Těmito slovy v titulku zahájil své vystoupení na semináři ve Stříteži u Jihlavy nizozemský specialista na chov prasat Fred de Cocq. Reprezentant společnosti De Heus, která akci pro chovatele prasat uspořádala však nehovořil jen o krizovém vývoji na trhu s vepřovým masem ve světě, ale jmenoval i příčiny navyšujícího se objemu dovozů této komodity do České republiky.
Úvodem je třeba říci, že nizozemská společnost De Heus, která se zabývá výrobou krmiv, premixů a koncentrátů pro zvířata je na domácím trhu již od roku 2006 kdy koupila krmivářskou firmu Slavkovské krmné směsi. Po další akvizici mezinárodně působícího rodinného podniku v tuzemsku, respektive po převzetí Zemědělských služeb Běstovice došlo v lednu loňského roku ke spojení a přejmenování obou získaných subjektů na De Heus, a. s. se sídlem v Marefách u Bučovic na Vyškovsku.
Seminář pod názvem management chovu prasnic, který se uskutečnil 23. února v hotelu Tři věžičky zahájil obchodní ředitel jihomoravské akciové společnosti Ing. Pavel Musil. Ve svém vystoupení seznámil asi osmdesátku přítomných, převážně chovatelů prasat, s historií mateřské firmy založené v Ede ve Wageningenu, která letos slaví sto let svého působení na trhu. Zmiňovaná firma, která se od samého počátku zaměřuje výhradně na výrobu krmiv svou současnou produkcí 3,3 miliónů tun aktuálně patří mezi dvacítku největších světových producentů.
V EU nejvyšší ceny za jatečná prasata
Pomyslným esem v rukávu organizátorů semináře byl nizozemský specialista na chov prasat Fred de Cocq. Odborník, jenž prasatům zasvětil pětatřicet let života a v rámci své odbornosti se specializuje na stájové mikroklima svou prezentaci rozdělil na dvě části. V úvodní se zaměřil na krizi, s níž se chovatelé prasat potýkají již několik let. Zdůraznil, že nepříznivý vývoj ještě zdaleka není u konce.
„Krize se nevyhnula ani chovatelům prasat v západní Evropě, kteří stejně jako kolegové z ostatních členských států Evropské unie nedostávají přímé dotace. Jednou z hlavních příčin krizového stavu jsou vysoké ceny krmných směsí. Například v Nizozemsku se loňské ceny v porovnání s předchozím navýšily o pětadvacet procent s tím, že v současné době poskočily o dalších deset procent,“ uvedl nepříliš optimisticky Fred de Cocq.
Otázku očekávané ceny za jatečná prasata pak rozebral ze širšího kontextu. Z jeho prezentovaných statistik k situaci s obchodováním vepřového masa na světovém trhu vyplynulo, že největším producentem je Čína, která z celkového objemu světové produkce vyrobí bezmála polovinu jatečných prasat. Evropská unie svou produkcí okolo 22 % převyšuje spotřebu, atak tuto komoditu exportuje. Nadprodukci vykazují i Kanada, USA a Brazílie, které tak konkurují Evropě na asijských trzích, zejména pak v Japonsku, Číně nebo Vietnamu.
„Až do roku 2009 byly ceny evropských producentů výrazně vyšší, v současné době se však jejich protějšky ze zemí nového kontinentu cenové úrovni přiblížili. Toto postavení je z hlediska obchodování s komoditou vepřové maso na světovém trhu pro Evropskou unii ideální. V rámci společného trhu jsou pak nejvyšší ceny ve Španělsku a Itálii, na německém trhu je vidět její propad v důsledku dioxinové aféry. Ceny v České republice jsou uprostřed rozptylu cen v členských zemích. Pokud ceny za jatečná prasata budou kopírovat vývoj z posledních čtyř roků jako v Nizozemsku, tak by se počátkem roku měly zvyšovat,“ odhadoval Nizozemec.
Cocqova diagnóza
Jak již bylo v textu zmíněno, v Evropské unii se vyrobí asi 22 % z objemu světové produkce vepřového masa. Nadprodukce chovatelsky vyspělých států západní Evropy se uplatňuje nejen na trzích zemí třetího světa, ale v rámci společného trhu končí také u nás. S výrazným poklesem stavů prasat v domácích chovech totiž došlo k dalšímu snížení soběstačnosti v produkci vepřového masa, která je momentálně jen asi na šedesáti procentech celkové spotřeby. Příčiny navyšujícího se objemu dovozů této komodity do České republiky pak byly v hledáčku i přednášejícího Cocqa.
„Pokud bych měl porovnávat, tak produkce jatečných prasat je v Nizozemsku dražší než v České republice. Čeští chovatelé prasat si na vlastní půdě produkují krmiva, která výrazně ovlivňují nákladovou položku jatečné produkce. Proč se tedy do České republiky asi 40 procent spotřeby vepřového masa dováží? Podle mého názoru je klíčovým momentem počet odchovaných selat. Podle srovnatelných statistik za rok 2009 byla v Nizozemsku průměrná užitkovost prasnic na úrovni 27,3 odchovaného selete, zatímco v České republice to bylo jen 21,2 odchovaného selete. Přitom třetina nizozemských farem vykazuje užitkovost ještě o 2,7 odchovaného selete vyšší. Měl jsem možnost navštívit několik vašich farem a myslím si, že dalším slabým místem českých chovatelů je management práce v chovech. V Nizozemsku chovatelé přecházejí na čtyřtýdenní systém, který umožňuje dosažení nejvyšší produkce, nejlepší produktivity práce, nejvyšší obrátkovosti a nejvyššího počtu odstavených selat na porodní kotec,“ vyjmenoval nizozemský specialista.
Management chovu prasnic
Ve druhé části prezentace se Cocq zaměřil na management chovu prasnic. Podle intervalu mezi produkčními cykly se v chovatelské praxi rozlišují jednotýdenní až pětitýdenní cykly. Cílem zkráceného intervalu je odchov většího počtu selat s co nejnižšími náklady.
V chovatelské praxi je běžně využívaný třítýdenní cyklus s dobou trvání dvaceti týdnů. Těchto 140 dnů zahrnuje pět dnů mezi odstavem a inseminací, 114 dnů březosti a 21 dní laktace při odstavu selat ve třech týdnech. Jeho výhodou je, že jednotlivé úkony – odstav, inseminace i porody se dělají po týdnu. Vzhledem k opakované říje je bezproblémové i opětovné zařazení jalových prasnic do skupiny dalšího produkčního cyklu. Nevýhodou tohoto systému je však potřeba většího počtu porodních kotců (porodna je nejdražším provozem celého chovu) a zajištění odpovídajících podmínek ustájení pro mladší selata. Z toho důvodu nizozemští chovatelé přecházejí na čtyřtýdenní systém (21 týdnů), jehož nezanedbatelnou výhodou oproti předchozímu cyklu je právě potřeba menšího počtu míst na porodně.
„Jsem propagátorem čtyřtýdenních cyklů, které jsou podle mých zkušeností nejvhodnější alternativou k zefektivnění produkce selat. Vyšší počet zdravých odstavených selat je předpokladem pro lepší výsledky ve výkrmu což se ve finále odrazí v lepším zpeněžení.
Který systém je tedy nejefektivnější? Je to individuální podle konkrétních podmínek v chovu, například ve vazbě na kapacitu porodny, odchovny nebo době, kdy chceme odstavovat. Každé změně by však mělo předcházet pečlivé plánování a hlavně i odzkoušení,“ doporučil v závěru svého vystoupení Fred de Cocq.
Klíčové informace – Seminář s názvem management chovu prasnic, který zorganizovala firma De Heus, a. s. se uskutečnil 23. února ve Stříteži u Jihlavy.
– Akce určená pro chovatele prasat měla na příkladech z nizozemských farem domácím chovatelům ukázat, kde hledat rezervy k efektivnější produkci.
– Hvězdou setkání s chovateli byl nizozemský specialista Fred de Cocq, jenž se ve svém vystoupení zaměřil na praktická doporučení
