Menu
e-shop
Zemědělský podnik Fomas Spálenec sídlící nedaleko Domažlic patří mezi progresivní farmy, které systematicky propojují moderní přístupy v rostlinné i živočišné výrobě. Za poslední roky zde došlo k významnému posunu v užitkovosti, efektivitě krmení i ekonomice výroby mléka. Na řízení jednotlivých oblastí se podílí sehraný tým odborníků – jednatel František Červený, výživář Stanislav Decker ze společnosti Sano, agronom Jiří Vogeltanz a zootechnička Ana Szmolenová.
Zásadním pilířem celého systému je produkce kvalitních objemných krmiv. Podnik dlouhodobě investuje do technologie sklizně, konzervace i skladování, přičemž hlavní podíl krmiv je ukládán do betonových silážních jam, menší část pak do vaků.
Kukuřice se podle Jiřího Vogeltanze pěstuje na 215 hektarech, loni byl průměrný výnos 39 tun z ha. „Kvalita objemů začíná už na poli, proto se soustřeďujeme na nahnojení před setím a používání kvalitních herbicidů,“ poznamenal agronom.
Klíčovým trendem posledních let je důraz na vysokou stravitelnost vlákniny (NDF), stabilitu fermentace a minimalizaci ztrát při konzervaci. Významným krokem bylo zařazení žita do krmné dávky, které podnik využívá přibližně třetím rokem. „Žito se ukázalo jako mimořádně přínosné díky vyšší stravitelnosti oproti běžným travním porostům, lepší dynamice degradace vlákniny a pozitivnímu vlivu na bachorovou fermentaci,“ konstatuje František Červený.
Stanislav Decker přidává konkrétní parametry:
„Tyto hodnoty řadí krmivo mezi nadstandardně kvalitní a mají přímý dopad na příjem sušiny, produkční i reprodukční parametry,“ je přesvědčen výživář.
Systematický růst
Zootechnička Ana Szmolenová potvrzuje, že podnik s 250hlavým holštýnským stádem v obou barevných variantách dosahuje stabilního růstu užitkovosti.
Ještě před pár lety byl podnik na zhruba 10 700 kg mléka na krávu. Dnes se jedná o „dvanáctitisícový“ chov. Denní produkce se při dojení třikrát denně posunula takto:
To nejsou skoky, které vzniknou náhodou. Za tím už je systém.
A zajímavé je, že ani při takové produkci „neutíkají“ složky. Tuk je kolem 3,79 %, bílkovina 3,48 %.
„Je vidět, že bachor funguje,“ padne během rozhovoru. Možná jednoduchá věta, ale ve skutečnosti zásadní.
Výživa jako klíčový nástroj
Výživář Stanislav Decker zdůrazňuje, že samotná kvalita objemných krmiv již nestačí pro dosažení maximální produkce. Rozhodující je precizní práce s energetickou bilancí.
Při vysoké užitkovosti naráží běžná krmná dávka na tyto limity:
Řešením je podle Deckera zařazení chráněných tuků (bypass tuků), které nezatěžují bachor, zvyšují energetickou koncentraci dávky a podporují produkci mléka. Ve Fomasu se využívají přípravky LinoMilk a DairyFat 1000.
Použitý systém vedl k nárůstu produkce o zhruba 1,5–2 l na krávu a den a lepšímu využití živin pro syntézu mléka.
Zásadní je podle Stanislav Deckera pochopit, že vyšší produkce mléka je vždy výsledkem kompromisu. Použití energetických doplňků zvyšuje objem produkce, ale podle typu tuku zařazeného do krmné dávky může dojít ke snížení nebo ke zvýšení procenta tuku v mléce.
Nicméně absolutní množství tuku (v kg) často neklesá a ekonomický efekt je pozitivní díky vyšší produkci.
Rozhodování proto musí vždy vycházet z aktuálních výkupních podmínek mlékárny a poměru ceny mléka a složek.
„Moderní řízení farmy se opírá o ekonomické ukazatele, zejména o Income Over Feed Cost (IOFC), který ve Fomasu vychází velmi dobře. Tento ukazatel jasně potvrzuje návratnost investic do výživy, efektivitu použitých doplňků a správné nastavení krmné strategie,“ komentoval Stanislav Decker.
Prevence je klíč
Ve Spálenci kladou důraz na optimalizaci výživy suchostojných krav. Spočívá v jednotné krmné dávce po celé období, podávání mírné iontové výživy (bez extrémních zásahů) a zvláště v minimalizaci stresu ze změn v krmení.
A kolem porodu? Tam se jde do detailu. Aplikace vápníku před porodem, drenčování, doplnění energie, práce s bachorem.
Cílem je jediné – aby kráva po porodu rychle „naskočila“ do příjmu krmiva.
„Zaplnit bachor, aby fungoval,“ zazní jednoduše. A přesně to vystihuje podstatu.
Výsledkem je vyšší příjem krmiva před porodem i po něm, nižší riziko metabolických poruch a minimalizace výskytu dislokací slezu.
Reprodukce: stabilní a efektivní
Reprodukční ukazatele potvrzují vysokou úroveň managementu:
Jalovice se poprvé zapouštějí zhruba ve věku 13 a ž14 měsíců, první otelení vychází na 23,5 měsíce. Využívá se sexované semeno, a zhruba ve třetině případů i genomičtí plemeníci. Při šlechtění se klade důraz na kvalitu vemene, končetiny a užitkovost včetně složek mléka.
Farmě nechybí moderní nástroje pro sledování říje, zdravotního stavu a příjmu krmiva.
Současně probíhá pravidelné hodnocení výkalů, kontrola stravitelnosti a sledování ranních zbytků krmiva (optimalizace dávky). „To umožňuje rychlou reakci na změny a kontinuální optimalizaci systému,“ konstatuje Stanislav Decker.
Práce Sano poradce
Stanislav Decker spolupracuje s podnikem Fomas více než dvacet let. Jak komentuje, spolupráce je to výborná. „Pokud nastane nějaký problém, společně se sejdeme, navrhneme řešení, a to se rychle aplikuje v praxi,“ vyzdvihl Decker.
Kromě tvorby krmných dávek zahrnuje jeho práce mnoho dalších činností. Jedná se například o pravidelný odběr vzorků objemných krmiv pro Sano laboratoř, která zajišťuje rozbory nové generace se zaměřením na stravitelnost NDF v jednotlivých časových úsecích, degradovatelnost NL a složení aminokyselin. Rozbory zajišťuje podle metodiky CNCPS.
„Pro zpracování výsledků analýzy a výpočet dávek jsou k dispozici různé programy. Používaný program AMTS pro výpočet krmné dávky podle CNCPS pracuje s údaji o okolním prostředí, podmínkách daného chovu a zvířatech, využívá stravitelnost krmiv a zahrnuje ceny krmiv i cen za mléko. Simuluje farmu a umožňuje tak realistickou a velmi přesnou analýzu situace na farmě. Z těchto údajů model stanoví realistický denní příjem sušiny krav. Tím je umožněno skutečné přesné krmení podle životních fází a užitkovosti,“ vysvětlil Decker. Jak dále dodal, krmná dávka není nikdy "hotová". Je třeba ji pravidelně kontrolovat a přizpůsobovat aktuálním podmínkám, krmivům, cenám a zpětné vazbě krav. „Tímto způsobem lze dojnice na farmě dlouhodobě krmit ekonomicky a v souladu s jejich potřebami a plně využít stávající genetický potenciál zvířat. Díky znalosti stravitelnosti vlákniny, bílkovin, tuku a škrobu je možné vytvořit krmné dávky, které se blíží skutečným požadavkům – způsobem šetrným k přežvýkavcům a ekonomicky efektivním,“ konstatoval zástupce společnosti Sano.
Jak dále dodal, systém CNCPS ukazuje, které složky vlákniny (NDF) kráva po určité době stráví. Pokud je stravitelnost NDF vysoká, může zvíře optimálně využít vlákninu a živiny na vlákninu vázané. Pokud je naopak stravitelnost NDF nízká, kráva může využít podstatně méně živin a účinnost krmiva se snižuje. Analýza krmiva ukazuje potenciál krmiva. Na základě těchto znalostí lze přesně sestavit a optimalizovat krmnou dávku. Stravitelnost složek vlákniny a dalších živinových frakcí má rozhodující vliv na efektivitu a využití KD.
„Na základě zjištěných, podrobných hodnot objemných krmiv připravím návrh výživy. Pro výpočet krmné dávky využívám zaprvé aktuální ceny krmiv. Důležité je, že program AMTS zahrnuje do svých výpočtů cenu mléka a také poskytuje již zmíněný ukazatel IOFC, zisk po odečtení nákladů na krmiva. To mi umožňuje jako zemědělci snadno posoudit, zda a která krmiva má smysl nakupovat,“ vysvětlil Stanislav Decker.
Dále uvedl, že každých 7 až 14 dnů probíhá kontrola sušiny a struktury produkčního mixu. Vyhodnocují se ranní zbytky a na základě skutečného příjmu sušiny upravuje dávka.
„Řídím se ověřeným pravidlem: kráva nežere procenta v sušině, ale kilogramy jednotlivých živin na kus a den,“ vyzdvihl Sano poradce.
Používané přípravky
Moderní výživa dojnic už dávno není jen o pokrytí základních živin. Stává se strategickým nástrojem, kterým lze cíleně ovlivňovat produkci, zdraví i ekonomiku chovu. Společnost Sano – Moderní výživa zvířat staví svůj koncept právě na propojení fyziologie, praxe a ekonomiky, a její produkty jsou navrženy tak, aby reagovaly na konkrétní situace v jednotlivých fázích produkčního cyklu.
Jedním z klíčových nástrojů pro řízení začátku laktace je přípravek LinoMilk. Ten je koncipován jako energetický balíček pro období nejvyšší metabolické zátěže, tedy prvních týdnů po otelení.
Jeho význam spočívá především v kombinaci několika funkčních složek:
Díky tomu LinoMilk pomáhá omezit riziko ketózy, podporuje nástup vysoké užitkovosti a zlepšuje využití vlákniny a stabilitu bachoru.
Z pohledu řízení produkce jde o typický nástroj, kterým lze „nastartovat“ krávu na začátku laktace a nasměrovat energii do produkce mléka.
Rychlý restart po otelení
Po porodu se využívá další klíčový produkt – BoviFit – drenč, tedy nápoj, který se podává ihned po otelení.
Jeho účinek je založen na několika principech:
Výsledkem je rychlejší zotavení krávy, dřívější přijímání krmiva a snížení rizika metabolických poruch.
Z praktického pohledu jde o velmi důležitý nástroj prevence – správně zvládnuté první hodiny po otelení totiž zásadně ovlivňují celý průběh laktace.
Podpora metabolismu a regenerace
Produkty typu BoostSan, což je drenč pro běžné použití, jsou zaměřeny na rychlou podporu metabolismu v zátěžových situacích – například při nechutenství, po otelení nebo při zdravotních problémech.
Jejich princip spočívá ve vysoké koncentraci snadno dostupné energie, podpoře bachorové fermentace a stimulaci metabolismu a chuti k příjmu krmiva.
Tyto produkty se využívají zejména u „problémových“ krav, při poklesu příjmu krmiva, jako rychlá intervence v kritických situacích. V praxi představují důležitý most mezi výživou a veterinární péčí.
Při riziku bachorové acidózy se v podniku osvědčilo použití přípravku Stimudigest. „Po aplikaci ve formě drenče – roztoku zhruba 40 litrů máme potvrzeno z praxe nárůst příjmu sušiny a užitkovosti již druhý den, tedy je vidět, že se vyplatí investovat do dražšího přípravku,“ uvedl Stanislav Decker.
Cílená minerální výživa
Zcela odlišnou roli mají produkty SM CZ Bull a SM CZ Heifers, které spadají do oblasti minerální výživy mladého skotu a výkrmu.
Tyto směsi jsou navrženy tak, aby pokryly potřebu minerálních látek, vitamínů a stopových prvků, podpořily růst, vývoj a konverzi krmiva a zajistily optimální vývoj reprodukčního i produkčního potenciálu zvířat.
U jalovic je důraz kladen především na správný růst bez nadměrného zatučnění, přípravu na budoucí laktaci a podporu reprodukce.
U býků pak na maximální denní přírůstky, efektivní využití krmiva a stabilní zdravotní stav. A to se v podniku daří, aktuální přírůstky se pohybují okolo 1,5 kilogramu na kus a den.
U dojnic v laktaci se využívá přípravek SM CZ 450. Jedná se o komplex minerálních látek, zdroje proteinů a dalších účinných substancí. Ve složení najdeme mimo jiné elementární dusíkaté sloučeniny nezbytné pro optimalizaci tvorby mikrobiálního proteinu v bachoru, organicky vázané stopové prvky (cheláty) a v neposlední řadě živé kvasinky.
Suchostojným kravám se podává komplexní doplněk Mipro Pren 400, který připravuje plemenici na další laktaci. „Díky jeho složení jsou krávy v den porodu lépe připraveny uvolňovat velmi důležitý vápník ze svých zásob pro dobrý start do laktace,“ konstatoval výživář.
Komplexní přístup
Zásadní není jen samotný produkt, ale způsob jeho zapojení do celého systému výživy.
Produkty jako LinoMilk, BoviFit nebo BoostSan řeší konkrétní kritické momenty:
Naopak minerální řady typu SM CZ Bull a Heifers zajišťují dlouhodobou stabilitu:
Společným jmenovatelem je snaha:
Produkty Sano tedy nepředstavují izolovaná řešení, ale součást komplexního konceptu výživy. Ten stojí na principu, že každá fáze života zvířete má své specifické požadavky – a právě jejich přesné pokrytí rozhoduje o výsledku.
Práce na dojírně
Společnost Fomas dlouhodobě v oblasti dojení spolupracuje s firmou Eurofarm systems, spol. s r. o., konkrétně s Ing. Janem Růžkem a Ing. Michaelou Růžkovou. Ve spolupráci s nimi probíhají pravidelné kontroly postupů prací na rybinové dojírně pro 2 x 6 plemenic a školení obsluhy.
První prací v chovu bylo podle Ing. Růžka provádění faremních kultivací s cílem přesné léčby konkrétních patogenů.
„Důvodů, proč na farmě kultivovat, je mnoho. Patří mezi ně například problém s vysokým obsahem somatických buněk v mléce, opakující se mastitidy, vysoké náklady na jejich léčbu, snaha o omezení používání antibiotik. Navíc díky faremní kultivaci chovatel může snadno ověřit funkčnost dipu či mezidezinfekce. A v neposlední řadě – okamžité odhalení problému na farmě dovoluje chovateli rychle a účinně zasáhnout,“ uvedl Jan Růžek.
Podle jeho slov je v podniku nezbytnou součástí péče o vemeno používání individuálních utěrek a aplikace postdipu Galgodip Kamille. Ten vyniká nejen silným dezinfekčním účinkem, ale také udržuje odolnou a vláčnou pokožku struku. Mezi dojením chrání struk prodyšnou bariérou a jeho výhodu je i zřetelně viditelné modré zbarvení, díky němuž má obsluha vizuální kontrolu nad provedeným ošetřením.
Recept na úspěch
Možná nejzajímavější na celé návštěvě není jedno konkrétní číslo nebo technologie, ale způsob, jakým to všechno do sebe zapadá. Rostlinná výroba, výživa, zootechnika, ekonomika.
Nic tu nefunguje odděleně. „Je to jedno s druhým,“ zazní v jedné chvíli.
Fomas Spálenec není o jednom zázračném řešení. Je o systému, který se postupně ladí.
O rozhodnutích, která nejsou vždy jednoduchá. O hledání rovnováhy mezi produkcí, zdravím a ekonomikou. A hlavně o lidech, kteří vědí, proč to dělají.
