Rozsah a dopady změny klimatu jsou stále alarmující a maso je oblíbeným viníkem. Aktivisté naléhají na veřejnost, aby jedla méně masa, aby šetřila životní prostředí. Někteří aktivisté požadovali zdanění masa, aby se snížila jeho spotřeba. Klíčové tvrzení, které je základem těchto argumentů, spočívá v tom, že výroba masa má zásadní vliv na životní prostředí v produkci skleníkových plynů více než celá doprava. Toto tvrzení je prokazatelně nesprávné.
A trvání na něm vedlo k falešným předpokladům o souvislosti mezi masem a změnou klimatu.
Pohled na maso a skleníkové plyny
Špatný pohled na maso se soustředí na tvrzení, že hospodářská zvířata jsou největším zdrojem skleníkových plynů na světě. Například analýza z roku 2009, kterou zveřejnil Worldwatch Institute z Washingtonu, tvrdila, že 51 % celosvětových emisí skleníkových plynů pochází z chovu a zpracování hospodářských zvířat. Podle Agentury pro ochranu životního prostředí byly v roce 2016 největšími zdroji emisí skleníkových plynů v USA výroba elektřiny (28 % celkových emisí), doprava (28 %) a průmysl (22 %). Celé zemědělství činilo celkem 9 %. Živočišná výroba přispívá méně než polovinou této částky, což představuje 3,9 % celkových emisí skleníkových plynů v USA. To je velmi odlišné od tvrzení, že hospodářská zvířata produkují emisí stejně nebo více než doprava. Proč tato mylná představa? V roce 2006 FAO zveřejnila studii nazvanou „Dlouhý stín hospodářských zvířat“, která získala širokou mezinárodní pozornost. Uvádí se v ní, že zvířata produkují neuvěřitelných 18 % světových emisí skleníkových plynů. Agentura dospěla k překvapivému závěru: hospodářská zvířata toho udělala více, aby poškodila klima, než všechny druhy dopravy dohromady. Toto nesprávné tvrzení časem bylo opraveno hlavním autorem zprávy Henningem Steinfeldem. Problém byl v tom, že analytici FAO použili komplexní hodnocení životního cyklu ke studiu dopadu hospodářských zvířat na klima, ale při analýze dopravy použili jinou metodu. U hospodářských zvířat zvažovali každý faktor spojený s výrobou masa. To znamená emise z výroby hnojiv, přeměnu půdy lesů na pastviny, pěstování krmných plodin a přímé emise ze zvířat (říhání a kálení) od narození po smrt. Když se však podívali na uhlíkovou stopu dopravy, ignorovali dopady na klima z výroby materiálů a dílů vozidel, montáže vozidel a údržby silnic, mostů a letišť. Místo toho měřili pouze výfukové plyny hotových aut, vlaků a letadel. V důsledku toho srovnání emisí skleníkových plynů bylo značně zkresleno. FAO později uznala svou chybu. Nicméně počáteční tvrzení agentury, že hospodářská zvířata jsou zodpovědná za lví podíl na světových emisích skleníkových plynů, se již bohužel dostalo do širokého povědomí. Dodnes se to snažíme rozmotat. Ve své poslední hodnotící zprávě FAO odhaduje, že hospodářská zvířata produkují 14,5 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Pro dopravu neexistuje srovnatelné hodnocení. Jak však zdůraznil Steinfeld (FAO), lze přímé emise z dopravy versus z hospodářských zvířat porovnat a dosáhnout 14 % oproti 5 %.
Vzdání se masa klima nezachrání
Mnoho lidí stále přemýšlí, jak konzumovat maso jen zřídka. Ale podle nedávné studie, i kdyby Američané z potravy odstranili veškerý živočišný protein, snížili by emise skleníkových plynů v USA pouze o 2,6 %. Podle výzkumu na Kalifornské univerzitě v Davisu, pokud by praxi bezmasého pondělí praktikovali všichni Američané, viděli bychom snížení jen o 0,5 %. Navíc technologické, genetické a manažerské změny, ke kterým došlo v americkém zemědělství v posledních 70 letech, zefektivnily živočišnou výrobu. Podle statistické databáze FAO se celkové přímé emise skleníkových plynů z amerických hospodářských zvířat od roku 1961 snížily o 11,3 %, zatímco produkce masa se více než zdvojnásobila. Poptávka po masu roste v rozvíjejících se ekonomikách na Blízkém východě, v severní Africe a v jihovýchodní Asii. Spotřeba masa na jednoho obyvatele v těchto regionech však stále zaostává proti vyspělým zemím.
Hodnota živočišné výroby
Odstranění všech zvířat z amerického zemědělství by minimálně snížilo emise skleníkových plynů, a také by bylo obtížnější splnit nutriční požadavky. Mnoho kritiků živočišné produkce poukazuje na to, že pokud by chovatelé pěstovali pouze rostliny, mohli by vyprodukovat více potravin a více kalorií na osobu. Ale lidé také potřebují pro dobré zdraví mnoho základních mikro– a makronutrientů. Je těžké argumentovat, že USA mají nedostatek kalorií, vzhledem k vysokému podílu obezity dospělých a dětí. Navíc ne všechny části rostlin jsou jedlé. Chov hospodářských zvířat je způsob, jak rostlinám přidat výživnou a ekonomickou hodnotu. Podle FAO až 70 % veškeré zemědělské půdy na světě lze využít jako pastvu pro přežvýkavce. Očekává se, že světová populace do roku 2050 dosáhne 9,8 miliardy lidí. Nakrmení tohoto množství lidí bude znamenat obrovské výzvy. Maso je na jednu porci nutričně lepší než vegetariánská porce a přežvýkavci se do velké míry daří dobře na krmivu, které není vhodné pro člověka. Chov hospodářských zvířat rovněž nabízí tolik potřebný příjem pro drobné zemědělce v rozvojových zemích. Na celém světě poskytuje chov hospodářských zvířat živobytí jedné miliardě lidí. Změna klimatu vyžaduje naléhavou pozornost a živočišná výroba má velkou celkovou ekologickou stopu, která ovlivňuje vzduch, vodu a půdu. Tyto, v kombinaci s rychle rostoucí světovou populací dávají spoustu důvodů, abychom pokračovali v práci pro větší efektivitu živočišné výroby.*
Frank M. Mitloehner
