Českomoravská společnost chovatelů a.s. uspořádala 20.března v Kulturním domě ve Větrném Jeníkově seminář na téma Využívání výsledků kontroly užitkovosti pro řízení stáda dojnic se zaměřením na aktuální změny v metodice kontroly užitkovosti, nabídku kompletních rozborů mléka, zkušenosti z využívání výsledků laboratorních zkoušek, instrumentální metody používané v laboratořích ČMSCH, Milk Profit Data – nabídka pro management stáda dojnic, hodnocení úrovně zdravotního stavu vemen podle výsledků kontroly užitkovosti, nové produkty a služby pro prevenci a detekci mastitid.
Seminářem provázel Ing. Zdeněk Růžička, ředitel ČMSCH a.s. a úvodní přednášku s názvem Úprava metodiky kontroly užitkovosti (KU), varianta A4A s celkovým výdojkem a alternativním vzorkováním si připravil Ing. Pavel Hering, ČMSCH a.s. Podle něho byla nabídka metodik kontrol užitkovost rozšířen o variantu A4A, aby se odstranily problémy s odběrem vzorků, snížila chybovost a zvýšila objektivita. Také transport výsledků k chovateli bude díky modernizaci metody KU rychlejší. Do této varianty KU je v současné době (polovina března 2012) zapojeno 30 chovů, tj. 20,27 % všech chovů dojnic zapojených do KU.
Českomoravská společnost chovatelů nabízí ve svých laboratořích kompletní rozbory mléka ze vzorků z KU, pro zjištění složek mléka, počtu somatických buněk a močoviny. Toho tématu se týkala prezentace Ing. Pavla Kopuncze (ČMSCH a. s.). V kompletním rozboru mléka jsou hodnoceny obsahy tuku (g/100 g, %), bílkovin (g/100 g, %), laktózy (g/100 g, %), tukuprosté sušiny (g/100 g, %), močoviny (mg/100 ml), počtu somatických buněk (tisíce v 1 ml), poměr tuk : bílkovina, vztah močovina a bílkovina, ale také kyseliny citrónové (mmol/l), volných mastných kyselin (mmol/100g tuku) a ketolátek (mg/l).
Jednotlivé přístrojové metody používané při rozborech mléka, jejich specifika a přesnost výsledků měření popsal podrobně Ing. David Ledvina z firmy Bentley Czech s. r. o.
MVDr. Petr Urban (ČMSCH a. s.) se zabýval principem řízení stáda dojnic s podporou aplikace Milk Profit Data. Mezi sestavy dat aplikace, které se dají využít pro řízení stáda dojnic patří ty, které se týkají produkce (laktační profil stáda, produkce mléka na dojenou krávu, přehled laktace), zdravotního stavu mléčné žlázy (somatické buňky a jejich lineární skóre, částečně hotová je sestava hodnocení zaprahnutí a v přípravě je sestava o změně počtu somatických buněk mezi následnými kontrolami užitkovosti) a vyvíjí se sestava reprodukce a rychlé výsledky reprodukce.
Na využití výsledků KU při hodnocení úrovně hygieny a zdravotního stavu mléčných žláz dojnic se specializovala ve své prezentaci Ing. Růžena Seydlová (Milcom a. s. Praha). Pro zajištění optimálního zdraví mléčné žlázy se musí dodržovat určitá pravidla. Podle National Mastits Council se musí maximalizovat kvalita krmné dávky a optimalizovat její skladba, klinicky i subklinicky (počet somatických buněk nad 250 000 v ml) nemocné dojnice se dojí jako poslední, používají se jednorázové utěrky při přípravě mléčné žlázy a postdipping, samozřejmostí jsou rukavice pro dojiče, mezidezinfekce dojicích jednotek, proplachování strukových návleček po dojení, čištění boxových loží a vyhrnování stáje dvakrát denně, zabránění zvýšené koncentraci zvířat ve stáji a selektivní, antibiotické zaprahování dojnic.
Zaměření vědy a výzkumu na vznik nových produktů a služeb pro prevenci, detekci a podporu léčby mastitid, to bylo téma přednášky Mgr. Jana Říhy (Bentley Czech s.r.o.).
Závěrečné přednášky semináře se ujal soukromý veterinární lékař MVDr. Jiří Davídek a soustředil se v ní na současnou problematiku mastitid z hlediska veterinární praxe. Cílem chovatele dojnic v souvislosti s výskytem mastitid ve stádě dojnic by mělo být to, že klinické mastitidy se objeví maximálně u 1–2 % dojených krav měsíčně, závažné klinické mastitidy u 1 % dojených krav za rok, vyloučeno z dodávky z důvodu zánětů vemene by nemělo být více než 0,5 % mléka a ve stádě s 200 kusy by měla být léčena jedna kráva týdně. Na úspěch léčby mastitid má vliv individualita zvířete, původce zánětu, doba zahájení terapie, trvání terapie, četnost dojení, či použití alternativní léčby.
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec a časopisu Náš chov.