Jak zvládnout tepelný stres

Správný management tepelného stresu nezačíná u krmného žlabu, ale ve stáji. Přesto může vhodně sestavená krmná dávka významně zmírnit produkční i zdravotní ztráty během letních veder. Na tuto problematiku se zaměřil odborný webinář „Role tekutých krmiv v krmných dávkách dojnic v podmínkách tepelného stresu“, pořádaný společností ED&F Man jako jeden z několika seminářů předcházející akci Milk The Future 2027, plánované na únor 2027. Přednášejícím byl americký výživář Dr. Rick Lundquist.

Přestože je index teploty a vlhkosti (THI) již řadu let považován za základní ukazatel rizika tepelného stresu, Rick Lundquist upozornil, že samotná hodnota THI nemusí vždy dostatečně vystihnout skutečný stav zvířete. Ve své poradenské praxi proto používá jednoduché pravidlo „80–80“. Za kritickou považuje situaci, kdy index THI dosahuje hodnoty přibližně 80 a současně dechová frekvence krav překročí 80 dechů za minutu.

Právě v této chvíli totiž tělesná teplota zvířete stoupá přibližně na 39,5 °C. Organismus již není schopen efektivně odvádět přebytečné teplo a dochází k výrazným metabolickým změnám. Začíná se snižovat fertilita, narůstá embryonální mortalita, zhoršuje se zdravotní stav a následně i mléčná užitkovost.

Velkou pozornost věnoval přednášející také nočním teplotám. Pokud teplota v noci neklesne pod 21 °C, nedojde k regeneraci organismu. Organismus tak vstupuje do dalšího dne již přehřátý a negativní účinky tepelného stresu se postupně kumulují.

Ještě před patnácti lety byl tepelný stres v českých podmínkách považován za okrajový problém. Dnes se však období s teplotami nad 30 °C objevují pravidelně i ve střední Evropě.
Tepelný stres může během několika dnů snížit užitkovost o 2–5 kg mléka na krávu a den. U stáda dojnic tak mohou ekonomické ztráty během jediné vlny veder dosáhnout desítek až stovek tisíc korun.

Dva typy

Dr. Lundquist rozlišuje dva základní typy tepelného stresu. Prvním je chronický tepelný stres typický pro oblasti, jako jsou Florida nebo Arizona, kde vysoké teploty přetrvávají čtyři až šest měsíců v roce. Zvířata se těmto podmínkám postupně přizpůsobují. Snižování příjmu krmiva i pokles mléčné užitkovosti probíhají pozvolna a při kvalitním systému ochlazování lze jejich dopady výrazně omezit.

Zcela odlišnou situací je akutní tepelný stres, který je charakteristický pro střední Evropu. Krávy nejsou na náhlé několikadenní vlny extrémních veder adaptované. Příjem sušiny prudce klesá, výrazně se zvyšuje spotřeba vody, omezuje se přežvykování a mohou se objevit poruchy střevní bariéry, reprodukční problémy nebo dokonce aborty.

Právě krátkodobé, ale intenzivní epizody vysokých teplot považuje přednášející za jedny z největších rizik pro evropské mléčné farmy.