Houby rodu Fusarium patří mezi nejzávažnější houbové patogeny kukuřice. Poškození různých částí rostlin zaznamenáváme každoročně. Z hlediska historického srovnání úrovně napadení byl výjimečným rok 2014. Hlavní příčinou zvýšeného výskytu patogenů a následné extrémně vysoké kontaminace mykotoxiny byl průběh počasí. Cílem tohoto článku je srovnat mykotoxinovou kontaminaci zrna kukuřice z let 2014 a 2015 a analyzovat příčiny.
Kukuřice stále patří k plodinám, které vyžadují v rámci systémů ochrany rostlin méně přímých vstupů. Klimatické podmínky pro rozvoj fuzárií, producentů mykotoxinů, byly v roce 2014 velmi příznivé – dostatek srážek, teploty pod 25 °C, dlouhý a relativně deštivý podzim. Podmínky prostředí jsou ale jen jedním faktorem. Mezi další patří samotná pěstitelská technologie a střídání plodin, úroveň výživy, technologie zpracování půdy, hromadění posklizňových zbytků, předplodina atd.
Důležitým faktorem výskytu fuzarióz je také hmyz. V roce 2014 byl ale průběh infekce vysoký, a to i bez poškození zavíječem kukuřičným, postačilo již zmíněné deštivé počasí. Kvůli tomu byly hlavním tématem nejen v České republice, ale i v okolních evropských zemích mykotoxiny a jejich historicky nejvyšší detekovaná množství v zrnu kukuřice.
Kukuřice je z fytopatologického hlediska poměrně jednoduchá plodina. V půdně-klimatických podmínkách ČR se v průběhu vegetace vyskytují makrosymptomy vyvolané pouze několika patogenními organismy. Běžný je každoroční výskyt snětivých rostlin, často se objevují příznaky rzí a potom především klasy napadené houbami rodu Fusarium. V souvislosti s chorobami vždy hovoříme také o jejich hospodářském významu. Z výše uvedených lze jako hospodářsky nejvýznamnější klasifikovat napadení fuzárii.*
Více si přečtete v únorovém Farmáři.
