementu, reprodukce, hygieny a zdraví. Je však třeba si uvědomit, že požadavky jednotlivých kategorií se výrazně liší. Například komfortní zóna prasnice je vymezena 20 až 26 °C a její teplotní nároky jsou podobné jako u prasat ve výkrmu. Ovšem pro prasnici v laktaci je optimální teplota o dva stupně nižší, tedy 18 až 25 °C a pro odstavená selata naopak o pět stupňů vyšší, to znamená 25 až 30 °C. Při ochlazování individuálně ustájených zvířat vodou se osvědčilo jejich kropení na krk a ramena po dobu dvou minut ve třicetiminutových intervalech. Musíte se vyvarovat vysoké teploty v kombinaci s vysokou vlhkostí, nežádoucí je i průvan. Dalším opatřením minimalizujícím riziko horkých dnů je adaptace zvířat postupným zvyšováním teplotního optima v jejich zóně nebo zajištěním přívodu čerstvého vzduchu do úrovně rypáku. Čím pomalejší rychlost proudění vzduchu v úrovni zvířat zajistíme, tím lépe. Zatímco u prasnic by maximální ventilace měla odpovídat úrovni 150 m3 vzduchu za hodinu, u plemenic v laktaci je to 250 m3 za hodinu, u výkrmových prasat 80 m3 a u selat 25 m3 za hodinu,“ vysvětlil chovatelskou veřejností uznávaný Nizozemec.
Při sníženém příjmu krmiva z důvodu vysokých teplot Cocq doporučoval upravit krmnou dávku, a to jak z hlediska jejího množství, tak složení (s vyšším obsahem energie) a přesunout krmení do chladnější fáze dne.
„Součástí opatření pro zvládnutí tepelného stresu je i přísné dodržování hygieny krmení, která začíná kontrolou důkladného vyprázdnění zásobníků krmiva a končí důsledným vyčištěním krmicí technologie, zvláště při využití mokrého krmení, které velmi rychle fermentuje,“ doplnil dále.

Další opatření proti tepelnému stresu
V létě je třeba pečlivě sledovat spotřebu vody, která je v porovnání se zbývajícími měsíci v roce až o 25 % vyšší. Samozřejmostí by se měly stát kontroly rychlosti průtoku vody v napáječkách. U laktující prasnice by měl být průtok v napáječkách 2,5 litru za minutu s tím, že tři dny před porodem a po něm by měly mít k dispozici zvlášť v korytu pět litrů vody. U ostatních kategorií je průtok nižší, respektive u prasnic a prasata ve výkrmu je vyhovující rychlost 1 l/min a u selat ještě o 0,2 litru nižší.
Z hlediska managementu řízení chovu je třeba věnovat pozornost kontrole nastavení řídících jednotek ventilace, a to včetně záložního generátoru. Další zásadou je udržovat klid ve stáji a převádět zvířata do jiných sekcí jen brzy ráno.
I přes nemalé úsilí se v letních měsících dosahuje v chovech horších výsledků reprodukce. Na toto téma nizozemský specialista připomněl, že cesta za co možná nejlepšími reprodukčními výsledky začíná u inseminačních dávek, respektive u jejich skladování.
„Je potřeba kontrolovat teplotu v chladicím boxu na inseminační dávky, jež by se při ideální teplotě 17 °C měly skladovat nejdéle tři dny. Vedle toho je samozřejmě nutné věnovat pozornost i samotným prasnicím, u nichž se dvakrát denně, ráno a večer, sleduje říje aktivním kancem. Říji prasnic na eros centru podpoříme světelnými zářivkami, zapnutými po dobu šestnácti hodin. Základním předpokladem pro dosažení maximálního efektu je však dobrá kondice zvířat, která by neměla být ani příliš tlustá, ani hubená. V případě plánovaných vakcinací pak platí zásada, že v extrémně horkých periodách se zvířata nevakcinují,“ konstatoval v závěru svého vystoupení Fred de Cocq.
Spokojenému publiku přednáškového sálu hotelu Tři Věžičky nakonec nizozemský specialista ještě poskytl časový plán opatření minimalizujících rizika tepelného stresu v letních měsících. Podle něho by se přibližně v květnu měla zkontrolovat kondice prasnic, dále stav záložního generátoru a čistota sil. V květnu až červnu doporučuje podávat prasnicím speciální krmivo s vysokým obsahem aminokyselin, nízkým obsahem vlákniny a s vyšším podílem vitamínů podporující funkci jater. Další kalendářní měsíc je podle něho aktuální zajištění maximální čistoty zářivek na eros centru a od poloviny července pak sledování krmné křivky prasnic na počátku na počátku březosti. Výše zmiňovaná opatření doporučuje zahajovat až potom, co venkovní teplota vzduchu více než čtyři dny převyšuje teplotu 24 °C.
Zbývá dodat, že vystoupení uznávaného nizozemského odborníka ještě doplnil produktový manažer pořadatelské firmy Peter Versteeg, který mimo jiné prezentoval speciální krmivo pro prasnice v horkém letním počasí.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down