Kvalita a příjem napájecí vody u dojnic

Z hlediska zachování života skotu je nejdůležitější živinou voda. Vzhledem ke svým vlastnostem se staví do centra většiny metabolických reakcí v těle. Voda je hlavní složkou nitrobuněčné a mezibuněčné tekutiny, chymu, krve a moči, umožňuje cirkulaci mnoha molekul, včetně živin, hormonů, minerálů a dalších látek a usnadňuje eliminaci metabolického odpadu.

 

Mezi možné zdroje napájecí vody pro skot patří volně dostupná pitná voda, voda obsažená v krmivech nebo voda získaná z metabolismu včetně oxidace glukózy a tvorby peptidových vazeb a uvolňování vody související s katabolismem tělních tkání. Potřeba vody odpovídá příjmu napájecí vody a příjmu vody z krmiva, příspěvek metabolické vody je zcela minimální Napájecí žlaby i přírodní zdroje vody mohou být zdrojem kontaminace.

Celkový příjem vody je ovlivněn mnoha faktory včetně genetiky, živé hmotnosti zvířete, věku, úrovně produkce, příjmu krmiva, kvality vody a několika faktorů prostředí. Hlavními determinanty určujícími spotřebu vody dojnicemi jsou užitkovost, složení krmné dávky a teplota prostředí a vody. Vysoký obsah sodíku, vlákniny nebo bílkovin také zvyšuje požadavky na vodu.

Teplota prostředí, sluneční záření, vlhkost a proudění vzduchu ovlivňují příjem vody u skotu. Spotřeba vody se dramaticky mění zejména s teplotou vody i prostředí.

V některých horkých letních měsících mají dojnice raději chlazenou než vlažnou vodu, v mírnějším klimatu naopak dojnice dávají přednost vlažné vodě před chlazenou.

Běžné problémy s kvalitou vody pro skot představují fekální kontaminaci, mikrobiální kontaminaci (např. bakterie z čeledi Leptospira a Fusobacterium necrophorum), tvrdost, pH a koncentraci nitrátů a sulfátů

Dojnice upřednostňují napájení z velké otevřené vodní plochy, odkud mohou pít rychlostí až 24 l/min. Příjem vody u dojnic ad libitum převyšuje množství vody nezbytné pro zajištění produkce. Pro zajištění pohody mléčného skotu je vhodné posoudit následky deficitu a účinky kolísání příjmu vody. Omezení potenciálních problémů s kvalitou může snížit riziko poklesu produkce a zdravotních problémů.

Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., MVDr. Jana Tšponová, Ph.D.,Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno

Podrobněji v časopisu NCH 11/2021.

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down