Klostridióza skotu je infekční onemocnění vyvolané anaerobními bakteriemi rodu Clostridium, které se běžně vyskytují v půdě, vodě i hnoji. Nejběžnější je Clostridium perfringens, jenž vytváří několik subtypů (A, B, C, D a E) a každý z nich způsobuje onemocnění se specifickými klinickými příznaky.
K tikající bombě na českých farmách přirovnal klostridie MVDr. Břetislav Pojar, který provozuje soukromou veterinární praxi.
„Je třeba zdůraznit, že se nejedná o přenosné onemocnění formou přímého kontaktu z jednoho zvířete na druhé. Příčinou vzniku klostridiózy u skotu může být nekvalitní objemné krmivo. Rizikové jsou zejména senáže o nižší sušině, dále vlhké senáže, senáže s vysokým obsahem popelovin (nad 10 %) a špatně udusané senáže s přístupem vzduchu. Při laboratorním stanovení počtu a typizaci klostridií zaměřte pozornost na Clostridium perfringens. Limitní hodnoty pro slabé promoření jsou do jednoho tisíce kolonií v gramu krmiva, přičemž krmivo s hodnotami převyšujícími 10 tisíc kolonií by se již nemělo dojnicím zkrmovat. Při výrobě objemných krmiv je třeba zaměřit pozornost na způsob sklizně a péče o pozemky zejména s ohledem na aplikaci hnoje, případně digestátu z bioplynových stanic. Častým zdrojem infekce je také infikovaná půda a voda ve výbězích, stejně jako na pastvinách, kde se infikují zvířata, když spásají nízký porost v mimosezónním období. Ve stájích je nezbytné udržovat hygienický komfort prostředí, což samozřejmě platí i pro porodnu, aby se předešlo riziku bakteriální kontaminace mleziva a přenosu nákazy na telata. U telat obecně je nezbytné důsledně dodržovat zoohygienu s využitím sanačních opatření,“ konstatoval na úvod svého vystoupení na semináři v Bělčicích přednášející, jenž je členem Komory veterinárních lékařů.
Klinické projevy při infekci zvířat se odvíjejí od toho, zda klostridie tvoří toxiny (klostridiová toxemie) či nikoli (klostridiová enteritis, klostridiová sepse).
„Společným znakem působení klostridiového toxinu u všech věkových kategorií skotu je destrukce orgánových systémů a úhyn zvířete během několika hodin až dnů na endotoxemický šok. U telat má akutní klostridiová toxemie rychlý a až na výjimky fatální průběh. Často postihuje telata v dobré kondici, která hynou v křečích a s bolestivými hlasovými projevy během několika hodin od prvních příznaků onemocnění. Při klostridiové toxemii jsou běžné vysoké ztráty na zvířatech a hromadné úhyny lze řešit jako pojistnou událost. Pojišťovně však nebude stačit vyšetření a potvrzení diagnózy pouze u jednoho zvířete, ani pitevní zpráva z veterinárního asanačního ústavu. Z pohledu pojišťovny jste povinni deklarovat preventivní opatření zamezující dalším škodám. Obecná zoohygienická opatření nestačí. Z odborného, ale i právního hlediska se vyžaduje vakcinace. Pokud se s výše uvedeným onemocněním potýkáte, řešte vždy jako první problémy v technologickém řetězci. Vakcinaci jako nedílnou součástí prvního kroku realizujte okamžitě. Léčbou lze do jisté míry sice udržet křehkou rovnováhu v chovu, ale její výsledek závisí na mnoha dalších faktorech,“ doporučoval na závěr prezentace MVDr. Pojar.*
