V zasedacím sále hlavní budovy Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi proběhl 20. května seminář na téma, jaká je hodnota dojnice. Posluchači si vyslechli přednášky, které se týkaly faktorů, jež hodnotu krav ovlivňují, dozvěděli se, proč je zemědělství nejvhodnějším odvětvím pro podnikání a zahraniční host představil svůj program, pomocí něhož se dá hodnota dojnice i stáda spočítat.
Zahájení semináře se ujala jeho hlavní organizátorka Ing. Lenka Krpálková, Ph.D., (VÚŽV, v. v. i.). Po představení přednášejících se zaměřila na strukturu nákladů v chovu skotu a hodnocení vlivu jednotlivých ukazatelů na produkci mléka. Na otázku „Proč podnikat v zemědělství?“ odpověděl ve své přednášce Ing. Petr Kubíček, předseda představenstva ZOD Brniště. Řekl mimo jiné, že je přesvědčen o tom, že v blízké budoucnosi dojde k renesanci zájmu o farmaření a kvalitní potraviny, že se zvýší respekt k dobrým zemědělcům, že sociální postavení úspěšných farmářů jde nahoru a jejich zisky, a tedy mzdy stoupají a ještě stoupnou. Česká republika má unikátní pozici i díky tomu, že leží v místě hlavního evropského rozvodí a že tu převážně existují velké farmy. Řekl, že v budoucnu je pro farmáře řešením buď být velkou farmou, nebo producentem biopotravin. Ekonomické souvislosti managementu stáda dojnic byly tématem prezentace Ing. Mojmíra Vacka, CSc., (Farmtec a. s., ČZU Praha). Přednášející mimo jiné řekl, že očekávanými výsledky lepšího managementu stáda jsou zkrácení mezidobí, nižší brakování krav a zlepšení organizace práce i stáda. Klíčovými ukazateli řízení stáda dojnic jsou denní nádoj, průměrný laktační den (DIM), obsah somatických buněk v mléce, pregnancy rate nebo počet otelených krav za měsíc a procentický podíl obměny stáda. Dále shrnul dílčí výsledky grantu NAZV ČR QJ 1510191 Ekonomické modely pro hodnocení a optimalizaci managementu stáda. Z výsledků simulace podmínek nulové rentability bylo zjištěno, že je třeba, aby při průměrné servis periodě a dojivosti dosáhla cena mléka 8,93 Kč za litr a při průměrné servis periodě a a uvedené ceně mléka, by měla užitkovost být alespoň 9700 litrů mléka.
Hlavním přednášejícím byl Assoc. Prof. Victor E. Cabrera, Ph.D., (University of Wisconsin-Madison), který vysvětlil fungování programu, jehož využitím se zjistí ekonomická hodnota dojnice. Zdůraznil, že posouzení hodnoty dojnice a rozhodnutí o jejím nahrazení prvotelkou má velký ekonomický dopad na farmu. Po výpočtu dat bude kladná hodnota dojnice znamenat, že si ji má farmář nechat, a záporná hodnota znamená, že nahrazení krávy prvotelkou je ekonomicky výhodné. Při rozhodování o vyřazení krav se musí brát v úvahu prodej mléka, náklady na krmivo, hodnota telat, náklady spojené s úhyny, náklady spojené s vyřazením z reprodukčních důvodů, náklady na reprodukci a provozní náklady na prvotelku. Pokud kráva nezabřezne, stává se její hodnota až zápornou. Důležitým faktorem je posouzení současné mléčné produkce a následujících laktací a čím vyšší je očekávaná produkce, tím vyšší je hodnota krávy. Důležitá je také očekávaná produkce prvotelky, které má původní dojnici nahradit, a čím je vyšší (tzn. lepší genetická vybavenost), tím nižší je hodnota krávy. Systém počítá hodnotu krávy na záložce Analýza jednotlivých krav a s názvem Analýza stáda hodnotu každé jednotlivé krávy ve stádě.*
Podrobněji v týdeníku Zemědělec a časopisu Náš chov 7/2016.
