Kapr obecný je celosvětově nejvíce chovanou rybou a představuje bezmála šest procent produkce akvakultury s odhadovaným ročním objemem blížícím se čtyřem miliónům tunám. V Evropě, kde jsou největšími chovateli Česká republika, Polsko, Maďarsko a Německo, pochází drtivá většina vyprodukovaného kapra z rybniční akvakultury, s níž je ale spojené riziko velkých ztrát během komorování násady kapra v zimním období. Nejistotu v zajištění násadového materiálu na jaře a s tím spojené komplikace ohledně plánování produkce by mohly vyřešit recirkulační akvakulturní systémy. Na projektu kombinujícím odchov kapra v rybnících a recirkulačních akvakulturách usilovně pracují vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci s firmami Agrico, s. r. o. Třeboň a Rybářství Nové Hrady.
Na komorování kapřího plůdku v recirkulačním systému (RAS – recirculating aquaculture systems), které bylo předvedeno v rámci Dne otevřených dveří, se do společnosti Agrico přijelo podívat na padesát zájemců nejen z tuzemska, ale také ze Slovenska a Rakouska.
V sídle společnosti Agrico je recirkulační akvakulturní systém v provozu od roku 2013. Hlavními částmi systému jsou odchovné nádrže, mechanický filtr, čerpadla, biologický filtr, zásobní nádrž a dmychadlo. Celý provoz popsal Ing. Jan Škrleta, technolog třeboňské společnosti se specializací na chov ryb v recirkulačních systémech.
„Máme osmadvacet chovných nádrží o celkovém objemu 23,6 m3 vody. Aktuálně recirkulační systém využíváme ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou na projekt komorování kapřího plůdku. K nasazení došlo loni 23. října, přičemž celkem se jednalo o 660 kg násady kapřího plůdku šupinatého z Rybářství Nové Hrady v průměrné hmotnosti deseti gramů. Provoz kompletně zajišťují studenti Rybářské školy v Třeboni. Jejich činnost spočívá v první řadě v kontrole celého systému s následným odkalením všech nádrží, biologického filtru a zásobní nádrže. Dále měří teplotu a pH vody a obsah kyslíku. K jejich práci samozřejmě patří také odstranění kadáverů, příprava krmné dávky a krmení v jednotlivých nádržích. Krmí se ručně, což na druhé straně umožňuje kontrolu příjmu krmiva. Ryby přelovujeme v měsíčních intervalech a biomasu vyhodnocujeme ve spolupráci s kolegy z Fakulty rybářství a ochrany vod. Aktuálně máme v recirkulačním systému celkovou biomasu odpovídající 1410 kg kapří násady s průměrnou kusovou hmotností 23,5 g,“ vyjmenoval Ing. Jan Škrleta.
Drtivá většina evropské produkce kapra pochází z rybniční akvakultury, s níž je ale spojené riziko velkých ztrát během komorování plůdku v zimním období. Hlavními příčinami mortality jsou predace způsobené zejména vydrou říční, kormoránem velkým a volavkou popelavou. Dále oslabená imunita ryb a onemocnění v podobě koi herpesvirźy (KHV) či jarní virémie kaprů, přičemž mortalita může v zimě a na jaře dosahovat až 90 %. Využití recirkulačních systémů pro přechování plůdku kapra během zimy tak dává smysl.
„Klíčové problémy v odchovu kapra řešíme v projektu nazvaném Podpora přezimování a růstu kapra s využitím recirkulačních akvarijních systémů a efektu kompenzačního růstu, který v rámci operačního programu rybářství na období 2021 až 2027 spolufinancuje Evropská unie. Snížit náklady v recirkulačních akvakulturách lze docílit optimalizací krmné strategie spočívající ve snížení množství a obsahu makronutrientů krmiva a ve využití kompenzačního růstu v rybničním odchovu. Restrikcí krmiva lze uspořit až 50 % nákladů. Před jarním vysazením do rybníka po zimování ryby preventivně vykoupeme v roztoku manganistanu draselného. V rybničním prostředí pak budeme jednou za měsíc u ryb monitorovat růst, příjem potravy, zdravotní stav a stresové ukazatele z odebraných vzorků krve. Finální zhodnocení, včetně ekonomické bilance je naplánované při podzimním výlovu ryb výtažníků,“ konstatoval doc. Ing. Vlastimil Stejskal, Ph.D., z Fakulty rybářství a ochrany vod.
Závěr patřil diskuzi a samozřejmě i praktickým postřehům. Ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař uvedl, že recirkulační systémy se vyplatí jen tehdy, pokud je zajištěný odbyt a nabídka ryb, po nichž je na trhu poptávka.
„Protože v posledních letech byla mírná zima a komorovanou násadu kapra nám zdecimovali přemnožení kormoráni, jejichž populaci již prakticky nelze regulovat, kývli jsme na nabídku Ing. Karmazína, abychom využili recirkulační systém pro komorování kapřího plůdku. Jak se následně ukázalo, pro nás by se recirkulační systém mohl stát řešením, jak ochránit kapří plůdek před kormorány. Komorování máme pod kontrolou, a navíc s minimálními ztrátami ryb. Současně mohu konstatovat, že aklimatizace násadové ryby z recirkulačního systému do rybničního prostředí probíhá velmi dobře. S fakultou rybářství a ochrany vod spolupracujeme na projektu, jehož cílem je ekonomické zhodnocení komorování plůdku kapra. V tomto případě samozřejmě bude snaha o to, aby to bylo co nejlevnější. Přes zimu se nabízí řada nevyužívaných objektů, včetně líhní, kde by se mohla technologie recirkulačních systémů využít. Jak jste dnes mohli vidět, i v tak malém zařízení se dá odchovat významné množství kapřího plůdku,“ podělil se o své zkušenosti Lubomír Zvonař.*
