14.12.2012 | 06:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Klíčové body úspěšnosti chovu ovcí

Také patnáctá konference chovatelů ovcí a koz, která proběhla v Seči v Železných horách podle osvědčeného scénáře Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR měla na programu zajímavá témata. A to jak z oblasti evropské legislativy nebo veterinární problematiky, tak ze šlechtitelské a chovatelské práce, v jejímž rámci se diskutovalo například o možnostech odbytu produkce a faktorech, které ji ovlivňují. Z tohoto pohledu hraje důležitou roli management výživy. Právě o výživářských opatřeních zefektivňujících produkci před ovčáckým publikem konferenčního sálu Junior centra hovořil Nicolas Cirier ze společnosti In VIVO NSA.

Martin Jedlička
Francouzský specialista na výživu přežvýkavců ve své prezentaci připomněl opomíjené zásady, které často hrají klíčovou roli v efektivitě chovu.
„Ovce mají v porovnání s ostatními hospodářskými zvířaty specifické nároky na výživu. Pro optimální růst kvalitního rouna potřebují dávku s vyšším obsahem síry. To vyžaduje dotaci sirnatých aminokyselin, podpořenou vyšší dávkou proteinu – nad potřeby záchovy. Dále jsou ovce vnímavé k jaterním parazitům. Vzhledem k ledvinové citlivosti však jaterní problémy velmi špatně snášejí,“ vyjmenoval zvláštnosti malých přežvýkavců Nicolas Cirier.
Dříve než se zahraniční odborník zaměřil na problematiku výživy představil plemena ovcí používaná ve francouzském masném programu. Kromě u nás velmi dobře známých plemen jako jsou charollais, suffolk, texel nebo i Ile de France k jatečným účelům využívají také několik rustikálních plemen – například Blanche du Massif Central, Nore du velay nebo Grivette. Jedná se o otužilá bezrohá plemena středního až většího tělesného rámce, která se vyznačují dobrými mateřskými vlastnostmi.

Důsledky nevyvážené výživy
V další fázi přednášky poukázal na důsledky nevyvážené výživy bahnic. Podvyživené bahnice zpravidla rodí menší jehňata. Nízká hmotnost jehňat při narození se negativně odráží na jejich životaschopnosti a následném růstu, což ovlivňuje výslednou jatečnou hodnotu.
„Narozená jehňata by neměla mít hmotnost nižší než 3,5 kg. Za tohoto předpokladu dosahují požadované masné výtěžnosti, která u intenzivně vykrmovaných jehňat představuje hodnotu od 48 do 55 %, u pastevně odchovávaných zvířat je tento ukazatel až o devět procent nižší, respektive dosahuje úrovně mezi 46 až 47 %,“ upřesnil francouzský výživář.
Podvyživené bahnice jsou na konci březosti vnímavější na toxémii, která se podepisuje pod potraty a úhyny jehňat i jejich matek.
Na adresu překrmených bahnic uvedl, že při srovnatelné hmotnosti s hubenou bahnicí přijmou o dvacet procent méně krmiva. Tlustá bahnice bude náchylnější na toxémii v březosti, bude mít více problémů při bahnění a při srovnatelné spotřebě koncentrátů bude mít méně mléka za laktaci. Přitom dostatečné množství mleziva je nejen zárukou odpovídajícího vývoje a růstu jehňat v prvních týdnech života, ale současně i nejekonomičtější variantou jejich odchovu.
„Vývoj zvířete je silně podmíněný obdobím nastartování. Růst jehňat realizovaný v tomto období je ekonomický. Vždyť na jeden gram fixovaného tuku je třeba 9,4 kalorií, avšak na shodnou hmotnostní jednotku fixované svaloviny to je pouze 4,2 kalorií. A jaká jsou kritéria odstavu? Jehňata musí dosahovat trojnásobku porodní hmotnosti, což představuje hmotnostní rozmezí mezi dvanácti až čtrnácti kilogramy. A to při spotřebě nejméně deseti kilogramů směsi podávané od začátku šestého týdne věku jehňat,“doplnil Cirier.

„Minerální látky a vitamíny posilují přirozenou obranyschopnost zvířat a stávají se tak jedním z nástrojů prevence vůči parazitárním onemocněním,“.

Při pastvě sůl nestačí
Z prezentace dále, že na reprodukci má příznivý vliv flushing bahnic i beranů. Asi šest týdnů před bahněním se v krmné dávce bahnic doporučuje navýšit energii a proteinů a zvýšenou úroveň výživy udržet i v prvních šesti týdnech laktace. Například v krmné dávce pro bahnici s jedním jehnětem odpovídající 1,6 kg lučního sena průměrné kvality a 0,2 kg jádra na začátku březosti doporučoval zvýšit dávku jádra na konci březosti o 0,5 kg s tím, že na začátku laktace půjde o dávku 0,8 až 1 kg jadrného krmiva. V další fázi reprodukčního cyklu se přídavek jádra postupně snižuje - na 0,7 kg na konci laktace až po 0,5 kg před zapouštěním.
Dále zdůraznil, že z hlediska potřeb na obsah minerálií u pastevním způsobem chovaných zvířat jsou běžně využívané solné lizy nedostačující.
„Při poměru vápníku ku fosforu menším než 1,5 se kontroluje srážlivost amoniako-hořečnatých fosfátů, které vyvolávají močové kameny. Při nedostatku mědi (< 7 ppm) dochází k poruchám hybnosti, nebo-li enzootické ataxii, zatímco při jejím nadbytku (> 20 ppm) hrozí kumulativní toxicita. Pohybová onemocnění vyvolává také nízké zásobení organismu selenem, což je při jeho obsahu nižším než 0,10 ppm. Praktickým doplňkem k doplnění potřebných minerálií a vitamínů jsou lizy. Uvedené doplňkové látky posilují přirozenou obranyschopnost zvířat a stávají se tak jedním z nástrojů prevence vůči parazitárním onemocněním. Ať už se jedná o střevní a plicní hlísty nebo o motolice, které zapříčiňují hubnutí a opoždění růstu ovcí. Součástí preventivních opatření minimalizujících rizika parazitárních onemocnění je samozřejmě zoohygiena stájí, stejně jako uvážené vedení pastvy. Indikátorem optimálního obhospodařování luk je výška porostu. Zatímco na pastvinu s osmi až deseti centimetry vysokou trávou ovce vyháníme, při poloviční výšce je sháníme z pastvy. Stejně jako na mikrobiální onemocnění si ovce vytvářejí imunitu i proti parazitům. Nesmí proto dojít k jejich totální likvidaci, pouze se udržují pod spodní hranicí tolerance. Stále větší zájem je o alternativní řešení využívající fytoterapii,“ řekl v samotném závěru své prezentace Nicolas Cirier.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down