Počet selat ve vrhu se stále zvyšuje a zvyšovat bude. Například špičkové farmy v Dánsku ročně odstavují čtyřicet selat od prasnice, což je 16,8 selete na vrh! S větším počtem selat přichází více problémů, respektive menší porodní hmotnost selat. Vážnějším problémem jsou protahované porody, při nichž dochází k asfyxii selat (přidušení), které jsou příčinou poloviny všech úhynů selat do pátého dne od jejich narození.
V souvislosti s nárůstem počtu selat ve vrhu se stále častěji hovoří o hyperplodných liniích prasnic. Jejich využívání neznamená lámání rekordu, ale snahu co nejlépe využít reprodukční potenciál zvířat. Pokud v takových chovech ztráty na odchovně nepřekračují tři procenta a ve výkrmu jsou nižší o další procento, dá se hovořit o efektivní produkci selat.
„Ale nic není zadarmo! Je to o šikovných lidech, zavedeném systému na farmě, ale i o kompromisech. S větším počtem selat přichází hned několik problémů. Předně je to menší porodní hmotnost selat. Nabízí se odpovědi hned na několik otázek: Kde je hranice přežitelnosti? Co dělat s příliš malými selaty? Kdo a jak je bude utrácet a jak bude reagovat spotřebitel? Dalším problémem jsou protahované porody, při nichž u selat dochází k asfyxii, neboli přidušení, které jim přivodí lehké mozkové dysfunkce. Selata nemají reflexy, jaké by měla mít, nedostanou se včas k prasnici k napití se mleziva atd. Právě asfyxie je důvodem až poloviny úhynů selat do pěti dnů věku. Limitem pro počet selat pod prasnicí jsou funkční a plnohodnotné struky, přičemž s přibývajícím věkem se funkčnost struků z důvodu jejich poškození snižuje. Stejná úměra platí i pro mléčnost. Produkce mléka produkce mléka stoupá se zvyšujícím se počtem selat ve vrhu, ale všechno má své limity! Třináct odstavených selat o hmotnosti 6,5 kg potřebuje 14 litrů mléka od prasnice denně, což odpovídá 35 litrům mléka od krávy. Každé další sele (nad 13) okrádá ostatní o mléko a zvyšuje se počet menších selat ve vrzích. Co tedy s nadpočetnými selaty? Nejlevnější je dostat maximum mléka od prasnice, lze podpořit výživou, aby zvíře bylo v kondici a dobrém zdravotním stavu. U stávajících genotypů prasnic chovaných v tuzemsku je hranice 13 selat ve vrhu, respektive 31o dstavených selat za rok. Dalšími alternativami je využití kojných prasnic, inkubátorů či příkrmu selat do kotců. Je však třeba zdůraznit, že vysoký počet selat ve vrhu dává ekonomický smysl pouze za předpokladu, že se chovatel nadpočetným selatům věnuje,“ uvedl předseda představenstva ZOD Žichlínek MVDr. Josef Vinduška.*
Více se dočtete v některém z aktuálních čísle časopisu Náš chov
Loni dosahovaná roční produkce selat v hmotnosti 25 kg v ZOD Žichlínek byla na úrovni 58 tisíc kusů
