Komplikuje život rybám i práci vědcům

Pro někoho jsou stoupající teploty důvodem k radosti, jiným způsobují nejenom vrásky na čele. Vědci na mnoha místech světa se snaží přijít na to, jak stoupající teploty ovlivňují složení a zvyklosti v různých společenstvech. Vliv změny klimatu se nevyhýbá ani vodnímu prostředí a vědci sledují, jak se s tím vyrovnávají například lososovité ryby, které jak známo upřednostňují chladné říční toky.

Studenovodní ryby, jako jsou pstruzi a lososi (rody Salmo a Oncorhynchus) vědci z Oregon State University (OSU) při své práci přirovnali k ledním medvědům, protože se ve své podstatě jedná o ikonické druhy říčních ekosystémů, které patří mezi nejzranitelnější, a to zejména v důsledku působení klimatické změny. Z pohledu vědců je obrovskou výzvou pro ochranu přírody, aby se jim podařilo přijít na to, jak těmto rybám pomoci přežít i v teplejší budoucnosti.

Vědci z OSU v loňském roce publikovali výsledky své studie, podle nichž se zdá, že stanoviště v „teplých“ řekách mohou hrát větší úlohu v podpoře přežití studenovodních ryb, jako jsou lososi a pstruzi, než se očekávalo a jejich výzkum může mít důležité dopady na strategie ochrany ryb. I když to tak někdy nemusí vypadat, tak společným cílem celé řady vědců a politiků je identifikovat a prioritizovat taková stanoviště, která i v oteplujícím se podnebí zůstávají během léta dostatečně chladná, aby vyhovovala studenovodným rybám.

Podle Jonnyho Armstronga, ekologa a odborného asistenta v Department of Fisheries and Wildlife na College of Agricultural Sciences na Oregon State a vedoucího autora dokumentu, dochází v některých případech k devalvaci oblastí, které vykazují sezónní vzestup teplot, ale přesto mohou být pro studenovodní ryby po většinu roku naprosto vyhovující.

Ve svém dokumentu publikovali Armstrong a jeho spolupracovníci z OSU a několika federálních agentur pár ukázek toho, jak teplá vodní stanoviště, typicky se nacházející níže v povodí, poskytují důležité impulzy pro využití růstového potenciálu ryb, a to během jara a podzimu, tedy v takzvaných vedlejších sezónách, kdy řeky ani zdaleka nedosahují svých maximálních teplot, jako je tomu v létě. Na jaře může shánění potravy, které je v tuto dobu v těchto teplých biotopech dostatek, rybám usnadnit načerpání energie potřebné k cestě do chladnějších částí řek, a to nejen proto, aby se vyhnuly vyšším letním teplotám v dolních či hlavních tocích, ale také k rozmnožování.

Synergie mezi říčními biotopy s teplou a studenou vodou je opravdu důležitá. Vědci upozorňují na to, že i relativně teplá stanoviště mohou mít pro studenovodní ryby zásadní význam, protože je mohou využívat k intenzivnímu růstu během tzv. vedlejších sezón – tedy na jaře a na podzim. Proto je ochraně těchto stanovišť také nezbytné věnovat pozornost, aby mohlo dojít k uvolnění plného potenciálu řek a podpory rozvoje tradičních rybářských oblastí.