Kam kráčíš české zemědělství?

Organizátoři Národní výstavy českého strakatého skotu v Radešínské Svratce letos pojali předvečer výstavy jako debatní. O aktuálních otázkách současného zemědělství diskutovala čtrnáctičlenná skupina lidí, a to nejen z oboru. Hosty vybral, pozval a diskusi také moderoval Ing. Jaroslav Michal, předseda představenstva PROAGRO Radešínská Svratka, a. s.

V hotelu Medlov asi 12 km od hlavního města strakatého skotu Radešínské Svratky se konal „kulatý stůl“ s cílem představit produkční zemědělství Vysočiny a poukázat na problémy, se kterými se zemědělci setkávají. Přinášíme nejdůležitější momenty a věty, které zazněly:  

V úvodu vystoupil předseda ZD Nové Město na Moravě Vladimír Molva, který představil činnost podniku a pochlubil se, jakých výsledků šlo v tomto roce na v družstvu na Vysočině dosáhnout: řepka ozimá 5 t/ha, pšenice ozimá až 9 t/ha, průměrná užitkovost českého strakatého skotu 9331 litrů.

Superschopnosti dojné krávy

V podobném duchu přispěl do diskuse předseda Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR Ing. Josef Diviš. Vysvětlil rozdíl mezi koloběhem metanu a CO2, z čehož vyplynulo, že dojná kráva není problém, ale řešení: „Kráva, která dojí, je klíč k udržitelné budoucnosti. Zhruba 7 % neúrodného trvalého travního porostu na Zemi jsou schopni využít pouze přežvýkavci – z trávy dělají kvalitní živočišnou bílkovinu. Stejná produkce mléka s polovinou dojnic oproti roku 1995 představuje poloviční emise.“  Na otázku zkušeností s dojicími roboty v Selektě Pacov odpověděl stručně: „Robot nekouří, nepije, nenosí neschopenky a sexuálně neharaší.“

Analýza rizik

Ing. Pavel Šandera, předseda představenstva AGRO Zvole, a. s. sdělil, že obavy zemědělců z budoucnosti nemá rád. Strach znamená podle něho i krach. „Analýza rizik je v tomto případě lepší a důležitější.“ Zde jsou významná rizika v chovu dojeného skotu podle Ing. Šandery:

1) Vlastní neschopnost (krmení, genetika, reprodukce, zdraví, lidské zdroje)

2) Společenská poptávka – kde jednotlivec nic nezmůže a musí se sdružit (krávy produkují metan, spotřebovávání vodu, týrání ve velkochovech, telátka brzo od krav…)

3) Riziko politické necitlivosti (ovlivnění společenské poptávky – „vše dovezeme“, daně, legislativa – viz Srí Lanka, kde se přeorientovali pouze na bio, zakázali některá hnojiva a následoval téměř hladomor, dotace)

„Uvědomme si, že koláč dotací je pouze jeden. Jakým výpočtem vzniklo oněch 23 % na redistributivní platbu? Půda se musí chránit a nesmí být předmětem spekulativního kapitálu. Přirozené je předkupní právo toho, kdo na ní hospodaří. Potravina se stala samozřejmostí. Je dehonestována práce oněch 2 % lidí pracujících v zemědělství. Traktorista se stydí za to, že jezdí s traktorem. Málo říkáme, že jsme na svou práci hrdí…,“ pokračoval Ing. Pavel Šandera ve svém zajímavém vystoupení. Na závěr nabídl své vize řešení:

• Prezentovat fakta občanům, novinářům, na sociálních sítích.
• Vysvětlovat politikům dopady politických rozhodnutí.
• Zaplatit své zástupce.
• Být připraven k občanské neposlušnosti.
• Umět prodat svou práci (vyrábět kvalitní potraviny již nestačí).
• Vypěstovat si hrdost a respekt – nikdo to za nás neudělá.

Záznam z akce je dostupný na tvzemedelec.cz