Ve volné přírodě drůbež přirozeně žere hmyz, který je považován za zdroj potravy bohatý na bílkoviny s vysokým obsahem energie, jako je kyselina laurová, nasycená mastná kyselina C-12 s prokázanými přidanými, antimikrobiálními a antibakteriálními vlastnostmi. „Jsme zemědělci. Děláme přesně to samé jako drůbežáři s vajíčky. Necháváme je růst a staráme se o to, co se vylíhne,“ řekl Benjamin Armenjon, generální ředitel pro krmiva pro domácí zvířata a zdraví zvířat a výživu firmy Ynsect.
Automatizace produkce hmyzu
„V podstatě se roboti starají o hmyz. Vědí, co musí udělat, kdy to musí udělat, a mohou dokonce předpovědět, co musí udělat další den,“ vysvětlil. Hmyz je například hmyz je chován v připojených zásobnících. Ty jsou vybaveny inteligentními senzory, které monitorují a sledují, kdy potřebují krmivo nebo vodu apod.
Minimalizace odpadu
Použití hmyzu k biologické přeměně vedlejších produktů z jiné produkce potravin, jako je potravinový odpad, hnůj a další zemedělské zdroje, by mohlo potenciálně minimalizovat odpad a upcyklovat živiny, což by zlepšilo udržitelnost dodavatelského řetězce drůbeže. Evropská unie (EU) dnes stanoví přísné pokyny ohledně toho, jaký hmyz má chovaný pro krmení zvířat. „Používáme především vedlejší produkty pocházející z pšeničného průmyslu (celý obilný „řetězec, od pšenice, která se pěstuje na poli, po mouku),“ řekl Armenjon. „To je velmi důležité, protože na konci jde o otázku kvality, tradice a konečného produktu.“ Kromě toho může být hmyz chován ve významných počtech ve velkých továrních podmínkách, které vyžadují menší ekologickou stopu než sójová moučka a rybí moučka se sníženým využíváním půdy a vody a emisemi odpadu a znečištění.
Poultry World
