Silážní kukuřice se stala základní krmnou složkou krmné dávky pro dojnice. Kromě výnosu stravitelné energie z jednotky plochy je rozhodující koncentrace energie ve výsledném krmivu, tedy kukuřičné siláži. Na kvalitu siláží má vliv mnoho faktorů, mezi které patří výběr hybridu, doba sklizně, správnost zpracování řezanky, úroveň vytěsnění vzduchu ze silážované hmoty a její dokonalé zakrytí, a to po celou dobu skladování.
Přednášky na semináři v Pohořelicích byly zaměřeny na témata týkající se výživy dojnic v souvislosti s výběrem hybridů kukuřice, výrobou a hodnocením kukuřičných siláží. Úvodní přednášky byly zaměřeny na hodnocení kvality kukuřičných siláží v ČR v také na Slovensku.
Kvalita kukuřice a siláží
Ing. František Mikyska (Agrokonzulta Žamberk, s. r. o. ) ve své přednášce shrnul výsledky hodnocení kvality kukuřičných siláží v ČR v letech 1997–2009. V krmných dávkách pro dojnice jsou kukuřičné siláže zastoupeny v průměru od 25 do 35 %, což je 5,5 kg až 7,7 kg sušiny z průměrného příjmu 22 kg sušiny na den pro dojnici. Hektarové výnosy se pohybují od 12 do 15 tun sušiny z hektaru. Kvalitu kukuřice ovlivňují mimo jiné i klimatické podmínky. Také rok 2010 ovlivnil vývoj a růst silážních kukuřic. Chladné a deštivé jaro zpomalilo vývoj rostliny a sklizeň se protáhla až do poloviny října.
O kvalitě kukuřičných siláží na Slovensku přednášela Ing. Zuzana Čerešňáková, CSc., (Centrum výskumu živočišnej výroby Nitra). Na začátku roku 2009 bylo na Slovensku jen 166 tisíc dojnic, s poklesem stavu skotu klesala přirozeně i výměra, na které se pěstuje kukuřice na zelené krmení a siláž ze 113 350 ha v roce 2000 na 70 270 ha v roce 2009. Výsledky ze zemědělských podniků na Slovensku ukázaly, že znalost průběhu dozrávání kukuřice a stavu jejího živinového složení je důležité pro snížení ztrát a zabezpečení dobré využitelnosti a produkční účinnosti kukuřičné siláže.
Registrace odrůd
O registraci odrůd a metodách hodnocení hybridů kukuřice hovořil za ÚKZUZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) Ing. Martin Povolný. Registrace odrůd probíhá podle zákona č. 219/2003 Sb. U druhů zemědělských rostlin je registrace podmíněna také zjištěním jejich užitné hodnoty. V laboratoři se ročně testuje asi 320 hybridů, z toho zhruba 150 na siláž, což představuje přibližně 1100 vzorků. Pomocí NIRS (Near Infrared Reflectance Spectroscopy)se hodnotí ELOS – stravitelnost (rozpustnost organické hmoty v celulázovém roztoku), IVDOM – stravitelnost (rozpustnost organické hmoty v žaludeční šťávě ovce), škrob, cukr, ADF, NDF, bílkoviny (N-látky), popel a výpočtem ME a NEL.
Technologie výroby siláží
Podle Ing. Radko Loučky (VÚŽV Uhříněves) má kukuřice z roku na rok poměrně vysokou variabilitu ve výnosech i v kvalitě, a to podle vývoje počasí, charakteru stanoviště, agrotechniky, napadení škůdci a podobně. Obsah sušiny lze ovlivnit například výškou sekání, tedy výškou zbylého strniště. Nejekonomičtější je udržet strniště v rozmezí deseti až patnácti centimetrů. Při zvýšení strniště na 30 cm lze předpokládat snížení výnosu až o 15 %, přitom ale produkce mléka od jedné dojnice klesne „jen“ zhruba o 3,5 %. Teoretická délka řezanky by měla být zhruba 8 mm, což se považuje za limit pro strukturální vlákninu.
Důležitější než délka řezanky je však její mechanické zpracování. Bez drtičů zrna, corncrackerů, se sklizeň kukuřice řezačkami neobejde. Aditiva se používají hlavně pro omezení aerobní degradace. Pro dusání se již běžně využívají speciální dusače píce vyrobené ze železničních kol. Nezbytnou podmínkou pro získání kvalitní siláže je její dokonalé utěsnění proti vnikání vzdušného kyslíku. Běžně se u nás používají dvě vrstvy, spodní průhledná fólie a horní černá nebo černobílá plachta. Plachta se pak zatíží po celém povrchu pneumatikami.
Zdravotní stav dojnic
Přednášku o vlivu zkrmování nekvalitních siláží na zdraví dojnic si připravil Prof. MVDr. Petr Doležal, CSc., z Mendelovy univerzity v Brně. Stále větší negativní dopad na kvalitu mléka a zdraví zvířat, a tím i ekonomiku chovu, má nedostatečná hygienická jakost siláží. Nejčastější problémy spojené s konzervací kukuřice z hlediska bezpečného krmiva představují rizika spojená s polními operacemi (agrotechnika pěstování, nevyrovnaná výživa rostlin, nebezpečí výskytu polních plísní (fuzárií), tvorby mykotoxinů, rozvoj škůdců kukuřice (zavíječ kukuřičný, ustilagomaydis a jiné), rizika vyšších skladovacích ztrát při nedodržování technologických požadavků a postupu (nevhodný obsah sušiny, nevhodná délka a kvalita řezanky, nedostatečné dusání, zakrytí či způsob a množství denního odběru siláže), rizika poškození a ztrát živin krmiva v důsledku rozvoje a činnosti nežádoucí skladištní mikroflóry, rizika z poškození siláží v důsledku přístupu vzduchu k hotovým silážím při nesprávném uskladnění či odběru siláží (sekundární fermentace). Mezi nejvážnější bakteriální nebezpečí patří skupiny enterobacteriaceae a clostridie, které mohou velmi negativně ovlivnit výslednou kvalitu siláží.
Hodnocení vlákniny
Odpolední přednášky se zabývaly hodnocením vlákninového komplexu. Na toto téma u různých hybridů kukuřice, kdy vlákniny byla zjišťovaná pomocí metody in sacco, přednášel prof. Ing. Bohuslav Čermák, CSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V laboratoři byly zjišťovány degradovatelnosti frakcí vlákniny z výsledků získaných inkubací vzorků v bachoru suchostojných krav v nylonových sáčcích s velikostí 37 μm. Inkubační intervaly byly 0, 12, 24, 48 a 72, případně 96 hodin. Symbiotická mikroflóra štěpí energeticky dostupné krmivo za 24 hodin, pak je nárůst dat nepatrný. Cílem sledování bylo vytipovat vhodné hybridy do určitých podmínek tak, aby poskytovaly maximální výnos energie, který závisí na obsahu cukrů a škrobu, jejichž podíl vzrůstá se zralostí palic. Variabilita hybridů umožňuje vytipovat konkrétní hybrid pro daný region, ukazuje se však, že zvláště u nových hybridů mají význam strukturální sacharidy (ADF, NDF).
Energie a stravitelnost vlákniny
Cílem příspěvku dr. Ing. Jiří ho Třináctého z Agrovýzkumu Rapotín, s. r. o., bylo porovnat hybridy kukuřice podle systému MILK 2006. Ve spolupráci s firmou Syngenta bylo porovnáno šest hybridů kukuřice odebraných na čtyřech parcelách, celkem 24 vzorků.
Podle předběžných výsledků analýz nejvyšší indexy kvality a výnosu mléka podle systému MILK 2006 měly hybridy NK Olympic a NK Cubic. Průměrný vypočítaný výnos mléka u všech hybridů byl 1544 kg mléka na tunu sušiny a 32 967 kg mléka na hektar. Nejvíce škrobu obsahovaly hybridy NK Olympic, SYMascotte a NK Cubic (37–39 %), nejnižší obsah škrobu byl zaznamenán u hybridu NK Silotop (33 %). Nejvyšší stravitelnost vlákniny (NDFD) měl hybrid NK Thermo (51,5 %) následován hybridem NK Cubic (50,1 %). Nejvyšší výnos sušiny na hektar měly hybridy NK Olympic a NK Cubic. Tyto dva hybridy měly také nejvyšší indexy kvality a výnosu mléka podle MILK 2006. Průměrný výnos mléka u všech hybridů byl 1 494 kg mléka na tunu sušiny a 32 226 kg mléka na hektar.
Stravitelnost škrobu
Ing. Michal Richter z Agrovýzkumu Rapotín, s. r. o., ve svém příspěvku vysvětlil princip hodnocení stravitelnosti škrobu a obsahu energie kukuřičné siláže.. V experimentu ve spolupráci s firmou ELITA semenářská, a.s., bylo porovnáváno pět hybridů kukuřice, přičemž se zjistilo, že nejvyšší obsah sušiny měl hybrid Aspeed, LG 30.238, nejvyšší obsah škrobu ES Bombastic, Aspeed a LG 30.238 a nejvyšší výnos sušiny LG 30.238, ES Bombastic a ES Newmilk.
Klíčové informace:
· Seminář na téma výživa dojnic: výběr hybridů, výroba a hodnocení kukuřičných siláží se konal 4. listopadu a pořádal ho Agrovýzkum Rapotín, s.r.o., v Pohořelicích.
· Součástí programu byla také prezentace firem, například Inframix, Monsanto ČR, s. r. o., Limagrain, Pioneer, PRP technologies, Syngenta a Milcom, a. s.
