S příchodem jara se chovatelé mohou těšit na zahájení pastevní sezóny, která jim na straně jedné přináší úlevu od „zimních“ starostí, ale na straně druhé přichází doba, kdy je potřeba zvládnout zejména vhodnou prevenci parazitóz, které ve větší či menší míře číhají na každé pastvině a ohrožují především jehňata.
Kokcidie jsou drobní jednobuněční parazité, kteří způsobují problémy především u mladých jehňat. V klidových stadiích dovedou přežít na pastvině a dalších místech, kde se ovce zdržují (například poblíž napajedel), od předchozí pastevní sezóny. Ačkoliv se na naprosté většině ovčích farem nějaké ty kokcidie nachází, tak díky své specifitě ne každé působí problémy.
Kokcidie jsou rizikové především pro jehňata ve věku dvou až osmi/devíti týdnů. Nicméně se mohou objevit i u starších jehňat, pokud u nich dojde k narušení imunity nebo se jehňata musí vypořádat s obrovským infekčním tlakem. Přijaté oocysty se dostávají do střeva, kde pronikají do jeho stěny. Výsledkem takového poškození je silný průjem, který často obsahuje hlen nebo krev a může rychle způsobit vážnou dehydrataci organismu. Schopnost střeva vstřebávat živiny je narušena a v některých případech již nemusí dojít k jejímu obnovení. Jehňata chřadnou a v závažnějších případech dochází k úhynům.
Od infekce do vylučování kokcidií trusem to obvykle trvá dva až tři týdny, což znamená, že diagnóza založená na koprologickém vyšetření na přítomnost vajíček kokcidií není příliš užitečná. Měla by být založena spíš na „infekční historii“ farmy a věku jehňat.
Možností léčby je více a je třeba je probrat s veterinářem, který určí pro dané podmínky tu nejlepší. Léčba bývá založena na orálním podání léčiv – drenčováním (diclazuril, toltrazuril) nebo v krmivu (decoquinat). Diclazurilové produkty přerušují životní cyklus kokcidie na dva týdny, a proto bývá nutné léčbu po dvou až třech týdnech opakovat. Výhodou je, že tyto přípravky mají krátkou ochrannou lhůtu. Léčiva na bázi toltrazurilu působí proti všem vývojovým stadiím kokcidií a navíc déle, a tak je většinou dostatečné jedno přeléčení. Nicméně tyto produkty mívají také delší ochranné lhůty. Decoquinate může být zamíchán do krmiva přímo ve výrobně krmných směsí, která má licenci k výrobě takto medikované směsi. Množství účinné látky se může lišit v závislosti na očekávaném příjmu krmiva. Doporučuje se, aby kilogram krmiva obsahoval 100 mg decoquinatu. Jehňata by měla konzumovat 100 g koncentrovaného krmiva na 10 kg živé hmotnosti po dobu 28 dnů.
V každém případě by hlavním zájmem měla být prevence a snaha o redukci infekční zátěže. Udržení oblastí napajedel a krmišť v čistotě a suchu pomáhá minimalizovat infekční tlak. Doporučuje se také pravidelné přemisťování krmiště. Kromě toho je ideálním opatřením chovat jehňata různého věku odděleně, tj. mladší jehňata pást jinde nebo dříve než ta starší. To však není vždy proveditelné.*
