
Také na letošní Národní výstavě hospodářských zvířat, která se odehrála v rámci zemědělského veletrhu Agrishow, se Svaz chovatelů prasat, z. s., prezentoval podle osvědčeného scénáře se záměrem představit celou vertikálu od čistokrevných mateřských plemen přes otcovská plemena až po křížence. Na celkovém počtu pětatřiceti předvedených zvířat reprezentujících plemena české bílé ušlechtilé, česká landrase, duroc, pietrain, přeštické černostrakaté a hybridní kombinaci H38, což je kříženec duroca s pietrainem, se podílela šestice chovatelů.
Ukázkovou expozici prasat tvořilo šestnáct kotců, v nichž bylo předvedeno celkem pětatřicet zvířat v kombinaci prasniček a kanečků ze šesti chovů, konkrétně ze společností CBS – Czech Breeding Services, s. r. o., Farma ORYX, spol. s r. o., Farma Vahala, Farma Žeravice, spol. s r. o., ZEA Rychnovsko, a. s., a z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i.
„Současná expozice vychází standardně ze scénáře ještě bývalého předsedy Svazu chovatelů prasat Ing. Čestmíra Pražáka, který navrhl počet, velikost a tvar kotců a k tomu vychází i odpovídající počet zvířat. Letos jsme upustili od klasického předvádění zvířat s lineárním popisem, protože tato výstava je určena spíše laické veřejnosti. Chodili jsme od jednoho kotce ke druhému a ke každému plemeni jsme se snažili návštěvníkům sdělit něco zajímavého. Vzhledem k tomu, že termín letošní Národní výstavy hospodářských zvířat vyšel jen s jedním víkendovým dnem, nedělali jsme ukázku zpracování vepřového masa v podání mistra řezníka Františka Kšány, na kterou byli návštěvníci v přechozích letech zvyklí. S potěšením však mohu konstatovat, že i komorně pojatá expozice prasat měla velký ohlas,“ sdělil na úvod ředitel Svazu chovatelů prasat, z. s., Ing. Jan Stibal.

Z celkového počtu pětatřiceti vystavených zvířat bylo čtrnáct kanečků ve věku od šesti do sedmi měsíců, přičemž tři reprezentovali plemeno české bílé ušlechtilé, dva českou landrase, čtyři pietraina, tři duroca a po jednom zástupci měli přeštické černostrakaté a hybridní linie H38. Zbývající počet zvířat pak připadal na prasničky mateřských plemen, včetně kříženek F1 generace, které doplnily tříčlenné kolekce prasniček plemen pietrain a duroc.

„V porovnání s předchozími roky je tady méně kříženců, protože zájem o ně ze strany chovatelů klesá a do „Cé“ pozice upřednostňují čistokrevná zvířata plemen duroc a pietrain. To se samozřejmě promítá i do aktuální přehlídky zvířat. Přesto jsou tu k vidění velmi pěkná zvířata, za vypíchnutí stojí zejména kolekce pietrainských a durockých prasniček, což se příliš často nevidí. Z mateřských plemen si zasluhuje pozornost kaneček číslo 5192285 českého bílého ušlechtilého plemene z genetického centra Bouzov – Podolí společnosti CBS – Czech Breeding Services, s. r. o. Výborně ukazuje vše, co po tomto mateřském plemeni požadujeme, to znamená skvělou reprodukci – pochází z pátého vrhu, ve kterém se narodilo dvacet selat a dochovalo se jich 15 a má osm struků na každé straně mléčné lišty, a navíc se může pyšnit excelentním přírůstkem. V průběhu unifikovaného testu rostl tempem téměř 1500 g za den.
Z mateřských plemen stojí za komentář i všechny prasničky mateřských plemen, včetně kříženek F1 generace. Všechny mají alespoň osm struků na každé straně mléčné lišty prasničky a je na nich tak velmi dobře vidět dlouhodobý důraz na zlepšování tohoto znaku, který významně promlouvá do dobrých výsledků v dochovu. Také zvířata otcovských plemen se měla čím pochlubit. Například všichni kanečci plemene pietrain se vedle svých obvyklých kvalit v oblasti vysokého podílu libového masa, které odpovídá úrovni až 67,3 %, a výborného denního přírůstku odpovídajícího 1300 g v testu, mohla pochlubit skvělými výsledky v konverzi. Nejlepšího výsledku dosáhl kaneček číslo 5801436 z chovu společnosti Farma ORYX, spol. s r. o., který na každý kilogram přírůstku potřeboval jen 2,16 kilogramu krmiva. Přednosti plemene skvěle ukazovala i kolekce prasat duroc, jejichž největší devizou je tvrdost a odolnost. Silná kostra, a přitom výborné přírůstky od 1100 do 1300 g za den, byly na vystavovaných zvířatech zřetelně vidět,“ doplnil Ing. Stibal.
Více se dočtete v některém z aktuálních čísel týdeníku Zemědělec.