Výživa odpovídající věku, zdravotnímu stavu a aktivitě prospívá lidem i zvířatům. K faktorům, které mohou do značné míry ovlivnit kvalitu výživy, patří i způsob manipulace s krmivy, pravidelnost podávání a přihrnování, ale i materiál povrchu krmného stolu, jeho údržba a stav.
O důležitosti podávání optimalizované krmné dávky sestavené z kvalitních a nutričně hodnotných toho bylo ve spojení s dojnicemi již napsáno mnoho. Všichni přežvýkavci potřebují svou krmnou dávku s co nejstabilnějším složením a podávanou v pravidelných intervalech, protože to vyhovuje jejich bachorové mikroflóře. Také se tím zásadně redukuje nebezpečí vzniku metabolických poruch. Kráva, která je v pohodě a dobrém zdravotním stavu, přijímá krmivo podstatně častěji, než si mnozí představují, a to zhruba deset- až čtrnáctkrát za den. S tím souvisí potřeba jeho dobré dostupnosti.
Dříve se krmivo všude zakládalo do krmných žlabů, v němž jej měla zvířata v dosahu až do chvíle, než ho zkonzumovala (nebo v horším případě vyházela). Jenže na druhou stranu se tam může zvyšovat riziko kontaminace, zejména plísněmi, pokud nejsou ze žlabu pečlivě odstraňovány veškeré zbytky. Což v době nedostatku či nespolehlivosti pracovních sil může být nemalý problém. Pokud není jeho tvar vyřešen doslova šalamounsky, jak je vidět například na záběru pořízeném ve francouzské odchovně plemených limousinských býků Le Pôle de Lanaud. Přesto jsou i dnes k vidění chovy, kde zakládání krmiva – ať už jádra nebo TMR – do klasických žlabů (betonových či vymezených dřevěnými deskami) a udržení jejich čistoty zvládají bez problémů. Jako v mnoha jiných oborech, je to o lidech.
Dalším možným problémem jsou ztráty krmiv při zakládání. Není-li krmný vůz dobře nastaven (a řízen), může být krmivo z větší či menší části sypáno do průjezdové chodby před krmný žlab, nebo naopak až za něj pod nohy zvířat. Ale krmivo mohou ze žlabu vyhazovat i samotná zvířata, což jsou další z důvodů, proč se na většině chovů krmné žlaby nechaly vybourat a byly nahrazeny tzv. krmným stolem, jehož údržba a úklid může být podstatně snadnější.
Jenže i tato technologie má své nevýhody. Na rovných krmných stolech dochází při konzumaci k odhrnování krmiva z dosahu kravských jazyků, což se nejčastěji řeší pravidelným přihrnováním, které má nejenom vliv na četnost příjmu krmiva, ale také na pohodu zvířat a zdraví paznehtů.*
