V drtivé většině komerčních chovů se čerstvá skořápková vejce produkují v obohacených klecích. Voliéry sice zatím představují jen doplňující alternativu, ale s avizovaným zákazem používání klecí, který by měl pro evropské producenty vajec platit od začátku roku 2027, se pravděpodobně stanou nosnou technologií vaječného průmyslu.
Platí to i pro akciovou společnost PROAGRO Nymburk, která nejenže ve svém středisku chovu drůbeže v Městci Králové osadila produkční haly voliérami, ale stejnou technologii pořídila i v podnikové odchovně kuřic v Dlouhopolsku.
Odchovnu kuřic chovatelé vybudovali rekonstrukcí dvou původních hal pro výkrm brojlerových kuřat. Jednodenní kuřata hybridních kombinací Lohman Brown a Lohmann White, Sandy, Bowans a Dekalb odebírají z líhní Párovské Háje v Nitře a Integra Žabčice, kde se vakcinují proti infekční burzitidě, Newcastleské chorobě, markově chorobě, pseudomoru a kokcidióze, případně na přání zákazníka proti dalším chorobám. Po naskladnění do vyhřáté haly se kuřatům podává krmná směs zpočátku na papír pod krmítka, na něž se postupně navykají, stejně jako na napáječky i hřady umístěné v různých výškových rovinách technologie.
„První čtyři týdny stráví kuřata uprostřed technologie v kleci, kde je nainstalovaná technologie napájení a krmení. Potom se stejnou dobu učí pohybovat ve spodní části voliéry, přičemž od osmi až deseti týdnů pobytu v odchovně mají k dispozici i horní patro. Co se týká světelného režimu, první den se jim svítí nepřetržitě, od druhého dne se střídají čtyři hodiny světla se dvěma hodinami tmy. Pokud kuřata mají odpovídající hmotnost, po čtrnácti dnech se přechází na šestnáct hodin světla. Zhruba po týdnu se světelná část dne zkracuje o hodinu s tím, že na konci odchovu mají k dispozici deset hodin světla. Za dva roky odchováme čtyři turnusy kuřic, tj celkem 320 tisíc kusů pro vlastní potřebu,“ uvedla vedoucí farmy Daniela Kubištová,
Ve věku šestnácti týdnů se kuřice přeskladňují do snáškových hal, přičemž za další dva týdny začínají snášet vejce. Navazující snáškové haly v Městci Králové jsou také osazeny voliérami s tím, že ve dvou patrech je zde ustájeno dvaasedmdesát tisíc nosnic v jedné hale. Jedná se o technologii vertikálně rozdělenou do několika zón, přičemž v nejvyšší části je zóna klidová s hnízdem a napájecím systémem, ve spodní je pak prostor s krmením a vodou. Voliéra je vybavena pásy na odkliz trusu, což umožňuje jeho průběžné odstraňování a zlepšování stájového prostředí. Ustájovací systém je rovněž vybaven podélným sběrem vajec, který ve výšce 2,1 m tvoří perforovaný plastový pás. Sběrné pásy jsou v kontrolních uličkách, tzn. mimo dosah slepic, a jejich instalační výška umožňuje plynulý přechod na centrální sběr vajec, který představuje 750 mm široký řetězový dopravník s kapacitou až osmdesát tisíc vajec za hodinu. Na čtvereční metr plochy hnízda připadá 113,8 nosnice (norma stanovuje max. 120 kusů/m2 plochy hnízda). Hnízda jsou vybavena automatickým vyháněním nosnic na principu výklopné podlahy. Součástí zařízení jsou i hřadovací tyče, které umožní hřadování všech nosnic současně. Kromě podlahy stáje nabízí technologie další využitelnou plochu v podobě roštů. Optimalizaci stájového mikroklimatu v každém patře řídí klima-počítač s dotykovým displejem, který sleduje jak vnitřní vlhkost, tak i vnitřní a venkovní teplotu. Pro větší bezpečnost je celé ovládání napojeno na nouzový termostat, který v případě poruchy zajistí základní ventilaci.
Více se dočtete v listopadovém čísle časopisu Náš chov.*
