06.10.2022 | 03:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jeden z pilířů efektivního chovu

Úspěšnost chovu skotu bez tržní produkce mléka (BTPM) závisí na celé řadě faktorů. Výchozím bodem pro plánování je nejenom výběr plemene a systému chovu, které budou v konkrétních podmínkách nejlépe fungovat, ale též zajištění efektivní obnovy základního stáda.

Na každém začátku je potřeba si ujasnit, odkud se vychází (jaké jsou podmínky pro chov) a kam se jde (co bude finálním produktem) a jakou cestou. Jiné postupy volí chovatel, jehož cílem je pouze prodej zástavu či vykrmených zvířat než ten, jenž má v úmyslu produkci plemenného materiálu. Nicméně, v obou případech jsou zásadními faktory kvalita základního stáda matek, které je potřeba udržovat na nejlepší možné úrovni, a výběr vhodných plemeníků.

Efektivní stádo krav BTPM se vyznačuje především:

  • odchovem co nejvyššího počtu telat v poměru k počtu připuštěných krav;
  • kvalitními telaty v době odstavu, která dosáhla odpovídající hmotnosti vzhledem k věku;
  • efektivním využíváním pastevního porostu, což pomáhá redukovat náklady.

Čistokrevně nebo s křížením

Ať už si chovatel vybere cestu čistokrevné plemenitby či užitkového křížení, v obou případech je třeba pečlivě přistupovat k vyhledávání těch nejlepších plemenic a k jejich zapouštění vhodnými plemeníky. Vylepšený genetický základ s sebou přináší předpoklady k vyšší užitkovosti a větší ziskovosti, která je dále předávána na potomstvo. Totéž platí i v opačném směru, pokud se v chovu budou používat zvířata s průměrnou či podprůměrnou genetickou hodnotou, lze očekávat pokles.

Proč přemýšlet nad užitkovým křížením jako nad strategií chovu? Protože je možné využít rozdílů mezi plemeny a vlivu heterózního efektu, který zvýhodňuje křížence a může přinést kombinaci lepší reprodukce, nižších úhynů telat a vyšších přírůstků. Podle vědců z Teagasc výzkum zřetelně ukazuje, že telata narozená kříženkám mají při odstavu zhruba o 13 % vyšší hmotnost než telata čistokrevných matek. Kromě toho se při použití býka třetího plemene a minimálně stejné genetické hodnoty, zvyšuje hmotnost telat odstavených na krávu přibližně o dalších 8 %.

Výběr plemene

Plemena skotu lze obecně rozdělit podle jejich převažující užitkovosti na dojná, kombinovaná a masná; podle věku při dosažení chovatelské dospělosti na raná či později dospívající, ale také podle tělesného rámce, intenzity růstu, nároků na prostředí, výživu atp.

Při rozsáhlém výzkumu irští vědci v Teagasc Grange srovnávali tzv. otcovská plemena používaná k připouštění holštýnských dojnic a výsledky jim ukázaly, že:

  • intenzita růstu byla podobná u dojných a raných masných plemen, ale vyšší u těch později dospívajících,
  • ve srovnání s čistě dojnými plemeny byla hmotnost jatečného těla ve stejném věku o 2–4 % vyšší u kříženců s ranými masnými plemeny, o 5–8 % vyšší u kříženců s později dospívajícími plemeny a menším tělesným rámcem, a o 9–12 % vyšší u kříženců s většími později dospívajícími plemeny,
  • produkce svaloviny byla v zásadě podobná u dojných plemen a kříženců s ranými plemeny, ale o 10–20 % vyšší u kříženců s plemeny později dospívajícími,
  • utváření jatečného těla a jatečná výtěžnost byly u všech kříženců lepší než u dojných plemen,
  • dojná plemena měla o 5–10 % vyšší relativní (vzhledem ke své hmotnosti) příjem krmiva než masná plemena.

Ovšem nelze opomenout fakt, že ačkoli je k dispozici průměrné hodnocení plemen z hlediska různých vlastností, mohou na jedné straně existovat značné rozdíly v rámci plemene, ale stejně tak i velké přesahy mezi různými plemeny.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down