Udržitelnost mléčných farem závisí na zvýšení produktivity a efektivity. Účinnost se určuje jako cena za jednotku produktu – v tomto případě za litr mléka nebo kilogram masa. Zlepšení efektivity využití živin, reprodukce a dlouhověkosti u vysoce produktivních dojnic a masného skotu jsou klíčovými pro celkovou ziskovost a udržitelnost chovu.
Kromě problémů s produkcí vedou chovatele dojnic k tomu, aby se podrobněji zabývali výrobními náklady, také ekonomika. Vzhledem k tomu, že ceny krmiv představují přibližně 60 % celkových nákladů na produkci mléka, musí zemědělci zajistit, aby bylo sledování účinnosti krmiva klíčovým parametr ve strategii řízení. Protože se stále zvyšuje požadavek na snižování vlivu přežvýkavců na životní prostředí, jednou z klíčových složek tohoto dopadu je vylučování dusíku. Dojnice jsou neefektivní při přeměně dusíku z krmiva na dusík v mléce (asi 25 %) a nízká účinnost využití dusíku (NUE) je obecně pozorována se zvyšujícími se hladinami hrubého proteinu (CP) v dávce. Nadměrná tvorba amoniaku z krmiv s vysokým obsahem bílkovin rozložitelných v bachoru (RDP) je škodlivá pro mikroby i přežvýkavce. Amoniak je toxický a je téměř úplně odstraněn z oběhu během průchodu játry, s energetickými náklady 30 kJ ME/g dusíku.
Bachor je dynamické prostředí, ve kterém dochází k mnoha složitým procesům a interakcím. Přežvýkavci jsou schopni recyklovat dusík z krve do gastrointestinálního traktu (GIT) a energie je pak vyžadována bachorovými mikroby, aby použily zdroje dusíku k výrobě mikrobiálních bílkovin. Celulolytické bakterie mají téměř výhradní potřebu rozpustného dusíku, ale někdy dávka vede k obdobím nadbytku následovaným dobou nedostatku bachorového amoniaku, což ovlivňuje růst a metabolismus bachorových bakterií. Mikroby navíc potřebují zdroj energie, aby mohly využít jakýkoli dostupný dusík, takže vyvážení dodávek energie a dusíku je zásadní.
Energie potřebná ke zpracování a vyloučení dusíku znamená ztracenou energii metabolickými transformacemi, syntézou močoviny a vylučováním ledvinami. Tato situace se zhoršuje, když jsou zvířata překrmována hrubým proteinem. Ukázalo se, že zvýšení hrubého proteinu (CP) v dávce za účelem zvýšení dojivosti je užitečné pouze tehdy, když je CP v potravě nízký; když je dostatečná nebo vysoká, má to škodlivý vliv na energetickou rovnováhu. Energetický výnos z oxidace CP za vzniku vysokoenergetických fosfátových vazeb je nižší než výnos z oxidace těkavých mastných kyselin. V případě nadbytku dusíku se většina močoviny vyloučí, což je samozřejmě škodlivé pro životní prostředí, ale zvyšuje i energetické náklady pro zvíře kvůli detoxikaci amoniaku na močovinu před jeho vyloučením. Dávka s velmi vysokým obsahem RDP bez přísunu dostatečného množství fermentovatelné energie má za následek vysokou tvorbu amoniaku v bachoru. To není dobré ani pro bachorové mikroby, ani pro zvíře, příkladem může být negativní energetická bilance (NEB) u čerstvě otelených krav, což může ovlivnit hladiny progesteronu v krvi, což má za následek snížení reprodukční výkonnost. Nadbytek bachorového amoniaku může vést ke zvýšení hladiny dusíku, močoviny v krvi (BUN) a následně i dusíku močoviny v mléce (MUN). Jako řešení se používá snížení rozložitelnost bílkovin krmiva v bachoru a zvýšení přísunu tzv. bypass proteinu a dodávání esenciálních aminokyselin přímo do tenkého střeva s různým úspěchem podle účinnosti využití dusíku.
Mikrobiální bílkoviny jsou nejúčinnějším a nákladově nejefektivnějším zdrojem bílkovin pro přežvýkavce a podpora využití bílkovin v bachoru splněním požadavků na dusík bachorové mikroflóry je klíčovou složkou zlepšení efektivity využití dusíku. Bakterie v bachoru mají různé požadavky na zdroje bílkovin. Celulolytické bakterie chtějí stálý a dostatečný přísun nebílkovinného dusíku (NPN), zatímco amylolytické bakterie se při svých požadavcích na aminokyseliny spoléhají na zdroje bílkovin s vysokou nutriční hodnotou. Aby mikroby mohly efektivně využívat zdroje dusíku, potřebují energii. Tato energie je poskytována ve formě zkvasitelných sacharidů. I při krmení kompletní směsnou krmnou dávkou (TMR) existují období nadbytku následovaná obdobími nedostatku hladin bachorového amoniaku. Dávky jsou stále často počítány tak, aby obsahovaly 18 % nebo 19 % hrubého proteinu, zatímco výzkum prokázal, že pokud je dávka správně vyvážená, je to zbytečné a může to mít škodlivý vliv na užitkovost. Například nízké množství rozložitelného proteinu s vhodným metabolizovatelným proteinem vedlo ke zlepšení NUE a snížení emisí amoniaku ve stáji.
Močovina je běžně používaná složka krmiva a doplňuje NPN, který se převádí na amoniak pro použití bachorovými mikroby. K této přeměně dochází rychle a může mít za následek významný nadbytek amoniaku následovaný obdobími nedostatečné hladiny pro růst mikrobů a jejich aktivitu. Bylo prokázáno, že močovina s pomalým uvolňováním úspěšně zvyšuje NUE. Při zaměření na požadavky na dusík pro bachor, bylo provedeno mnoho studií na přesné přidělování esenciálních aminokyselin, zejména metioninu a lyzinu. Princip se opírá spíše o vyvážení těchto aminokyselin než hrubého proteinu jako takového a nedávná metaanalýza ukázala povzbudivé výsledky, ale k lepšímu pochopení účinku různých hladin lyzinu a skutečného účinku na tranzitní a otelené krávy jsou zapotřebí další práce.
Zdroj: Feed Strategy*
