V prostorách Vyšší odborné školy, Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Kostelci nad Orlicí uspořádal Výzkumný ústav živočišné výroby ve spolupráci se Sdružením východočeských chovatelů hospodářských zvířat a Českou akademií zemědělských věd seminář zaměřený na problematiku chovu prasat. Tradiční chovatelské akce, která se uskutečnila 7. března poskytla informace nejen o aktuální chovatelské úrovni, ale nabídla i možnosti, jenž by tento domácí sektor živočišné výroby posílily.
O vynikající odbornou úroveň letošního semináře, kterého se zúčastnilo kolem stovky zájemců se postarali specialisté z pořadatelského výzkumného ústavu, dále z ÚZEI, VFU Brno a MU v Brně, kteří se věnovali otázkám reprodukce, výživy, zdraví a ekonomiky chovu prasat. Jediný zahraniční host Charles Yoon, který přijel až z Koreje hovořil o významu vody a možnostech její úpravy s využitím nejen v rostlinné a živočišné výrobě, ale i pro humánní účely.
Úvodní vystoupení však patřilo řediteli Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Ing. Janu Stibalovi, který vyjmenoval nejdůležitější faktory ovlivňující produkci vepřového masa. Z nich se do ekonomiky domácích podniků zásadně promítají ceny za jatečná prasata, selata a krmiva a konečně i pravidla jednotného trhu. Podle prvního muže chovatelské organizace sdružující majitele šlechtitelských chovů a chovů z výrobní sféry ceně za jatečná prasata, která se tvoří v Německu, nenahrává směnný kurz a absence odbytových družstev, jež by s jateckými provozy dojednávaly její výši. Pokud jde o krmiva, tak letošní ceny jsou na úrovni 140 % loňských cen a žádné indicie nenasvědčují tomu, že by došlo k jejich významnému propadu.
„Reprodukci u nás stále více suplují dovozová selata, loni se jich dovezlo asi 480 tisíc, což není ideální stav. Produkce selat je sice nejobtížnější disciplínou celého sektoru, na druhé straně je klíčem k ekonomice. Je s ní spojená i přidaná hodnota a zaměstnanost,“ uvedl mimo jiné Ing. Stibal.
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec a časopisu Náš chov
