08.04.2016 | 12:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Je produkce GMO-free mléka naprostá pošetilost?

Někteří tuzemští producenti mléka přecházejí do režimu produkce GMO free, což prakticky znamená nepoužívat geneticky modifikovaná krmiva. Je to přání zahraničních mlékáren a jejich nabídka vyšší výkupní ceny. Co si o tom myslíte vy? Je to naprostá pošetilost nebo existuje racionální základ tohoto počínání? Jaké je složení mléka které pochází z „GMO“ chovů? Jaké budou dopady krmení non-GMO krmiv na dojnice?

V poslední době je GMO velmi frekventovaná zkratka, kterou chovatelé mléčného skotu  vyslovují.

Trocha statistiky:

  • Geneticky modifikované plodiny se začaly pěstovat v roce 1996.
  • V té době byla celosvětová „GM“ plocha 1,7 mil. hektarů.
  • Letos je plocha 100násobná, 170 mil. hektarů.
  • 97 % světové produkce GM plodin zajišťuje 9 států.
  • 76 % světové produkce GM plodin připadá USA, Brazílii a Argentině.
  • Přibližně 40 %  GM plodin produkují USA.
  • Biotechnologické společnosti už vyprodukovaly 12 různých krmiv a potravin. Sem patří například řepa, vojtěška, rýže, jablka, cuketa, ale i losos.
  • Největší „GM“ produkce připadá soji, kukuřici řepce a bavlně.

GM sója představuje 81 % její světové produkce, kukuřice 35 %, řepka 30 %.

Na téma vliv GM krmiv na produkci a zdraví dojnic a kvalitu mléka bylo provedeno velké množství studií, ostatně není divu.  GM plodiny mají silné odpůrce i zastánce a diskuse je velmi živá.

Nejvěrohodnější informaci lze získat v prestižním časopise Dairy science. Zde se prezentují zcela ověřené a nezávislé studie. Podívejme se na jednu z posledních, z prosince loňského roku. Byly porovnávány dvě skupiny dojnic.

  • Kontrolní a pokusná (13 a 13 dojnic).
  • Obě skupiny byly krmené identickou krmnou dávkou, kde byla zastoupená extrahovaná sója a sójové slupky v dávce 21 % v sušině krmné dávky.
  • Kontrolní skupina byla krmená nemodifikovanou sójou, pokusná skupina sójou GM. (resistentní vůči herbicidům).
  • Pokusná perioda trvala 28 dnů.
  • Byl sledovaný příjem sušiny krmné dávky, užitkovost, (rozdíl bylo do 0,1kg) složení mléka (rozdíl byl do 0,1%) počet somatických buněk byl mírně snížený u skupiny krmené GMO, nebyl však významný.
  • Byly také sledované senzorické vlastnosti mléka (rozdíl nebyl nalezený).

Závěr studie zněl. Nebyl shledaný žádný negativní vliv GM sóji na zdraví ani senzorické vlastnosti mléka.

 

Položme si otázku, pronikají trans-geny do mléka?

Je zajímavé, že se tímto tématem velmi podrobně zabývali naši severní sousedé v Polsku, byly to tři státní výzkumné ústavy (výživy zvířat, hygieny a laboratoř)

  • Bylo sledováno 40 holštýnských dojnic (4 skupiny po 10 kusech) od  3. týdne před porodem do 305. dne laktace.
  • Dojnice byly krmené čtyřmi typy TMR obsahující klasickou kukuřici a sóju, GM kukuřici, GM sóju a obě GM plodiny. GM sója byla resistentní vůči herbicidům.
  • Byla sledována produkce mléka a metabolický profil dojnic. Rozdíly byly statisticky neprůkazné.
  • Pomocí analýzy DNA byla sledována bachorová mikroflóra. Nebyly nalezené žádné rozdíly ve složení DNA bachorové mikroflóry mezi jednotlivými skupinami.
  • Pomocí analýzy DNA bylo porovnáváno mléko. Nebyly nalezené žádné rozdíly ve složení DNA mezi jednotlivými skupinami.

Výroba mléka tvoří významný podíl v živočišné produkci, proto je toto téma v současné době velmi aktuální a na mnoha chovech každodenně probírané. Je otázkou, zda diskuse kolem GMO free komodit budou do budoucna objektivně vědecky podložené anebo zůstanou pouhým nástrojem marketingu pro řízení trhu ve světě.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down