Inseminační dávky uložené v tekutém dusíku jsou zásadním nástrojem pro uchování dostatečného reservoáru geneticky cenných plemeníků beranů valašské ovce. Obecně ale proces kryokonzervace poškozuje buňky, a proto jsou vyvíjena ředidla, která se snaží negativní vliv kryokonzervace eliminovat. Předmětem sledování bylo ověřit kryokonzervační efekt komerčních ředidel a jejich kombinací u inseminačních dávek beranů valašské ovce. Sledování bylo realizováno na modelové skupině dvou plemeníků v průběhu devíti odběrových dní.
Berani byli ustájeni na pozemcích Demonstrační a pokusné stáje ČZU v Praze.
Ejakulát byl odebírán přirozeně a po vstupní kontrole byl ředěn následujícími variantami: 1. AndroMed® (Minitübe GmbH, Tiefenbach, Germany); 2. OviXcell® (IMV Technologies, L ́Aigle, Francie); 3. OptiXcell® (IMV Technologies, L ́Aigle, Francie); 4. kombinace ředidel AndroMed®, OviXcell® a OptiXcell® (v poměru 1:1:1); 5. kombinace ředidel AndroMed® a OviXcell® (1:1); 6. kombinace ředidel AndroMed® a OptiXcell® (1:1); 7. kombinace ředidel OviXcell® a OptiXcell® (1:1). Následně byly inseminační dávky mrazeny v tekutém dusíku. Po rozmrazení byly sledovány pohybové ukazatele buněk (celková a progresivní pohyblivost) a životaschopnost buněk. Výsledky ukazují, že obecně nejlepších výsledků bylo dosaženo ve variantě kombinující AndroMed® a OptiXcell®. Rozdíly dosahovaly v maximu 8,11 % u celkové pohyblivosti, 3,32 % u progresivní pohyblivosti a 13,25 % u životaschopnosti buněk. Všechny tyto rozdíly byly patrné při srovnání s komerčním ředidlem OviXcell®, které vykazovalo obecně nejnižší kryoprotektivní schopnosti. Kombinace dílčích komerčních ředidel tedy může vést ke zlepšení kryokonzervačních schopností ve srovnání s výchozími ředidly, patrně v důsledku zintenzivněním či zvýšením spektra účinných látek výchozích ředidel.
Výsledky indikovaly ředidla vhodná pro kryokonzervaci semene beranů valašské ovce. Zásadním zjištěním bylo, že kombinace dílčích komerčních ředidel vedla ke zlepšení kryokonzervačních schopností ve srovnání s výchozími ředidly. Toho bylo docíleno patrně zintenzivněním či zvýšením spektra účinných látek výchozích ředidel. Nezpochybnitelnou výhodou této strategie je jednoduchost provedení přípravy a uniformita ředidla, kdy pracujeme s komerčně stabilními médii, která nemohou být ovlivněna typem a kvalitou přidávaných komponent. Navazující etapou je logický krok v ověření fertilizační schopnosti konzervovaných buněk dílčích variant formou umělé inseminace ovcí. Určitou limitou metodického přístupu byl nízký počet plemeníků, který byl vzhledem k práci s ohroženou populací k dispozici. Rozšíření experimentu zařazením dalších plemeníků, či rozšířením od další plemena by jednoznačně pomohla generalizaci zjištěných výsledků.
Ing. Martin Ptáček, Ph.D., Ing. Filipp Georgijevič Savvulidi, Ph.D., Ing. Anežka Málková, Ing. Martina Janošíková, Ph.D., Ing. Johana Uhlířová, Katedra chovu hospodářských zvířat, FAPPZ, ČZU v Praze
Podrobněji v časopisu Náš chov 1/2014.
