Ačkoliv je trendem moderní doby návrat k maximálnímu využití objemných krmiv, tak ne vždy je možné tímto způsobem zajistit zvířatům, zejména těm, od kterých je očekávaná vysoká produkce, dostatečný přísun energie a živin. Pak přichází na řadu koncentrovaná či jadrná krmiva, která krmnou dávku vyrovnají do odpovídajících parametrů.
Populace na naší planetě roste. Výhledy byly různé, ale nejčastěji se odhady pohybovaly kolem deseti miliard do roku 2050. V posledních měsících to sice vypadá, že planeta rozhodla tempo přírůstku svých obyvatel zase o něco „zpomalit“, ale zatím si nikdo netroufne odhadovat, do jaké míry bude mít současná krize, způsobená zápasem s koronavirovou infekcí, kdy zpravodajství na celém světě každým dnem přináší zprávy o počtu zemřelých, na tyto predikce vliv. V každém případě je potřeba se i nadále zamýšlet nad produkcí potravin. Ať už půjde o potřebu nakrmit více lidí, nebo o produkci potravin, která bude efektivnější s minimálním negativním dopadem na životní prostředí.
Chovatelé musí být konkurenceschopní a zejména ti evropští to nemají vůbec snadné. Podmínky produkce se liší zemi od země a stejně tak i náklady na krmiva a krmný den. Asi nikoho nepřekvapí, že chovatel, jehož krávy jsou krmeny celoročně na stáji kompletní krmnou dávkou založenou na konzervovaných krmivech, bude mít náklady na krmný den vyšší než ten, jehož zvířata se mohou pohybovat aspoň část roku po pastvině a v průběhu vegetačního období si alespoň část svého jídelníčku zajistí vlastními silami.
Proto je v oblastech, kde jsou příznivé podmínky pro pastevní chov skotu, tento systém hojně využíván, protože není zatížen tolika náklady na výrobu krmiv. Pastevní porost je důležitým zdrojem živin a příznivým prostředím pro welfare zvířat. Dobře ošetřovaný pastevní porost se vyznačuje nejenom dostatečnou produkcí hmoty, ale také výbornou stravitelností. Jenže málokterá pastvina je tak úživná, aby poskytla zvířatům v produkci vše, co potřebují, ať už k produkci mléka či masa. Ale ani v případě krmení konzervovaným objemným krmivem, tedy siláží a senáží, se sestavování krmné dávky jen málokdy obejde bez přídavku jádra. Nízká koncentrace živin a zejména energie bývá často označována za limitující faktor při produkci mléčných složek. A tak musí výživáři sáhnout po koncentrovaných krmivech a zařadit je ve vhodném množství do krmných dávek.
