Chovem koz se člověk zabývá více než deset tisícovek let. Jejich prostřednictvím si pomáhá zajišťovat obživu, přičemž využívá zejména jejich mléko a maso, ale také kůže je cenným materiálem. Avšak v posledních desetiletích se jejich vliv rozšířil za tyto hranice. Kozy se jako oblíbené modelové zvíře zapojilo do řady environmentálních, energetických a behaviorálních studií.
Domestikace koz byla zahájena před více než deseti tisícovkami let a jejich chov se postupně rozšiřoval. V současnosti patří kozy na celém světě mezi velmi oblíbená hospodářská zvířata, protože jsou efektivními producenty potravin, kteří dovedou zužitkovat i méně kvalitní porosty. Ale tím jejich schopnosti ani zdaleka nekončí.
V posledních několika desetiletích stoupá poptávka po kozím mléce a výrobcích z kozího mléka, protože se plošně rozšířily informace o jeho zdravotních přínosech, s nimiž je kozí mléko dlouhodobě spojováno. Jedná se např. o příznivý vliv na astma či ekzémy, ale především je díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem pro člověka snáze stravitelné než mléko kravské. Kozí sýry se ještě na počátku 21. století vyskytovaly v jídelníčku nepříliš často. Ale postupně si nejenom v Irsku, ale též v Česku, získaly na oblibě natolik, že bývají téměř samozřejmostí na jídelních lístcích restaurací. Mimo to se z kozího mléka vyrábí jogurty či zmrzlina, ale najdu se též čokolády. Z nepotravinářských produktů stojí za zmínku kvalitní kosmetika. Pro spoustu lidí na naší planetě představuje kozí maso hlavní zdroj bílkovin, ale také základní surovinu pro tradiční pokrmy, jež se podávají při řadě náboženských a kulturních příležitostí. To způsobuje v řadě zemí výraznou sezónní poptávku. Asi nejznámějším, a nejen v ČR nejčetnějším masným plemenem je koza burská. I když k produkci masa se často využívají i kombinované kozy walliserské černokrké, anglonubijské či kříženci s dojnými plemeny.
Navzdory stoupající poptávce, není v Evropě realizace produkce kozího masa a mléka zrovna snadným úkolem. V první řadě proto doporučují, aby si chovatelé vytvořili dostatečně široký okruh stálých zákazníků, kterým budou moci kvalitní maso pravidelně nabídnout. Cena kůzlečího masa může oproti masu jehněčímu dosáhnout o 30–40 % vyšších hodnot.
Ačkoliv bývají kozy dosti vybíravé (ne nadarmo se říká „mlsný jako koza“), tak je jejich značnou předností, že ke své výživě dovedou využívat i nepříliš kvalitní travní porosty či „alternativní“ rostlinná krmiva. Kromě toho jsou v trávicím traktu koz skryti šikovní pomocníci v mikrobiomu. Mikrobiom střev koz se vyvíjel miliony let a má k dispozici enzymy narušující tuhé rostlinné části, což zvířatům zpřístupňuje živiny, které jsou v nich obsažené.
Navzdory nepřílišné velikosti populace sehrávají střevní houby až překvapivou úlohu při degradaci biomasy. Produkují enzymy, jež jsou zásadní pro fungování celého mikrobiomu. Navíc mají houby k dispozici i další strategie, např. jsou schopné fyzicky pronikat buněčnými stěnami rostlin díky tomu, že připravují povrch na působení enzymů. Vědci dále poukázali na to, že ve střevních komunitách, v nichž tyto houby převažují, došlo nejenom k rychlejšímu rozkladu biomasy, ale také k vyšší produkci metanu. Houby by mohly mít při produkci metanu v trávicím traktu přežvýkavců mnohem důležitější roli, než se dříve myslelo.*
S využitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 10/2023.
Masným plemenem je koza burská
