Někteří tuzemští producenti mléka přecházejí do režimu produkce GMO free, což prakticky znamená nepoužívat geneticky modifikovaná krmiva. Je to přání zahraničních mlékáren a jejich nabídka vyšší výkupní ceny. Co si o tom myslíte vy? Je to naprostá pošetilost nebo existuje racionální základ tohoto počínání? Jaké je složení mléka které pochází z „GMO“ chovů? Jaké budou dopady krmení non-GMO krmiv na dojnice?
V poslední době je GMO velmi frekventovaná zkratka, kterou chovatelé mléčného skotu vyslovují.
Trocha statistiky:
- Geneticky modifikované plodiny se začaly pěstovat v roce 1996.
- V té době byla celosvětová „GM“ plocha 1,7 mil. hektarů.
- Letos je plocha 100násobná, 170 mil. hektarů.
- 97 % světové produkce GM plodin zajišťuje 9 států.
- 76 % světové produkce GM plodin připadá USA, Brazílii a Argentině.
- Přibližně 40 % GM plodin produkují USA.
- Biotechnologické společnosti už vyprodukovaly 12 různých krmiv a potravin. Sem patří například řepa, vojtěška, rýže, jablka, cuketa, ale i losos.
- Největší „GM“ produkce připadá soji, kukuřici řepce a bavlně.
GM sója představuje 81 % její světové produkce, kukuřice 35 %, řepka 30 %.
Na téma vliv GM krmiv na produkci a zdraví dojnic a kvalitu mléka bylo provedeno velké množství studií, ostatně není divu. GM plodiny mají silné odpůrce i zastánce a diskuse je velmi živá.
Nejvěrohodnější informaci lze získat v prestižním časopise Dairy science. Zde se prezentují zcela ověřené a nezávislé studie. Podívejme se na jednu z posledních, z prosince loňského roku. Byly porovnávány dvě skupiny dojnic.
- Kontrolní a pokusná (13 a 13 dojnic).
- Obě skupiny byly krmené identickou krmnou dávkou, kde byla zastoupená extrahovaná sója a sójové slupky v dávce 21 % v sušině krmné dávky.
- Kontrolní skupina byla krmená nemodifikovanou sójou, pokusná skupina sójou GM. (resistentní vůči herbicidům).
- Pokusná perioda trvala 28 dnů.
- Byl sledovaný příjem sušiny krmné dávky, užitkovost, (rozdíl bylo do 0,1kg) složení mléka (rozdíl byl do 0,1%) počet somatických buněk byl mírně snížený u skupiny krmené GMO, nebyl však významný.
- Byly také sledované senzorické vlastnosti mléka (rozdíl nebyl nalezený).
Závěr studie zněl. Nebyl shledaný žádný negativní vliv GM sóji na zdraví ani senzorické vlastnosti mléka.
Položme si otázku, pronikají trans-geny do mléka?
Je zajímavé, že se tímto tématem velmi podrobně zabývali naši severní sousedé v Polsku, byly to tři státní výzkumné ústavy (výživy zvířat, hygieny a laboratoř)
- Bylo sledováno 40 holštýnských dojnic (4 skupiny po 10 kusech) od 3. týdne před porodem do 305. dne laktace.
- Dojnice byly krmené čtyřmi typy TMR obsahující klasickou kukuřici a sóju, GM kukuřici, GM sóju a obě GM plodiny. GM sója byla resistentní vůči herbicidům.
- Byla sledována produkce mléka a metabolický profil dojnic. Rozdíly byly statisticky neprůkazné.
- Pomocí analýzy DNA byla sledována bachorová mikroflóra. Nebyly nalezené žádné rozdíly ve složení DNA bachorové mikroflóry mezi jednotlivými skupinami.
- Pomocí analýzy DNA bylo porovnáváno mléko. Nebyly nalezené žádné rozdíly ve složení DNA mezi jednotlivými skupinami.
Výroba mléka tvoří významný podíl v živočišné produkci, proto je toto téma v současné době velmi aktuální a na mnoha chovech každodenně probírané. Je otázkou, zda diskuse kolem GMO free komodit budou do budoucna objektivně vědecky podložené anebo zůstanou pouhým nástrojem marketingu pro řízení trhu ve světě.*
