Zemědělská akciová společnost Luka na Jihlavsku se v živočišné výrobě specializuje na chov mléčného skotu. Kompletní přestavbu mléčné farmy ve Vysokých Studnicích za účelem efektivní výroby mléka odstartovala před pěti lety, a to pořízením moderní kruhové dojírny Turn – Styles HBR. Po následné rekonstrukci porodny a velkokapacitního kravína je zatím posledním přestavbovým počinem chovatelů skotu z Vysočiny výstavba moderní produkční stáje pro 476 dojnic.
O zemědělském podniku Luka, a. s., se na stránkách týdeníku Zemědělec psalo již několikrát. Naposledy v souvislosti s vítězstvím v soutěži o nejlepšího zemědělského hospodáře loňského roku, kterou již několik let vyhlašuje vydavatelství Profi Press. Vraťme se ale do současnosti.
Budou to již dva měsíce, co jmenovaný zemědělský podnik představil v rámci dne otevřených dveří novostavbu stáje pro dojnice, postavenou na zelené louce za 35 milionů korun.
Nová ustájovací kapacita pro 476 dojnic je sto patnáct metrů dlouhá a třicet sedm metrů široká. „Místem ve stáji jsme nešetřili. Zatímco ve většině domácích chovů mají šestiřadé haly rozpon 32 m, ve Vysokých Studnicích je to o pět metrů více. Prostorný rovný krmný stůl, který je široký šest metrů, má své praktické opodstatnění. Při zakládání krmiva na 24 hodin jsme tak vyloučili možnost přejíždění a znehodnocování krmiva. Stejně jako v případě krmných chodeb jsme nešetřili místem ani u chodeb hnojných, které jsou široké 4,4 metru. Rozměrné jsou i lehací boxy vybavené kvalitními třívrstevnými matracemi německé provenience. Kohoutková zábrana i šířka boxu má shodnou výšku 120 cm, prsní opěrka je 180 cm od podlahy. Praktická je i betonová hrudní zábrana, která má proti běžně užívané z prken delší životnost,“ uvedl poradce podniku Ing. Petr Brabenec.
Funkčnost především
Nejsou to jen rozměry, čím je stáj výjimečná. V porovnání s podobnými projekty se liší zejména v tom, že střecha i obě čela stáje (boční stěny jsou volné) jsou odizolované šesticentimetrovými sendvičovými panely, které mají mezi dvěma hliníkovými povrchově upravenými plechy vrstvu tepelné izolace. U střešního pláště ještě stojí za pozornost volná, 90 cm široká střešní štěrbina. „Při zakrytí hřebenové štěrbiny průsvitným plastem může při slunečním svitu stoupnout v tomto místě střechy teplota až na 50 °C. Vytvoří se tam tepelná zátka, která brání účinné cirkulaci vzduchu a tím i odvodu vlhkosti a emisí z podroštových prostor. Vzduch cirkuluje přes otevřené boční stěny v zóně zvířat, a to není ideální stav. K zajištění optimální ventilace je nezbytné, aby výměna vzduchu probíhala přes střešní světlík. Není to náš nápad – tento systém hojně využívají na farmách za mořem,“ vysvětlil poradce.
Dostatečnou ventilaci vzduchu ve stáji pak podporují automatické ventilátory Schaefer, jež jsou umístěny nad lehacími boxy. Komfort ustájeným zvířatům přinesly také mechanicky ovládané mlžiče nad žlabem. V kombinaci s větráky je to účinný prostředek na ochlazování dojnic při vysokých teplotách.
Pro zajištění dostatečné intenzity světla ve stáji je střecha prosvětlená, z jihozápadní strany je prosvětleno 3,57 % střešní plochy a ze severovýchodní strany 5,5 % střešní plochy. S úbytkem denního světla pak dostatečné osvětlení dojnicím zajistí elektrické výbojky. Na požadovaných 220 luxů ve stáji jich je třeba méně než standardně užívaných zářivek. Světelný režim, to je doba i intenzita osvětlení, bude řízen automaticky.
Hrazení rozděluje stáj na čtyři části, v každé z nich je 120 krav, které mají k dispozici tři velkokapacitní vyklápěcí napáječky na 500 litrů vody.
Skladování kejdy pod stájí
Celá stáj, vyjma krmné chodby, je zaroštovaná. Pod stájí je vybudovaná podroštová jímka, jež je rozdělena třemi komorami s cirkulačními kanály, ve kterých se kejda pravidelně míchá tyčovými míchadly, aby nedocházelo k její sedimentaci a tvorbě plovoucí krusty. V každé komoře je čerpadlo se samostatným potrubím pro dopravu kejdy na výdejní místo. Kapacita podroštové jímky je 2200 m3 kejdy, což na počet zvířat představuje spolu s dalšími 7000 m3 v nadzemních jímkách dostatečný objem pro skladování kejdy na šest měsíců.
Zbrusu novou produkční stáj si chovatelé skotu ve Vysokých Studnicích v prvé řadě vyřešili ustájovací kapacitu, která se s postupným navyšováním průměrného stavu základního stáda dojnic pomalu stávala nedostatečná. Za druhé, přechodem ze slamnatého provozu na kejdové hospodaření se zbavili starostí se zajištěním polních hnojišť, pro která budou od roku 2009 platit přísnější pravidla, zaměřená na důslednější ochranu životního prostředí. V neposlední řadě pak šlo o zajištění welfare a zdraví dojnic.
„Již nyní, po měsíci provozu zvýšila novostavba produktivitu práce a tento trend rozhodně není u konce. Pokud jde o plány do budoucna, budeme pokračovat v modernizaci mléčné farmy. Na řadě je výstavba stáje pro telata do šesti měsíců věku. Vedle toho chceme ještě rozšířit kapacitu senážních a silážních jam o 4000 tun,“ prozradila předsedkyně akciové společnosti Luka Ing. Alena Nováková.
Ustájení a výživa ruku v ruce
Akciová společnost Luka hospodaří v podmínkách Vysočiny v nadmořských výškách od 450 do 630 m na výměře 1445 ha zemědělské půdy, z toho orná představuje 900 ha, 543 ha je trvalých travních porostů. Nosným pilířem živočišné výroby podniku je mléčná farma ve Vysokých Studnicích. Dodávka mléka do mlékárny za loňský rok byla na úrovni 4 545 476 litrů mléka, což odpovídá dodané denní produkci 27,31 litrů na ustájenou dojnici; celková průměrná produkce je ještě o 0,28 l vyšší.
Předpokladem pro efektivní produkci jsou nejen vhodné podmínky ustájení, ale také výživa založená na jednotném krmení. Směsná krmná dávka (TMR) je na bázi senáží z jetelotrav a bobu a kukuřičné siláže ve stejném vzájemném poměru (50 : 50), doplňuje ji produkční směs a nezbytné minerálie.
„Jedině ten, kdo dobře a levně vyrobí, přežije. Náklady na krmiva na výrobu jednoho litru mléka se na farmě ve Vysokých Studnicích pohybují na solidní úrovni okolo 2,80 Kč. Je to zejména proto, že proti jiným chovům nezařazují do krmné dávky obdukované tuky ani bílkoviny a efektivně využívají vlastní zdroje krmiv. Do produkční směsi pro dojnice se například zařazuje konzervované mačkané vlhké zrno pšenice. Tato méně častá varianta je pro jmenovaný podnik je nezbytným řešením, odůvodněným vysokou vlhkostí zrna v době sklizně a nedostatečnou skladovací kapacitou. Vedle ekonomického efektu se konzervací vlhkého zrna navíc zabrání také rozvoji plísní a patogenních mikroorganismů, což je z hlediska kvalitní výživy a zdraví zvířat podstatné,“ dodal na závěr Ing. Brabenec.
Tab. 1 – Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů podniku
Ukazatel Rok
2001 2002 2003 2004 2005 2006
Dodávka do mlékárny/
/kus/den (l) 21,31 20,98 24,94 26,84 27,19 27,31
Celková výroba mléka
/kus/den (l) 22,00 21,47 25,62 27,36 27,50 27,69
Mléčná kvóta (l) 2827826 2924245 3789584 4348322 4121466 4545476
Průměrný počet dojnic (kusů) 364 381 416 443 415 456
Celkem skotu (kusů) 1044 1172 1181 1191 1320 1480
Počet trvale činných pracovníků 42 39 37 37 33 32
