
Na farmě Pražák společnosti AGRO Vodňany a. s. ukazují, že za úspěšným chovem nestojí jediná technologie ani jedno správné rozhodnutí. Výsledky vznikají každodenní prací lidí, kteří rozumějí zvířatům, nebojí se změn a dokážou propojit výživu, reprodukci, zdravotní stav i organizaci práce do jednoho fungujícího celku.
Ve stáji panuje klid. Dojnice českého strakatého plemene nerušeně přežvykují u krmného stolu nebo odpočívají v lehacích boxech. Jen občas některá zvedne hlavu a zvědavě sleduje návštěvu. Ani zaměstnanci nikam okatě nespěchají. Přesto se práce nezastaví ani na okamžik. Každý přesně ví, co má dělat, jednotlivé činnosti na sebe navazují a celý provoz působí samozřejmým dojmem.

Právě taková atmosféra bývá jedním z nejlepších ukazatelů dobře vedeného chovu. Klid zvířat i lidí totiž nevzniká náhodou. Je výsledkem dlouhodobé práce, jasně nastavených pravidel a vzájemné důvěry.
Na farmě Pražák společnosti AGRO Vodňany a. s. se během posledních dvou let podařilo výrazně zlepšit produkční i reprodukční výsledky stáda českého strakatého skotu. Přitom zde nevznikla nová stáj ani nebyla instalována převratná technologie. Změna přišla především díky systematické práci s každým detailem provozu. Průměrná užitkovost vzrostla meziročně přibližně o 600 kg mléka na krávu, zlepšila se reprodukce, zdravotní stav zvířat i odchov telat.
Aktuálně se na farmě Pražák chová 150 krav a vysokobřezích jalovic českého strakatého plemene, dojí se kolem 110 krav. Celkový stav mléčného stáda včetně jalovic a ostatních kategorií činí 369 kusů skotu. Součástí podniku je také stádo 50 krav bez tržní produkce mléka a dva plemenní býci. Podnik nepoužívá sexované inseminační dávky. Dostatek kvalitních jalovic pro obnovu stáda proto umožňuje prodávat část strakatých býčků již v raném věku soukromým chovatelům nebo je podle potřeby zařadit do výkrmu.

Když před necelými dvěma lety nastoupila do funkce zootechničky Ing. Pavlína Smigová, měla jasno v jednom. Nejprve je potřeba provoz pochopit. Přestože vystudovala zootechniku a měla za sebou praktické zkušenosti z odchovu telat i práce v dojírně, nechtěla přicházet s rychlými soudy ani okamžitými změnami. „Nejdřív jsem potřebovala poznat, jak farma funguje. Teprve potom jsem začala měnit věci, o kterých jsem byla přesvědčená, že je můžeme dělat lépe,“ říká Ing. Smigová.
První týdny proto věnovala především pozorování každodenního provozu. Teprve když poznala silné stránky i rezervy podniku, začala jednotlivé oblasti postupně měnit. Nešlo o revoluci, ale o soubor navazujících kroků, které společně vytvořily nový systém řízení stáda.
Jedním z prvních kroků byla změna přístupu k výživě. Nešlo pouze o úpravu receptury TMR nebo výměnu výživářského poradenství. Současně se změnila organizace práce kolem krmného stolu. Začalo pravidelné přihrnování krmiva, větší pozornost se věnovala odchovu jalovic, pravidelně se hodnotila kvalita objemných krmiv a podle výsledků rozborů se upravovaly krmné dávky.

Právě tato opatření vytvořila základ pro další zlepšování produkce i reprodukce.
„Výživa ovlivňuje úplně všechno – reprodukci, porody, zdraví paznehtů i dojivost. Když kráva dostává to, co skutečně potřebuje, projeví se to prakticky na každém ukazateli,“ říká Ing. Smigová. Její slova potvrzují i výsledky stáda.